Křížová cesta na úpatí Krušných hor - v Chlumci
26. srpen 2024 | Dana Kaiserová 6.1 min | Výlety
Křížová cesta je tradiční křesťanská forma meditace. Ta v Chlumci připomíná 14 událostí, neboli zastavení, z posledního dne života Ježíše Krista popsaného v Bibli. V nikách výklenkových kaplí byly reliéfy s výjevy Kristova umučení. Dnes jsou bohužel zničeny. Během meditace křížové cesty si meditující mají vybavit postupně jednu událost za druhou a snažit se získat poučení pro svůj současný život.
Chlumecká křížová cesta
Křížová cesta v Chlumci, ležícím v okrese Ústí nad Labem, vede z centra města od kostela sv. Havla severovýchodně zhruba 400 metrů na poutní místo, které se nachází na vršku s názvem Horka. Zde cesta končí u kaple Nejsvětější Trojice. Křížová cesta je tvořena 14 výklenkovými kapličkami stojícími na kamenných soklech. V mělkých nikách byly původně umístěny keramické reliéfy, vyrobeny v Meyerově uměleckém ústavu v Mnichově. Při oslavách některých významných svátků nebo výročí bitev bývají ve výklencích umístěny malované výjevy z Kristova života na dřevěných deskách. Barokní kaple Nejsvětější Trojice byla podle zakládací listiny z roku 1685 postavena v letech 1690–1691 na památku odvrácení morové epidemie chlumeckým hrabětem Janem Františkem Kolovratem Krakovským. Křížová cesta je spolu s kaplí Nejsvětější Trojice chráněna jako nemovitá Kulturní památka České republiky.
Historie křížové cesty
Křížovou cestu se čtrnácti zastaveními ke kapli na vrchu Horka nechala zřídit roku 1751 hraběnka Marie Alžběta Krakovská z Kolovrat. Dokončena byla do 9. července roku 1752, kdy byla za účasti pražských františkánů vysvěcena. Zastavení vedla k vrcholové kapli Nejsvětější Trojice, připsané teprve začátkem 21. století J. B. Matheyovi. Tato dominantní trojboká kaple, půdorysem symbolizující tajemství Nejsvětější Trojice, byla v roce 1838 upravena na rodinnou hrobku rodu Westphalen - Fürstenberg, vlastníků panství Chlumec. Deváté zastavení křížové cesty bylo poškozeno při vpádu pruských vojsk roku 1757. Není zcela jasné, zda šlo již o zastavení stávající, vzhledem k tomu, že architektonické řešení současných kaplí odpovídá spíše poslední třetině 18. století, nelze vyloučit, že pocházejí až z doby obnovy po výše zmíněném poškození. Ze vzdálených pohledů jsou zastavení v původní poloze při přístupové cestě vedoucí po tehdy odlesněném úbočí zachycena na historických vyobrazeních a pohlednicích z přelomu 19. - 20. století. Počátkem 20. století byly do upravených nik kaplí zasazeny keramické reliéfy čtrnácti zastavení křížové cesty z Mayerova uměleckého ústavu v Mnichově. Tyto reliéfy byly v poslední třetině 20. století vandaly zničeny, dochovalo se pouze, dnes deponované, torzo jediného z nich. V severozápadní části vrcholu návrší před kaplí dle historických fotografií stával dřevěný kříž s klekátkem.
