Za výhledy do okolí české hranice – Čarták a Miloňová

Hostýnsko-vsetínská hornatina je součástí oblasti Vnějších Západních Karpat, která přiléhá z jihu k pohoří Moravskoslezských Beskyd. Dělí se na dva geomorfologické podcelky, a to Hostýnské vrchy a Vsetínské vrchy. Nejvyšším vrcholem západněji položených Hostýnských vrchů je Kelčský Javorník (864 m). Název však dostaly podle nejznámějšího vrcholu Hostýna (736 m), na kterém se nachází významné mariánské poutní místo, jež bylo v roce 2018 prohlášeno za národní kulturní památku. Komplex poutního místa zahrnuje baziliku Nanebevzetí Panny Marie, Vodní kapli se zázračným pramenem, křížovou cestu Dušana Jurkoviče s mozaikami Jano Köhlera, ubytovny pro poutníky, větrnou elektrárnu a vyhlídkovou věž.

Druhá část hornatiny, zvaná Vsetínské vrchy, zaujímá její východní část a táhne se až ke slovenské hranici. Severovýchodní výběžek hornatiny vytváří klín, který odděluje Moravskoslezské Beskydy od hraničních Javorníků. Nejvyšším vrcholem Vsetínských vrchů je Vysoká (1024 m), jediný v celém pohoří, který přesahuje tisícimetrovou hranici. V této oblasti pramení řeky Rožnovská Bečva a Vsetínská Bečva, které se ve Valašském Meziříčí slévají a vytvářejí Bečvu. Ta se později vlévá do Moravy. K severovýchodu odtud teče Bílá Ostravice, která po soutoku s Ostravicí Černou mění směr, protéká vodní nádrží Šance a vlévá se do Odry.

Ve východní části Vsetínských vrchů se zdvíhá vrch Čarták (953 m), který je jen 300 m vzdálen od slovenské hranice. Na jeho vrcholu stojí od roku 1997 rozhledna, nazývaná podle kopce Čarták, na mapách však také Súkenická.

Původně měla stát na Čartáku základnová stanice pro mobilního operátora. Správa Chráněné oblasti Beskydy však vydala ke stavbě věže povolení pouze za podmínky, že objekt nenaruší ráz krajiny a bude využitelný i pro návštěvníky hor. Projekt stavby vypracovala ostravská firma Teplotechna a.s., která navrhla plnou konstrukci tvořenou betonovým jádrem, skrytým pod dřevěným pláštěm ze smrkových prken. Věž je vysoká celkem 40 metrů a ve výšce 26 metrů se nachází krytá osmiboká vyhlídková plošina, na kterou vede celkem 137 schodů. Rozhledna byla postavena v roce 1997 a pro veřejnost byla otevřena 28. 6. 1998. V roce 2009 pak získala nový nátěr.

Vstup na rozhlednu je zpoplatněn a je omezen na otevírací dobu, která je však pevně stanovena jen na období letních prázdnin. V zimním období je rozhledna uzavřena. Jindy mimo provozní dobu je možno si klíč od rozhledny vypůjčit proti složení vratné zálohy ve výši 500 Kč u provozovatele, kterým je Horský hotel Sůkenická s.r.o. Informace se nachází i u vstupu na rozhlednu. Hotel je od ní vzdálen asi 400 m po červené a žluté značce.

Vyhlídková plošina poskytuje kruhový výhled na Beskydy, hřeben Javorníků a na slovenské straně na Malou a Velkou Fatru. Za příznivé viditelnosti jsou vidět i Tatry.

Rozhledna Čarták je snadno přístupná, protože přibližně 200 m před hraničním přechodem odbočuje ze silnice I/35 asi 1,5 km dlouhá odbočka k horskému hotelu Sůkenická, za nímž se nachází parkoviště. Končí u něj sjezdovka skiareálu Třeštík. Jak již bylo zmíněno, k rozhledně zbývá odtud jen 400 m po značené cestě.

K Čartáku se váže ještě jedna zajímavost. Rozhledna na vrcholu se nachází na katastrálním území Velké Karlovice a tedy ve Zlínském kraji, blízký horský hotel Sůkenická, který ji má ve správě, je však již na území obce Bílá v kraji Moravskoslezském.

Asi 4 km jihozápadně vzdušnou čarou od Čartáku se nachází ve Vsetínských vrších kopec zvaný Miloňová (846 m). Také na něm stojí rozhledna. I ta stojí na katastrálním území Velkých Karlovic, které měří přes 80 km² a zaujímá celý severovýchodní okraj Vsetínských vrchů. Rozhledna Miloňová je dřevěná na kamenném základu a kryje ji šindelová střecha. Byla zbudována v roce 2012, o což se zasloužila spolupráce obce Velké Karlovice a s. p. Lesy ČR, který byl investorem stavby. Rozhledna je 24 metrů vysoká a na vyhlídkovou plošinu ve výši 20 m vede 84 schodů. Na rozdíl od rozhledny na Čartáku je volně přístupná, a to celoročně.

Rozhledna Miloňová je jakýmsi doplňkem lyžařského areálu v osadě Leskové na východním okraji Velkých Karlovic a je přístupná pouze pěšky po okruzích místně značených červeně a zeleně. Vhodným východištěm jsou zdejší parkoviště Velká Hanzlůvka nebo Razula, příp. hotel Lanterna. Vzdálenost k rozhledně činí 1,5 až 2,5 km podle zvolené trasy, přičemž převýšení představuje asi 250 metrů.

Z rozhledny je krásný výhled na Valašsko, celé Vsetínské vrchy a jižní část Beskyd. Na východě se táhne hraniční pásmo Javorníků, za nímž se rozkládá slovenská krajina. Rozhledna Miloňová však leží o sto metrů níže než Čarták.

Pokud by se někdo chtěl podívat na Javorníky z větší výšky, může se z Miloňové vydat přímo k jihu. Po značených cestách přes Malé Karlovice lze dojít na vrch Stratenec (1055 m) na slovenské straně půl kilometru od hraniční čáry. Cesta je dlouhá asi 13,5 km. Na tomto vrchu stojí od roku 2008 také dřevěná rozhledna, která je celoročně volně přístupná. Je sice vysoká jen 8 metrů, ale to stačí, protože je to nejvýše položená rozhledna v Javorníkách. Vyhlídková plošina ve výši pěti metrů je kryta šindelovou střechou a nabízí pěkný výhled na slovenskou i moravskou stranu, na Hostýnsko-vsetínskou hornatinu, Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Strážovské vrchy, Súľovské skály i Malou Fatru.

V sousedství rozhledny na Stratenci se nachází památník zvaný Tři kříže. Je věnován třem československým vojákům, kteří zahynuli v bojích při osvobozování Velkých Karlovic ve dnech 3. a 4. května 1945.

 

Použité zdroje: