Vše, co byste měli vědět o českých hradech a možná ani nevíte

Dnes se v našem povídání podíváme na české hrady tak říkajíc „komplexně“ a článek doplníme mnoha zajímavými údaji. Nezasvěcený čtenář by možná řekl, že v dnešní přetechnizované době, kdy se většina národa poddala moderním technologiím, by byly prohlídky starých hradů a zřícenin to poslední, co by je dokázalo odtrhnout od počítačových obrazovek. Proč jezdit na výlety po hradech českých, když se stačí pohodlně usadit do křesla obývacího pokoje a na pár kliknutí se dozvíte i to, co není pravda?

Nejnavštěvovanějším a taky největším hradem v ČR je Pražský hrad
Nejnavštěvovanějším a taky největším hradem v ČR je Pražský hrad
© NoPlayerUfa 9/2012

Jak to bylo s českými hrady po roce 1989

Jenže tak špatné to zase s námi, lidmi, ještě není. Ještě nás ten virtuální svět tak úplně nepolapil. Pravdou sice je, že po roce 1989, kdy změnou politického režimu skončily i organizované formy návštěv hradů, jakými byly osvětové akce pro školy, vojáky či hromadné odborové zájezdy, návštěvnost přechodně ubyla. Tato doba trvala naštěstí jen krátce, protože o pár let později začaly počty turistů navštěvující hrady opět stoupat.

Část hradů a zámků v tu dobu změnila majitele. Vlastníkem už nebyl výhradně stát, ale také obce, církev či soukromé osoby. Navíc výrazně přibyl i počet nově zpřístupněných pamětihodností.  I v současné době je návštěvnost památek vyšší, než byste možná čekali.

Nejvýznamějším českým hradem je hrad Karlštejn
Nejvýznamějším českým hradem je hrad Karlštejn
© Bjalek Michal 9/2012

A jak je to s hrady dnes?

V loňském roce 2019 navštívilo české hrady a zámky, jež jsou ve správě Národního památkového ústavu, celkem 5,3 miliónů lidí. Skutečnost, že hranice 5 miliónů byla pokořena již pátým rokem po sobě, nám dokazuje, že lidé na naše předky nezapomněli a rádi se znovu a znovu vracejí na místa, která nám připomínají dobu před mnoha tisíciletími, označovanou jako „středověk“.

Trosky jsou třetím nejnavštěvovanějším hradem ČR
Trosky jsou třetím nejnavštěvovanějším hradem ČR
© Jerzy Strzelecki

Středověké kamenné stavby a jejich funkce

A právě tehdy žili v mohutných kamenných stavbách králové a královny, princezny a princové a taky rytíři….. Těmto objektům se říkalo „hrady“. Ty úplně první se začaly objevovat již v průběhu 12. století. Stavěly se na vysokých kopcích a to hned ze dvou důvodů…. Jednak jako obranná strategie a taky pro to, aby byl hrad viditelný už z dálky. Tento vizuální symbol byl velmi důležitý, neboť zvěstoval každé chtěné či nechtěné návštěvě, že tady je území někoho. Hrady mívaly i strážní funkce, například hlídaly důležité obchodní stezky apod. V neposlední řadě plnily i funkci obytnou.

Švihov je nejmladším českým hradem. Postaven byl v roce 1611.
Švihov je nejmladším českým hradem. Postaven byl v roce 1611.
© Jiří Strašek 9/2014

Kdo si mohl dovolit postavit vlastní hrad?

Stavbu hradu si ve středověku nemohl dovolit každý, i kdyby měl peníze. Hrad si mohl postavit pouze člověk mající určité společenské postavení, tudíž šlechtic. Pouze ve velmi ojedinělých případech byl vlastníkem hradu měšťan, ale u takového se vždy našla nějaká přímá vazba na panovnický dvůr. Je doloženo, že ve 13. století si ani tito bohatí šlechticové nemohli hrad postavit jen tak. Potřebovaly k tomu svolení panovníka, něco jako dnešní „stavební povolení“.

I Štramberská trúba patří mezi tři nejnavštěvovanější hradní zříceniny ČR
I Štramberská trúba patří mezi tři nejnavštěvovanější hradní zříceniny ČR
© Tomasz Kurda 5/2019

Majetnost se poznala podle počtu zedníků

Úplně první hrady byly zbudovány ze dřeva, ale v polovině 13. století už se běžně stavělo z kamene. Vůbec nejstarším kamenným hradem u nás, je Přimda, vystavěná začátkem 12. století.   

Kámen pro stavbu hradů, býval zpravidla těžen někde v okolí nebo se použil ten, jenž se našel při hloubení hradních příkopů. Jen menší část stavebního materiálu, jako byla okna, klenby či ostění, byla dovážena někde z větší dálky. Stavebních prací se účastnily desítky až stovky zedníků, kameníků, tesařů a lamačů kamene, vždy záleželo na finančních možnostech investora. 

Na kolik vyšel takový středověký hrad?

Cena stavby takového hradu přišla zhruba na milion grošů, což pro srovnání s tehdejším výdělkem např. tesaře, jenž byl 20 grošů týdně, znamenalo pracovat 1000 let. Obyčejný nádeník si vydělal 6 grošů týdně. Aby si našetřil na stavbu hradu, musel by pracovat 3200 let. Vlastnit hrad tedy opravdu znamenalo být velmi majetným člověkem.

