Vše, co byste měli vědět o českých hradech a možná ani nevíte

Dnes se v našem povídání podíváme na české hrady tak říkajíc „komplexně“ a článek doplníme mnoha zajímavými údaji. Nezasvěcený čtenář by možná řekl, že v dnešní přetechnizované době, kdy se většina národa poddala moderním technologiím, by byly prohlídky starých hradů a zřícenin to poslední, co by je dokázalo odtrhnout od počítačových obrazovek. Proč jezdit na výlety po hradech českých, když se stačí pohodlně usadit do křesla obývacího pokoje a na pár kliknutí se dozvíte i to, co není pravda?

Nejnavštěvovanějším a taky největším hradem v ČR je Pražský hrad
© NoPlayerUfa 9/2012

Jak to bylo s českými hrady po roce 1989

Jenže tak špatné to zase s námi, lidmi, ještě není. Ještě nás ten virtuální svět tak úplně nepolapil. Pravdou sice je, že po roce 1989, kdy změnou politického režimu skončily i organizované formy návštěv hradů, jakými byly osvětové akce pro školy, vojáky či hromadné odborové zájezdy, návštěvnost přechodně ubyla. Tato doba trvala naštěstí jen krátce, protože o pár let později začaly počty turistů navštěvující hrady opět stoupat.

Část hradů a zámků v tu dobu změnila majitele. Vlastníkem už nebyl výhradně stát, ale také obce, církev či soukromé osoby. Navíc výrazně přibyl i počet nově zpřístupněných pamětihodností.  I v současné době je návštěvnost památek vyšší, než byste možná čekali.

Nejvýznamějším českým hradem je hrad Karlštejn
© Bjalek Michal 9/2012

A jak je to s hrady dnes?

V loňském roce 2019 navštívilo české hrady a zámky, jež jsou ve správě Národního památkového ústavu, celkem 5,3 miliónů lidí. Skutečnost, že hranice 5 miliónů byla pokořena již pátým rokem po sobě, nám dokazuje, že lidé na naše předky nezapomněli a rádi se znovu a znovu vracejí na místa, která nám připomínají dobu před mnoha tisíciletími, označovanou jako „středověk“.

Trosky jsou třetím nejnavštěvovanějším hradem ČR
© Jerzy Strzelecki

Středověké kamenné stavby a jejich funkce

A právě tehdy žili v mohutných kamenných stavbách králové a královny, princezny a princové a taky rytíři….. Těmto objektům se říkalo „hrady“. Ty úplně první se začaly objevovat již v průběhu 12. století. Stavěly se na vysokých kopcích a to hned ze dvou důvodů…. Jednak jako obranná strategie a taky pro to, aby byl hrad viditelný už z dálky. Tento vizuální symbol byl velmi důležitý, neboť zvěstoval každé chtěné či nechtěné návštěvě, že tady je území někoho. Hrady mívaly i strážní funkce, například hlídaly důležité obchodní stezky apod. V neposlední řadě plnily i funkci obytnou.

Švihov je nejmladším českým hradem. Postaven byl v roce 1611.
© Jiří Strašek 9/2014

Kdo si mohl dovolit postavit vlastní hrad?

Stavbu hradu si ve středověku nemohl dovolit každý, i kdyby měl peníze. Hrad si mohl postavit pouze člověk mající určité společenské postavení, tudíž šlechtic. Pouze ve velmi ojedinělých případech byl vlastníkem hradu měšťan, ale u takového se vždy našla nějaká přímá vazba na panovnický dvůr. Je doloženo, že ve 13. století si ani tito bohatí šlechticové nemohli hrad postavit jen tak. Potřebovaly k tomu svolení panovníka, něco jako dnešní „stavební povolení“.

I Štramberská trúba patří mezi tři nejnavštěvovanější hradní zříceniny ČR
© Tomasz Kurda 5/2019

Majetnost se poznala podle počtu zedníků

Úplně první hrady byly zbudovány ze dřeva, ale v polovině 13. století už se běžně stavělo z kamene. Vůbec nejstarším kamenným hradem u nás, je Přimda, vystavěná začátkem 12. století.   

Kámen pro stavbu hradů, býval zpravidla těžen někde v okolí nebo se použil ten, jenž se našel při hloubení hradních příkopů. Jen menší část stavebního materiálu, jako byla okna, klenby či ostění, byla dovážena někde z větší dálky. Stavebních prací se účastnily desítky až stovky zedníků, kameníků, tesařů a lamačů kamene, vždy záleželo na finančních možnostech investora. 

Na kolik vyšel takový středověký hrad?

Cena stavby takového hradu přišla zhruba na milion grošů, což pro srovnání s tehdejším výdělkem např. tesaře, jenž byl 20 grošů týdně, znamenalo pracovat 1000 let. Obyčejný nádeník si vydělal 6 grošů týdně. Aby si našetřil na stavbu hradu, musel by pracovat 3200 let. Vlastnit hrad tedy opravdu znamenalo být velmi majetným člověkem.

