Za výhledy do okolí české hranice – Velká Čantoryje neboli Czantoria

Slezské Beskydy (polsky Beskid Śląski) představují horské pásmo, které je součástí Vnějších Západních Karpat. Na území České republiky zasahuje jen jižním okrajem, a to pásmem Čantoryje, což je horský hřbet, kterým prochází rozvodí mezi Odrou a Vislou a rovněž státní hranice mezi Českem a Polskem. Na české straně jsou jižní svahy tohoto pásma, sklánějící se do údolí řeky Olše. Většina území Slezských Beskyd včetně rozlehlého pásma Baraniej Góry, zvaného také pásmo Wislanské, leží na polské straně.

Nejvyššími vrcholy Slezských Beskyd jsou Skrzyczne (1257 m n. m.) a Barania Góra (1220 m n. m.) a na české straně hraniční Velká Čantoryje (995 m n. m.). Pásmo Čantoryje podobně jako celé Slezské Beskydy je tvořeno pískovci.

Slezské Beskydy nejsou z české strany příliš navštěvované, na rozdíl od sousedních, jižnějších Moravskoslezských Beskyd. Hlavním a nejvýhodnějším východiskem turistických tras do tohoto pohoří je na české straně podhorská obec Nýdek. Značené trasy na hřeben Čantoryje však vedou i z dalších míst jako je Třinec, Vendryně, Bystřice, Hrádek, Návsí nebo Jablunkov. Z polské strany je nejvýhodnějším východištěm na tento hřeben lázeňské město Ustroń a jeho okolí. Odtud je možno použít dokonce dvě sedačkové lanovky.

Vrchol Velké Čantoryje (995 m) se může pochlubit železnou rozhlednou, která stojí na české straně od hraniční čáry. Její výstavba probíhala na nejvyšším českém vrcholu Slezských Beskyd podle projektu Ing. Vladimíra Müllera ze společnosti INPRO z Frýdku-Místku od července do října 2002. Investory stavby se stali Jan a Jiří Lubojackých a výroby ocelové pozinkované konstrukce se ujaly Třinecké železárny, s.r.o. Stavební práce a montáže pak provedlo několik českých firem. U úpatí rozhledny byl navíc postaven srub s občerstvením a zastřešené odpočinkové místo.

Nová vyhlídková věž byla slavnostně otevřena 23. listopadu 2002. Je vysoká 29 metrů a na vyhlídkový ochoz, který se nachází 21 metrů nad zemí, vede 118 schodů. Vstup na rozhlednu je zpoplatněn a provozuje ji nýdecká společnost Tawo CZ, s.r.o. Aktuální informace o přístupnosti rozhledny v závislosti na počasí uveřejňuje provozovatel na svých stránkách www.cantoryje.cz.

Vyhlídková plošina, která se nachází již v nadmořské výšce přes tisíc metrů, poskytuje nádherný kruhový výhled. Je možné vidět především polská města Ustroń a Wisla, na české straně Třinec, Český Těšín a v dáli také Ostravu. Za dobré viditelnosti lze na druhé, východní straně pozorovat nejvyšší vrchol Oravských Beskyd, zvaný Babia Góra (1725 m n. m.). Za vynikajících podmínek je vidět dokonce až na Roháče, Malou Fatru nebo Nízké Tatry. Za takového počasí je možné pozorovat na západě také nejvyšší horu Moravy a Slezska Praděd.

Přístup na vrchol Velké Čantoryje je možný jen po turisticky značených cestách. Z české strany je nejkratší přístup z obce Nýdek po červené značce s přechodem na žlutou (5 km), přičemž převýšení představuje téměř 600 metrů. V Nýdku mohou také zaparkovat motoristé. I z polské strany vedou značené cesty, a to ze vsí, které jsou součástí města Ustroń; ze vsi Jaszowiec měří 4,5 km a ze vsi Poniwiec 4 km. Výstup z polské strany však mohou usnadnit sedačkové lanovky, především lanovka v trase Ustroń-Polana – předvrchol Polana Stokłasica, odkud zbývá k rozhledně dojít 1,2 km. Méně výhodná je druhá lanovka ze vsi Poniwiec na hřeben Mała Czantoria. Odtud vede k rozhledně zelená hřebenová značka (1,8 km).

Asi 600 metrů západně od rozhledny se nachází stavba horské turistické chaty Čantoryje. Stejně jako rozhledna stojí na české straně těsně u hraniční čáry na katastrálním území obce Nýdek. Byla postavena firmou Fryderyka Fuldy z Těšína a otevřena již 7. srpna 1904. Byla pojmenována Erzherzogin Isabella Schutzhaus na počest arcivévodkyně Isabely, manželky tehdejšího těšínského vévody Fridricha Habsburského.

Po vzniku Československa a vyznačení státní hranice v roce 1920 se chata ocitla na české straně a byla znovu otevřena v roce 1923 společností Beskidenverein. V roce 1948 byla znárodněna a spravována podnikem Beskydské hotely a restaurace, který ji roku 1953 renovoval. Po rozšíření v první polovině 70. let 20. století měla chata 54 lůžek s kompletními stravovacími službami. V 90. letech byla chata privatizována. Následně byla ubytovací činnost z hygienických důvodů zakázána a od té doby chata funguje pouze jako bufet, který poskytuje občerstvení za ceny v české i polské měně. V novější době jí však konkuruje malá dřevěná koliba na polské straně, vzdálená jen asi 100 metrů na západ. Obě zařízení se nacházejí v místě, kde se střetávají značené turistické stezky z Nýdku na české straně, z polské vsi Poniwiec a hřebenová trasa od horní stanice lanovky Mała Czantoria.

 

 

 

Použité zdroje: