Kostelík sv. Jiří v Hradešíně patří k nejstarším dochovaným stavbám středních Čech
13. leden 2020 | Jana Dvořáková 1.4 min | Zajímavosti
Kdo se vydá po červené turistické značce, z Úval směrem k Jevanům a Voděradským bučinám, nemůže v Hradešíně minout pitoreskní kostelík zdvíhající se na návrší téměř uprostřed vsi. Patří k výjimečným památkám, neboť je jednou z nejstarších dochovaných staveb středních Čech.
Jeho stáří prozrazuje i jeho nevšední exteriér. Jako by se totiž skládal z několika nesourodých dílů tvořících dohromady spíše neharmonický, ale svou naivně působící různorodostí až půvabný celek.
Jednotlivé části budovy pocházejí z různých dob
Připomínají předlouhou historii kostela a jsou vlastně takovou malou přehlídkou všech významných stavebních slohů, které se v minulosti používaly na našem území. Starobylé románské zdivo někdejší rotundy se zazděným portálem a okénky se zde snoubí s o něco mladší gotikou vlastní lodi a renesancí přistavěné předsíně, s barokem sakristie a samostatně stojící hranolové zvonice.
První písemná zmínka v kronice
První písemnou zmínku o osídlení kopce můžeme nalézt v kronice Václava Hájka z Libočan, jenž se rozepsal o hrádku Sedešíně založeném na hradešínském kopci v polovině 8. století knížetem Nezamyslem.
Podle současných poznatků, to však vypadá, že jakýsi opevněný dvorec tu vznikl až počátkem 12. století, a to spolu s románskou rotundou zasvěcenou svatému Jiří, která byla jedinou zděnou součástí areálu.
V polovině 13. století se pak jeho majitelé odstěhovali na pohodlnější hrad v blízkém Škvorci a kostelík nadále sloužil jako farní. Kromě svého církevního poslání měl ovšem ve středověku také bezpečnostní funkci, neboť jako jediná zděná stavba široko daleko, navíc obehnaná palisádou s příkopem, se v nebezpečných dobách stával útočištěm lidu z okolí.
Autor: Jana Dvořáková