Nejkrásnějším českým hradem je pohádkový Křivoklát
© VitVit 5/2017

Krby vytápěly už i středověké hrady

Vzhledem k tomu, že silné kamenné hradní zdivo vydávalo chlad, bylo potřeba vymyslet způsob vytápění. Prvním typem topení býval krb v rohu místnosti, jenž se ale stal brzy málo vyhovujícím. Od 14. století se v hradech bohatších držitelů začaly zřizovat speciální vytápěné místnosti, které využívaly buď teplovzdušného podlahového vytápění anebo se zde topilo v kachlových kamnech. Do těch se přikládalo z chodby a dalo se tak poměrně snadno udržet uvnitř pokoje příjemné klima.

Chlad, přítmí, vrhcáby a lovy zvěře

Bydlení v hradech nebylo z pohledu dnešního člověka zrovna optimálním živobytím. Chlad od kamenných stěn, přítmí, které vydávala malá okna, budovaná hlavně z obranných důvodů, vyžadovalo uvnitř hradu svícení loučemi či olejovými kahany. K původnímu vybavení hradu patřily stoly, židle a truhly, na kterých se i spávalo. Další zařízení jako skříně a jednoduché postele se objevily až ke konci středověku. Ke stolování se používaly misky a poháry, většinou hliněné nebo dřevěné, zámožnější sorta si mohla dovolit i skleněné či cínové. Jedlo se lžící a nožem, vidlička se za středověku nepoužívala. A čemu se lidé na hradě věnovali? Muži věnovali svůj volný čas lovu vysoké zvěře či zdokonalování se v šermu. Ženy vyšívaly a šily. S oblibou se hrávaly šachy, vrhcáby nebo hra v kostky.

Nejkrásnější hrad na Moravě - Pernštejn
© Zafadr 5/2020

Nočník nebo prevét?

Co se týká hygieny, tak s tím si středověk moc velkou hlavu nedělal. Hrady ale na tom byly o poznání lépe než podhradí. Pod postelí pana krále a dalších šlechticů se nacházel nočník. Jinak se chodilo na tzv. prevét, což byl malý výklenek ve zdi hradu. Zevnitř se tam chodilo na záchod a o splachování se postarala přirozená gravitace. Prevét je dodnes k vidění například na již zmíněném hradě Přimda.  Co se týká koupání, tak to probíhalo zhruba 1x týdně, kdy si panovníci nechali nanosit teplou vodu do vany a dokonce se v tu dobu již používaly i vonné směsi a bylinky.

Prevét na hradě Kašperk
© Daniel Hub 5/2018

Začátek konce stavby hradů

Jak plynula léta a staletí, bylo potřeba renovovat již zastaralé nebo velikostně nevyhovující prostory. Původní stavby ze 13. století byly totiž velmi jednoduché a nenáročné, a proto se k nim, o sto let později, dostavovaly různá palácová křídla. V 15. století náročnost na množství pokojů a komnat ještě vzrostla a majetnější hrady se začaly pomalu měnit v zámky. Postupem let bylo nutné upravovat i opevnění hradů a v zájmu sebeobrany reagovat na nově vyskytující se zbraně a útočné techniky budováním střílen a bašt. Od začátku 16. století se éra výstavby i přestavby hradů začala završovat. Mezi úplně poslední, u nás vystavěné hrady, byl Švihov a Křivoklát byl jedním z posledních, u níž byla provedena přestavba.

Zřícenina hradu Střekov patří k nejnavštěvovanějším v celé ČR
© Jiří Komárek 7/2016

Na dědictví po předcích můžeme být pyšní

Česko je zemí bohatou na hrady a to i v evropském měřítku. Podle evidence Národního památkového ústavu máme 461 hradů a zřícenin. Nejvíce jich nalezneme ve Středních Čechách, dále pak na Plzeňsku a třetí částí republiky s celkem 50 hrady je Jihomoravský kraj. Z celkového počtu hradů je 388 již označených jako zříceniny, zachovalých nebo hradů přestavěných na zámek máme celkem 53.

Ze všech hradů a zřícenin je 331 volně přístupných bez poplatků či návštěvních hodin.  Celkem 96 hradů vybírá za prohlídku vstupné. Smutnou statistikou je, že 20 objektů z celkového počtu je již kompletně zaniklých. Přesto na jejich místech zůstaly alespoň náznaky či archeologické pozůstatky původních staveb. Neslavnou statistikou je i to, že 15 hradů či zřícenin je v současné době ve velmi špatném, až kritickém stavu a jejich další osud je jednou velkou neznámou.

Tradičně nejnavštěvovanějšími hrady jsou Pražský hrad, Karlštejn a Trosky. Mezi zříceninami vévodí Střekov, Štramberk a Rábí.

Největším moravským hradem je Helštýn
© Botev 10/2006

A pár NEJ nakonec

  • Nejstarším kamenným hradem v Čechách je Přimda
  • Nejmladším hradem v ČR je Švihov
  • Nejvýznamnějším českým hradem je Karlštejn
  • Nejnavštěvovanějším hradem v ČR je Pražský hrad
  • Největším moravský hrad – Helfštejn
  • Nejkrásnější moravským hradem je Pernštejn
  • Nejkrásnějším českým hradem je Křivoklát

Pražský hrad v roce 1917
© commons.wikimedia.org

Sdílet

Mohlo by vás zajímat