Spící panna nabídne výhled do Máchova kraje

Název

Lysá skála je známá pod názvem Spící panna. Toto označení získal vrchol na základě svého vzhledu. Z dálky totiž skála připomíná mladou nakadeřenou dívku se zavřenýma očima a obličejem směrem k nebi. Při správném nasvícení sluncem je možné spatřit i dívčino pravé zavřené oko. Tento čedičový útvar dříve nesl také název Čertův vrch. Podle pověsti, která se v okolí tohoto místa traduje, zde tančili v bouřích čerti a měli tu svůj vchod do pekla. Další pověst vypráví o krásné dívce ze zaniklé vsi Myšlín. Mělo o ni zájem několik nápadníků. Její otec však dlouho nechtěl k žádnému sňatku svolit. Zájem o dívku projevil i syn hradního pána z hradu Jestřebí. Otci však nebyl pro jeho dceru dost dobrý. Nakonec si pro děvče přijel sám čert v přestrojení za urozeného pána v brnění a zbroji. Ani jemu ji otec nechtěl dát za ženu. Čert to však nevzdal. Pro spící dívku si přiletěl v noci, vzal ji do náruče a vyletěl s ní ven z okna. Když letěli temnou nocí, došlo k nepředvídané nehodě. Dívka se mu vysmekla a spadla na zem. Hned po dopadu se změnila ve skalnatý kopec, kterému se od té doby říká Spící panna. 

Popis skalního útvaru

Lysá skála je považována za erozní torzo sopky, resp. sopouchu, který prorazil souvrstvím jílovcových sedimentů. Současný vzhled však nelze považovat za vytvořený přírodou. Původní vegetační a půdní kryt byl v minulosti odstraněn nejspíše z důvodu občasného lámání kamene. Na skále roste vzácná vegetace, například lilie zlatohlavá, kostřava sivá, pelyněk ladní, netřesk výběžkatý a další.

Výhled

Ze Spící panny máte možnost, za hezkého počasí, spatřit blízké okolí, zejména pak jámy po těžení písku v nedalekém Srní. Vidět je odsud například zřícenina hradu Jestřebí, zahrádecký rybník, Česká Lípa a dominanta Máchova kraje, kterou je hrad Bezděz. Dohlédnout můžete až na Lužické hory a České středohoří. Výška vrchu je asi 50 metrů. V jeho blízkost je ještě pět nižších skalních útvarů, které jsou souhrnně označovány jako Provodínské kameny. Stejný název nese i okolní chráněné území, vyhlášené již v 50. letech minulého století. Z nižších Provodínských kamenů stojí za zmínku zalesněný Michlův vrch se starým čedičovým lomem na úbočí a ocelovým stožárem pod vrcholem. Další se nazývá Puchavec neboli Neubauerův vrch. Ten byl dříve navštěvován sběrateli jako mineralogická lokalita. Vyskytovaly se zde velmi kvalitní nerosty, které jsou dnes k vidění v Muzeu města Ústí nad Labem. Nejvýchodněji je položen Dlouhý vrch, ten sloužil na konci 18. století pro stavbu vojenských valů.

Přístupnost

Pokud jste zdatnými turisty, výšlap na samý vrchol zvládnete hravě a bez problémů. Přiznáváme, že v některých místech je terén náročnější, zejména v blízkosti vrcholu. Musíte lézt po skále, cesta tu není nijak upravena, rozhodně nečekejte schody. Je zde pouze lano uchycené ke skále, za které se držíte při výstupu a sestupu. Pokud si netroufáte na výlez nahoru, nezoufejte. Pohled z dálky na Lysou skálu stojí za to. Je zasazena do malebného údolí. Výlet můžete spojit s procházkou po přilehlých loukách a lesech. Jestliže se vydáte na Spící pannu vlakem, vystupte na vlakové zastávce s názvem Provodín. Odtud je to pěšky něco kolem 2,5 kilometrů chůze. Auto můžete nechat zaparkované také v obci Provodín. Z Horního Provodína vede na vrch zelená turistická značka.

Použité zdroje: