Kam na výlet ve Zlínském kraji - část V.
27. červen 2024 | Tereza Jámborová 6.2 min | Výlety
Dnešní díl nás provede hlavně muzei. Některé mají svou budovu, jiná jsou umístěna v zámcích, další zase v přírodě. Aby byl díl barvitější, je zde i technická památka schovaná v Květné zahradě v Kroměříži. Která to je? To se dozvíte v dnešním díle.
Železniční muzeum KMD
Železniční muzeum v Kroměříži bylo otevřeno v roce 2014 a od té doby poskytuje mnoho expozic, kde se návštěvník může seznámit s historií dopravy, vývojem zabezpečování železniční dráhy a co vše zahrnuje práce zaměstnanců železnice. K vidění jsou různé expozice jako například expozice sdělovací techniky, která poskytuje historii od telegrafu po telefonní aparáty. Největší chloubou je pak funkčně propojená dvojice dálnopisů Siemens T100, na které si návštěvník může odeslat svou vlastní zprávu. V expozici provozu železničních vozidel je několik artefaktů z oblasti konstrukce a provozu železničních vozidel jako například trolejový drát nebo zrenovovaný pult strojvedoucího s pohyblivými prvky. Expozice dopravy, přepravy a zabezpečovacích zařízení pak návštěvníka seznámí s tím, jak je železnice obrovským kolosem a jak do sebe musí přesně všechno zapadat. Muzeum krom těchto expozic pořádá také historické jízdy a nejrůznější akce pro veřejnost.
Foucaultovo kyvadlo
Tato mimořádná technická památka se nachází v Květné zahradě u Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Foucaultovo kyvadlo je umístěno u zahradního pavilonu v rotundě, kam jej umístil gymnaziální profesor František Nábělek roku 1906. Je kopií kyvadla, které zavěsil jeho vynálezce, Leon J. B. Focault v pařížském Pantheonu. Struna je dlouhá přes 252 metrů, na ni pak visí třicetikilová pozlacená koule, která po rozkývání hrotem ve spodní části zapisuje svou dráhu do písku a zaznamenává tak postupné otáčení země. Návštěvník se může účastnit i komentované prohlídky, která mu pomůže nejen pochopit fungování kyvadla, ale i proniknout do tajů přírodních zákonů, které fascinovaly spisovatele Umberta Eca k sepsání stejnojmenného románu. Krom toho si návštěvník bude moct poslechnout i zajímavosti o interiéru rotundy, která je bohatě zdobena mytologickými výjevy. Taktéž se tam nachází i grotta – malá umělá jeskyňka.
Zámek Chropyně
Zámek Chropyně byl postaven v 17. století a nachází se ve stejnojmenném městě. Během třicetileté války byl napaden a poničen švédskými vojsky a začal postupně chátrat. Obnova v letech 1701-1703 mu přinesla současnou podobu, kdy jeho projektantem byl pravděpodobně Giovanni Pietro Tencalla. Do konce 1. světové války objekt sloužil jako lovecký zámeček a odpočinkové místo pro církevní hodnostáře. Po roce 1949 zámek přešel do vlastnictví státu, kdy jeho prostory sloužily jako byty, kanceláře, skladové prostory, později i jako školní jídelna nebo družina. V roce 1972 byl zámek převeden do správy Okresního muzea v Kroměříži, které nechalo provést kompletní památkovou restauraci a opravy nezbytné pro otevření zámku veřejnosti, což se stalo v roce 1983. Tehdy byla v zámku zřízena expozice Emila Filly, chropyňského rodáka, kde byla sbírka jeho originálů. Bohužel v roce 2003 bylo z důvodů nedostatečného zajištění bezpečnosti a vhodného prostředí nutno Fillovy obrazy přemístit do Národní galerie v Praze. Na zámku zůstaly jen reprodukce grafických listů a dva originální obrazy. Dvoupatrová budova s přiléhající věží a jedním křídlem s podloubím, krom expozice malíře, uchovává sbírku zbraní z třicetileté války a následných tureckých válek. Krom toho je zde ještě expozice hudebního skladatele Emila Axmana. K další expozici se pak řadí dějiny Chropyně, kde se návštěvník seznámí s lidovou kulturou Hané, rybnikářstvím a historickými předměty, které byly nalezeny v okolí města.
