© Luděk Vláčil 07/2022
Bešeňová (maďarsky Besenyőfalu) je malá obec, která se nachází na severu Slovenska v centru turisticky atraktivního regionu Liptov, 10 km od města Ružomberok a 20 km od města Liptovský Mikuláš. V délce jednoho kilometru se táhne podél řeky Váh.
Bešeňová je známá zejména geotermálními prameny, které dosahují teploty až 70°C. V západní části obce v místní části Mitošiny se nalezete také menší renesanční kaštieľ (jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz] - přesněji honosnější zámek vyšší a střední šlechty). Zámeček se nachází v areálu za kamenným oplocením a je obklopen udržovaným parkem. Areál je v soukromém vlastnictví a není veřejnosti přístupný, můžeme si jen prohlédnout pouze z přilehlé ulice.
Zámeček má obdélníkový půdorys, je dvoupodlažní a má čtyři hranolové nárožní věže. Střechy jsou pokryty dřevěným šindelem. V interiéru se nacházejí barokní a renesanční valené klenby s lunetami. ...Devítiosá fasáda je lemována nárožními věžemi s jehlancovými helmicemi a středním rizalitem ukončeným trojúhelníkovým štítem s tympanonem. Parter má renesanční bosáž. Zámeček se nachází v původním parku. Vedle zámečku se nachází dvoupodlažní sýpka. Ta je propojena se zděným oplocením zakrytý šindelovou stříškou..
Ve 2. polovině 13. století král Belo IV. daroval majetek mezi Váhem a potokem Medokýš šlechtici Marcelovi. ...Podle něj byla vzniklá ves nazvána Marcelová (Marcelfalva, dnes Bešenová). Za první zmínku o území Bešenové se považuje rok 1279. Marcelovi potomci pozděj používali predikát - "de Marcelfalua". Marcelův potomek Řehoř (Gregor) získal přezdívku Bissenius (v češtině Bešeň), kterou pak ve formě příjmení používali i jeho potomci. V roce 1453 prodal Tomáš Bessenew západní část svého majetku v Marcelové zemanu Mitošovi. Tím později vznikla ves Mitošiny. Roku 1644 Ladislav Mitoška dokončil přestavbu svého sídla v Mitošinách v renesančním stylu spolu s opevněním. Jeho smrtí před rokem 1666 rod Mitošků z Marcelové vymírá po meči. Poté majetek přešel na Dorotu Mitoškovou, vdanou za Jana Ďorďoviče (Györgyövics) a Marii Mitoškovou, provdanou za Jana Hercega (Hercxzegh). V roce 1668 rozsáhlé majetky v okolí získal rod Dvorniků (Dvornikovičovci, Dvornikovci), kteří se postupně zařadili mezi nejbohatší liptovskou šlechtu. Dvornikové v roce 1677 získaly majetky v Bešenové a dalších okolních vsích. Tomuto rudu bývá také většinou přičítána stavba renesančního zámku v Mitošinách. Královskou listinou z 12. dubna 1695, vydanou po smrti posledních dědiček Marcelové, dostaly donaci na Marcelovou Štefan Kelko a Juraj Matiašovský z Matiašovic. Renesanční zámek nechali v první polovině 17. století postavit Dvorníkové (Dvorníkovci). Úpravami prošel v 18. a v polovině 19. století, kdy byl prefasádován. Po skončení 2. světové války byl zkonfiskován. Následně sloužil jako kancelářské a skladové prostory rolnického družstva a byla zde i mateřská škola. V 80. letech byla budova rekonstruována pro potřeby Liptovského muzea , konkrétně za účelem zřízení expozice Dějiny myslivosti v Liptově. Na konci 20. století však byl restitucí vrácen původním majitelům. 1644 Ladislav Mitoška. 1750 barokně přestavěn. Mikuláš Pružinský a Aurélia Lawottová..
Nový vlastník Marcelové a Mitošín, Juraj Matiašovský
z Liptovských Matiašoviec (+1736), bratr známého biskupa
Ladislava Matiašovského, nitranský podžupan a císařský rádce, dostal v roce 1696 od císaře Josefa I. výsadu vybírání mýta v Marcelově Vsi - Mitošinách. Ještě ve stejném
roku výsadu mýta v Marcelové vyhlásila i Liptovská stolice. ...Dr. Mikuláš Pružinský (*13.12.1886 L. Mikuláš - †31.3.1956 L. Mikuláš
- Paluzka) , politik, statkář, ministr financí. Vychovával ho dědeček
právník a bankéř Jan Lavota, protože jeho otec zemřel, když měl chlapec
jen dva roky. Základní vzdělání a gymnaziální studium absolvoval
v Ružomberku. Po ukončení studií práva na univerzitách v Budapešti
a Cluji se v roce 1909 usadil v Bešeňové na velkostatku po starých
rodičích Lavotovcích. Vlastnil také zemědělské majetky ve Vrbí
a Demčinách a lesní majetky v L. Štiavnici a Německé (Partizánské)
Lupči. Žil v zámku v Mitošinách, kde žila jeho teta Vilma Lavotová
a zdržovala se zde i jeho matka Aranka Pružinská, rozená Lavotová. Na
uvedených majetcích hospodařil až do roku 1945..
|
Přihlášení |
