Kde leží Zámek z Kafkova románu? Spisovatel možná našel inspiraci na služební cestě do Frýdlantu

Je tolik možností, jak jej vidět: z roviny, z mostu, z parku, mezi holými stromy, z lesa za vysokými jedlemi,“ píše Franz Kafka ve svých Denících z cest maje na mysli frýdlantský zámek. „Je postaven z částí překvapivě poskládaných nad sebe, a když člověk vstoupí na nádvoří, ještě dlouho se zámek nechce uspořádat, protože jeho mnohotvárnost je vystupňovaná temným břečťanem, začernalým zdivem, bílým sněhem, ledovým povlakem břidlicově zabarvených svahů střech,“ dodává. Jak se tento německy píšící autor židovského původu, který je hlavně spojován s Prahou dostal do Frýdlantu? 

Autor: Wikipedie

Franz Kafka pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně pro Království české jako kontrolor. Často se tak během služebních cest dostal na sever Čech, kde bylo největší množství továren. A právě ve Frýdlantu prý podle některých názorů našel reálnou předlohu k románu Zámek. Hlavní hrdina zeměměřič K. v něm přijíždí do vesnice se zámkem, kde má začít pracovat. Za celou dobu se mu však nepodaří spojit s žádným úředníkem, který by mu vysvětlil, co má vlastně dělat. I samotná budova zámku pro něj zůstává vzdálená, nepochopitelná a nedosažitelná. Konec románu zůstává otevřený, neboť Kafka zemřel v roce 1924 ještě před jeho dokončením. Stejně jako u řady Kafkových textů, i v tomto lze najít mnoho interpretací a významů. 

Zřejmě není jen jeden Zámek 

Literární historici se však nemohou jednoznačně shodnout, kde předobraz Kafkova zámku s velkým Z ve skutečnosti leží. Dalším místem by mohla být obec Siřem v okrese Louny s kontribuční sýpkou neboli „zámkem“ nad vsí. V Siřemi bydlel autor nějaký čas u své sestry Ottly poté, co mu lékaři diagnostikovali tuberkulózu. Měl dostatek času poznat zdejší život, poměry i mezilidské vztahy. Zážitky se pak promítaly do jeho tvorby. Podle dalších názorů Kafku zaujala návštěva zámků Osek či Střela na Strakonicku. Nejpravděpodobněji je Kafkův fiktivní zámek kombinací několika míst najednou