Zámek Bystřice pod Hostýnem
Zámek byl postaven ve druhé polovině 16. století na původní gotické vodní tvrzi. Konečnou podobu zámku dali jeho tehdejší majitelé Bítovští, kterým byl ale po Bílé hoře zkonfiskován. Na chvíli jej získali Lobkovicové, ale v roce 1650 se jeho majiteli stal významný rod Rottalů, kteří zámek vlastnili až do konce 18. století, zámek opravili a přebudovali do dnešní podoby. Na konci 18. století byl zámek místem s bohatým kulturním životem. V té době byla v přízemí jednoho z barokních křídel zřízena manufaktura na výrobu keramiky. Posledními majiteli zámku byli Loudonové, ti se ale ve 30. letech 20. století dostali do finančních potíží a zámek prodali státu. Od té doby do roku 1990 byly prostory využívány pro vojenské sklady zdravotnického materiálu. Vojenská správa sídlí v parku dodnes, odkud vypravuje polní nemocnice do válkou či katastrofou postižených zemí. Od roku 1991 je zámek ve vlastnictví města, které jej postupně renovuje a využívá ke kulturním a společenským aktivitám jako jsou koncerty nebo výstavy. Nyní se v zámku nachází i Městské muzeum Bystřice pod Hostýnem.
Muzeum v přírodě Rymice
Areál Muzea v přírodě Rymice je spravován Muzeem Kroměřížska. Má velmi unikátní skladbu. Na jedné straně stojí sedm objektů lidové architektury Hané, které vznikly na konci 18. století na místě bývalé pánské hájovny. Jsou to jedny z nejstarších domů v obci a v roce 1994 byla část prohlášena jako vesnická památková rezervace. Domy pak byly rekonstruovány v 70. letech 20. století, aby dokládaly způsob bydlení a hospodaření v posledních dvou staletích. Jedinečné jsou tím, že hlavně stojí na svém původním místě, takže nebyly převezeny jako většina budov. Jediný dřevěný větrný mlýn německého typu byl do muzea převezen z nedalekých Bořenovic. Na druhé straně v areálu muzea stojí renesanční tvrz s barokním hospodářským dvorem, jež dokládá způsob vrchnostenského hospodaření na Moravě v minulosti. Roku 1841 byl v tvrzi zřízen i cukrovar, který pak svou činnost ukončil v roce 1856, protože nestačil konkurenci moderních provozů. Od roku 2006 je muzeum přístupné veřejnosti a nabízí expozici z dějin obce se spoustou archeologických nálezů z okolí.
Větrný mlýn Velké Těšany
Větrný mlýn pochází z první poloviny 19. století. Jedná se o větrák německého typu – je vytvořen ze dřeva, dá se otáčet nejen lopatkami větráku, ale může se celý otáčet okolo své osy podle směru větru. V přízemí je možno vidět jeho nosnou konstrukci, o patro výš se pak nachází mlýnice, kam dopadala mouka. Druhé patro sloužilo pro pytle s obilím, které se muselo nasypat do mlecího zařízení. Mlelo se na něm až do druhé světové války, konkrétně do roku 1942, kdy majitele zatklo gestapo kvůli údajnému předání pušky a munice odbojové skupině z Hostýnských vrchů. Po konci války ale začal chátrat, kdy pomalu hrozilo sesutí větráku. Naštěstí v roce 1972 začala celková rekonstrukce a o tři roky později byl předán do správy Muzea Kroměřížska, které jej od roku 1979 zpřístupnilo veřejnosti. V roce 2014 pak byl prohlášen za národní kulturní památku.
Použité zdroje:
- http://kmdraha.cz/
- https://kromeriz.eu/prozkoumej/foucaultovo-kyvadlo/
- https://www.muchropyne.cz/mesto/zajimavosti/zamek/
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Byst%C5%99ice_pod_Host%C3%BDnem_(z%C3%A1mek)
- https://www.muzeum-km.cz/muzeum-v-prirode-rymice
- https://www.muzeum-km.cz/vetrny-mlyn-velke-tesany
