Ptačí schodiště, voliéra a kašna v Teplicích

Historie schodiště

Kolmé zdi teras schodiště jsou členěny podélným kvádrovým bosováním, ramena schodiště mají balustrády. Schodiště pochází již z raně barokního období. Bylo postaveno k propojení prostor výše položeného vnitřního nádvoří zámku, kde býval původní prostor s bazilikou, rajským dvorem a budovami teplického kláštera, upraveného jako okrasná zahrada, s níže položenou částí zahrady, která byla do 19. století využívána spíše jako užitková zahrada, kde v její spodní části bývaly zeleninové a bylinné záhony pro zámeckou kuchyni. Svůj název získalo podle domku pro chov ptactva, který se nacházel v této dolní části zahrady. Schodiště prošlo velkými opravami kolem roku 1946 po odstranění Lázeňského náměstí a přilehlých domů. V 70. letech 20. století byly použity nové pískovcové desky na zádlažbu schodiště a podest, také byly nově vyrobeny kuželky, kde došlo ke změně ze čtverhranných okrasných váz na kulaté amforovité tvary a nově zhotovené byly též všechny kamenické prvky okolních balustrád.

Balustráda Autor: © Dana Kaiserová 9/2023

Vzhled schodiště

Schodiště je poměrně rozlehlé, devítistupňové, jehož schody se směrem dolů postupně rozšiřují až na obdélnou dolní terasu o šíři celého prostoru schodiště. Terasa má balustrové zábradlí, kdy kuželky všech balustrád jsou stejné, ve tvaru nízkých amfor s protáhlým hrdlem. Jednotlivá pole balustrády oddělují hranolové sloupky, zdobené vyrytým obdélným polem s dovnitř vykrojenými rohy. Na sloupcích, až na horní balustrádu, jsou umístěné ozdobné, směrem vzhůru se rozšiřující mísy, ty byly původně  květinové. Ze spodní terasy vede pouze jedno rameno středního schodiště o sedmi stupních do prostoru před schodištěm, který býval součástí užitkové zahrady zámku a později zámeckého parku. Od prostoru dnes vydlážděného prostranství je schodiště odděleno ve střední části vyvýšeným prostorem o dvou stupních vydlážděným kamennými deskami. Kolmé zdi teras schodiště člení v omítce vyznačená kvádrová bosáž. Schodiště představuje umělecky hodnotnou část areálu teplického zámku a důležitý doklad jeho postupného rozvoje a proměn. Jeho provedení z něj rovněž činí výrazný prvek jihovýchodní strany areálu.

Ptačí voliéra Autor: © Dana Kaiserová 9/2023

Ptačí voliéra

Při stoupání po schodech směrem k zámeckému nádvoří se po levé straně nachází prosklená místnůstka, která dříve sloužila jako voliéra pro ptactvo chované u zámku. Podle ní dostaly schody také své jméno. Bývalá voliéra sloužila ve 2. polovině 20. století také jako vyhlídkový pavilónek restaurace, dnes není využívána, prostor je prázdný. Voliéra je zděná stavbička obdélného půdorysu, připojená k jihovýchodnímu průčelí úřednického domu, s nímž je propojena. Její tři stěny jsou prolomeny vysokými obdélnými otvory, nahoře zakončenými stlačeným obloukem. Paty oblouku, lemovaného profilovanou šambránou, zvýrazňuje profilovaná římsa, nacházející se i u nároží. Dnes jsou otvory zasklené, sklo je členěno do latinského kříže a zabezpečeno ozdobnou mříží. Po obou stranách otvorů člení stěny pilastr bez patky, s jónskou hlavicí s květinovým festonem. Pilastry nesou profilovaný architráv a kladí, obojí nad pilastry předstupuje, stejně jako bohatě profilovaná hlavní římsa. Na zaoblenou střechu, krytou šindelem, dosedá nízká plechová lucerna se štíhlou, směrem vzhůru se zužující střechou. Tato drobná funkční stavbička poměrně bohatého architektonického členění je dokladem rozvoje a proměn areálu zámku na počátku 19. století. Je výrazným prvkem jihovýchodní strany areálu.

Ptačí kašna Autor: © Dana Kaiserová 9/2023

Ptačí kašna

Když pod schodištěm zamíříte několik metrů rovně, nemůžete minout Ptačí kašnu, její vana má průměr 6 metrů a hloubku 30 centimetrů. Jedná se o malou trojbokou kašnu, která je označována také jako napajedlo pro ptáky. Uprostřed bazénku stojí tři umělecky stylizované holubice, které se sklání k vodní hladině. Rekonstrukce kašny byla provedena v roce 2002 a byl při ní upraven historickým dlážděním prostor kolem kašny. Celé místo přímo vybízí k odpočinku nejen na lavičkách, kterých je v okolí kašny dostatek, ale i v několika přilehlých restauracích stojících opodál. Dle dochovaných dobových fotografií je patrné, že kašna byla původně osazena jinými keramickými plastikami. Jejich osudy jsou neznámé. Na konci 80. let 20. století autor Milan Žofka vyrobil nové plastiky na motivy mírových holubic. Mezi holubicemi se nachází chrlič vody, který připomíná zlatou vázu. 

Použité zdroje:

Galerie