Turistické cíle v okolí obce Slatiny

Korunovační kašna, původně studna, uprostřed náměstí postavena r. 1836, r. 1936 doplněna o meteorologický sloup. Sestává se z vyšší střední části a dvou půlkruhových sloupových přístavků po stranách. Prostor přístavků uzavírají klasicistní mříže. Krytá plechovou přilbou a půlkuželovými stříškami.

Původní gotický kostel přestavěn v 17. století. V letech 1840–41 přistavěna zděná věž. Kostel je obklopen hřbitovem s ohradní zdí, do níž je vsazeno sousoší Kalvárie.

Na hřbitově raně gotický kostel Nalezení sv. Kříže z pol. 14. stol. s barokně upravenou lodí. Jednolodní stavba s mohutnou hranolovou věží před západním průčelím, v ní zachována střílnová okénka. V interiéru dva gotické hrotité portály, sanktuarium, sedile. Zařízení kostela nyní pseudoslohové.

Kostel zasvěcený Panně Marii je ve Velešicích doložen již r. 1355. Nynější stavba ve stylu lidové pozdní renesance byla vybudována v letech 1581-1611 Janem Baptistou Vlachem. Stojí na funkčním hřbitově, avšak bohoslužby se tu konají nepravidelně.

Kostel gotického původu v Bystřici přestavěn renesančně v 16. stol., v 19. stol. upraven novogoticky a přistavěna věž. Vnitřní zařízení novogotické z konce 19. stol., varhany z r. 1888. Nyní restaurován a využíván církví i obcí. Dochován renes. zvon a křtitelnice.

Dnešní filiální kostel v Chroustově je barokní z let 1710-1711. Přestavěn a rozšířen byl v pozdním baroku v letech 1780-1785. Podstatná úprava proběhla ještě r. 1890, kdy byla ke kostelu přistavěna věž nahrazující dřevěnou zvonici. Zařízení kostela je vesměs barokní z 18. století.

Kostel gotického původu z konce 13. 14. stol., přestavován renesančně i barokně, upravován dále v letech 1805-1807 a 1887. Prostá stavba bez věže se zařízením převážně ve stylu lidového baroka z doby kolem r. 1700. Oltářní obraz kopií obrazu z kostela ve Slatinách.

Kostel na místě původního gotického kostela postaven v letech 1761–1763 hraběnkou Annou Šlikovou. Nekolikrát stavebně upravován. Kolem kostela hřbitov obehnaný rokokovou zdí z r. 1761. Dřevěná zvonice pochází z poslední čtvrtiny 17. století.

Raně barokní kostel v Popovicích postaven jičínskými jezuity v letech 1663-1670 vedle starého kostela zbořeného až r. 1780. Na místě starého kostela pak r. 1784 postavena fara oddělující kostel od hřbitova. Kostel nyní filiální v jičínské farnosti bez pravidelných bohoslužeb.

Původně hřbitovní luteránský kostel z let 1601–20 byl barokně přestavěn v l. 1717–18 dle plánů arch. M. Rosiho. Kostel je jednolodní stavba, v západním průčelí dvě barok. věže. Vybavení kostela je barokní, hlavní oltář s barok. malbami je z 1. čtvrtiny 18. století. Hřbitov byl později zrušen.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Prasku je novogotická stavba z let 1898-1900, dříve označovaná za kapli. Slouží jako filiální v novobydžovské farnosti a konají se zde pravidelné bohoslužby.

Novorenesanční kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (Ježíšova) v Březině nechal vlastním nákladem postavit místní zbožný rolník Jan Obst v letech 1910-1913. Později byl r. 1920 za ním zřízen hřbitov. Sochařská výzdoba je dílem jičínského akad. sochaře Stuchlíka.