Nejkrásnějším českým hradem je pohádkový Křivoklát
Nejkrásnějším českým hradem je pohádkový Křivoklát
© VitVit 5/2017

Krby vytápěly už i středověké hrady

Vzhledem k tomu, že silné kamenné hradní zdivo vydávalo chlad, bylo potřeba vymyslet způsob vytápění. Prvním typem topení býval krb v rohu místnosti, jenž se ale stal brzy málo vyhovujícím. Od 14. století se v hradech bohatších držitelů začaly zřizovat speciální vytápěné místnosti, které využívaly buď teplovzdušného podlahového vytápění anebo se zde topilo v kachlových kamnech. Do těch se přikládalo z chodby a dalo se tak poměrně snadno udržet uvnitř pokoje příjemné klima.

Chlad, přítmí, vrhcáby a lovy zvěře

Bydlení v hradech nebylo z pohledu dnešního člověka zrovna optimálním živobytím. Chlad od kamenných stěn, přítmí, které vydávala malá okna, budovaná hlavně z obranných důvodů, vyžadovalo uvnitř hradu svícení loučemi či olejovými kahany. K původnímu vybavení hradu patřily stoly, židle a truhly, na kterých se i spávalo. Další zařízení jako skříně a jednoduché postele se objevily až ke konci středověku. Ke stolování se používaly misky a poháry, většinou hliněné nebo dřevěné, zámožnější sorta si mohla dovolit i skleněné či cínové. Jedlo se lžící a nožem, vidlička se za středověku nepoužívala. A čemu se lidé na hradě věnovali? Muži věnovali svůj volný čas lovu vysoké zvěře či zdokonalování se v šermu. Ženy vyšívaly a šily. S oblibou se hrávaly šachy, vrhcáby nebo hra v kostky.

Nejkrásnější hrad na Moravě - Pernštejn
Nejkrásnější hrad na Moravě - Pernštejn
© Zafadr 5/2020

Nočník nebo prevét?

Co se týká hygieny, tak s tím si středověk moc velkou hlavu nedělal. Hrady ale na tom byly o poznání lépe než podhradí. Pod postelí pana krále a dalších šlechticů se nacházel nočník. Jinak se chodilo na tzv. prevét, což byl malý výklenek ve zdi hradu. Zevnitř se tam chodilo na záchod a o splachování se postarala přirozená gravitace. Prevét je dodnes k vidění například na již zmíněném hradě Přimda.  Co se týká koupání, tak to probíhalo zhruba 1x týdně, kdy si panovníci nechali nanosit teplou vodu do vany a dokonce se v tu dobu již používaly i vonné směsi a bylinky.

Prevét na hradě Kašperk
Prevét na hradě Kašperk
© Daniel Hub 5/2018

Začátek konce stavby hradů

Jak plynula léta a staletí, bylo potřeba renovovat již zastaralé nebo velikostně nevyhovující prostory. Původní stavby ze 13. století byly totiž velmi jednoduché a nenáročné, a proto se k nim, o sto let později, dostavovaly různá palácová křídla. V 15. století náročnost na množství pokojů a komnat ještě vzrostla a majetnější hrady se začaly pomalu měnit v zámky. Postupem let bylo nutné upravovat i opevnění hradů a v zájmu sebeobrany reagovat na nově vyskytující se zbraně a útočné techniky budováním střílen a bašt. Od začátku 16. století se éra výstavby i přestavby hradů začala završovat. Mezi úplně poslední, u nás vystavěné hrady, byl Švihov a Křivoklát byl jedním z posledních, u níž byla provedena přestavba.

Zřícenina hradu Střekov patří k nejnavštěvovanějším v celé ČR
Zřícenina hradu Střekov patří k nejnavštěvovanějším v celé ČR
© Jiří Komárek 7/2016

Na dědictví po předcích můžeme být pyšní

Česko je zemí bohatou na hrady a to i v evropském měřítku. Podle evidence Národního památkového ústavu máme 461 hradů a zřícenin. Nejvíce jich nalezneme ve Středních Čechách, dále pak na Plzeňsku a třetí částí republiky s celkem 50 hrady je Jihomoravský kraj. Z celkového počtu hradů je 388 již označených jako zříceniny, zachovalých nebo hradů přestavěných na zámek máme celkem 53.

Ze všech hradů a zřícenin je 331 volně přístupných bez poplatků či návštěvních hodin.  Celkem 96 hradů vybírá za prohlídku vstupné. Smutnou statistikou je, že 20 objektů z celkového počtu je již kompletně zaniklých. Přesto na jejich místech zůstaly alespoň náznaky či archeologické pozůstatky původních staveb. Neslavnou statistikou je i to, že 15 hradů či zřícenin je v současné době ve velmi špatném, až kritickém stavu a jejich další osud je jednou velkou neznámou.

Tradičně nejnavštěvovanějšími hrady jsou Pražský hrad, Karlštejn a Trosky. Mezi zříceninami vévodí Střekov, Štramberk a Rábí.

Největším moravským hradem je Helštýn
Největším moravským hradem je Helštýn
© Botev 10/2006

A pár NEJ nakonec

  • Nejstarším kamenným hradem v Čechách je Přimda
  • Nejmladším hradem v ČR je Švihov
  • Nejvýznamnějším českým hradem je Karlštejn
  • Nejnavštěvovanějším hradem v ČR je Pražský hrad
  • Největším moravský hrad – Helfštejn
  • Nejkrásnější moravským hradem je Pernštejn
  • Nejkrásnějším českým hradem je Křivoklát

Pražský hrad v roce 1917
Pražský hrad v roce 1917
© commons.wikimedia.org