Historický význam cesty
Křížové cesty v krajině jsou dokladem sakralizace dobové kulturní krajiny 17. – 19. století. Do ní byly v pomyslných vzdálenostech a formách přenášeny variace na posvátnou, pro většinu evropských poutníků obtížně dostupnou, jeruzalémskou krajinu. V té bylo možno spoluprožívat Kristovu jeruzalémskou cestu bolestného utrpení počínající v daném případě scénou v Getsemanské zahradě přes odsouzení Pilátem Pontským až k ukřižování na Kalvárii a položení těla Kristova do hrobu. Chlumecká křížová cesta v podobě výklenkových kaplí představuje významný urbanistický prvek a spolu s vrcholovou kaplí Nejsvětější Trojice výrazný prvek krajinotvorný doplňující kulturní krajinu na krušnohorském úpatí. Celý soubor křížové cesty tvoří hodnotnou ukázku umělecko-řemeslné práce místních řemeslníků, a je dokladem všeobecně rozšířené barokní zbožnosti v českých zemích v 18. století a donátorské aktivity hraběnky Marie Alžběta Krakovské z Kolovrat. I když víme, že k nově vybudované barokní kapli Nejsvětější Trojice vedla již v letech 1690 - 1691 starší zastavení křížové cesty. Svou dobou vzniku byla chlumecká křížová cesta, po Gotesbergu u Verneřic a Šluknovu, zřejmě třetí nejstarší krajinnou křížovou cestou se 14 zastaveními v Ústeckém kraji.
Jednotlivá zastavení
První zastavení bylo původně zastavením čtvrtým s výjevem zvaným „Kristus Pán potkává Pannu Marii“. Dnes se nachází před hlavním jihovýchodním průčelím kostela sv. Havla. Do tohoto prostoru bylo druhotně přemístěno v souvislosti se stavbou vodárny koncem 20. století. Výklenková kaplička je vytesána z pískovce a je postavena na obdélném půdorysu. Na blokovém soklu s předstupující římsou je usazeno samotné těleso kaple s mělkou, segmentově ukončenou nikou, které je po stranách lehce projmuto. Kaple vrcholí segmentově vzepjatou profilovanou římsou, v jejímž vrcholu dříve býval vsazen kovový křížek, dnes je druhotně vytesaný nad nikou. Vnitřní obvod niky nese stopy pozdějších úprav, které probíhaly z důvodu osazení reliéfů. Při vnějším obvodu jsou patrné stopy po uchycení rámů či mřížek, které zřejmě chránily. Ve výklenku byl v minulosti osazen terakotový reliéf z produkce Mayerova mnichovského uměleckého ústavu. Při oslavách některých významných svátků nebo výročí bitev bývá do výklenku umístěn novodobý malovaný výjev z Kristova života na dřevěných deskách. Druhé zastavení mělo také dříve jiné umístění. Původně šlo o zastavení č. VII s názvem „Kristus Pán padá podruhé pod křížem“. I toto zastavení se nachází před hlavním jihovýchodním průčelím kostela sv. Havla a do tohoto prostoru bylo druhotně přemístěno v souvislosti se stavbou vodárny na konci 20. století. Dalších 12 zastavení se nachází na svažitém terénu na začátku značené zpevněné cesty vedoucí na vrch Horka. Výklenkové kapličky jsou vytesány z pískovce a postaveny na obdélném půdorysu. Vedou až před kapli Nejsvětější Trojice.
Smírčí kříže
U kostela sv. Havla se nachází tři smírčí kříže. Ke kostelu byly přestěhovány z okolí. Ten nejmenší stojí za kostelem u zdi s náhrobními kameny, je vysoký zhruba 120 cm a zbývající dva jsou na pravé straně kostela. Smírčí kříže obecně bývají na místech, kde se stalo nějaké neštěstí nebo byl proveden hrdelní zločin. Podobným symbolem je křížový kámen, což je kříž vytesaný do kamene a nemá tudíž klasický křížový obrys. Smírčí kříž s vyrytým mečem stával v nedalekém Žandově naproti restauraci do roku 1995. tehdy byl přemístěn do Chlumce a uklizen do nepřístupné části kostela. Až o osm let později, v roce 2003 dostal své místo vedle kostela sv. Havla. Zbývající dva kříže stávaly u zaniklých cest v okolí Chlumce. V obci stával ještě jeden smírčí kříž, a to v blízkosti zájezdové hospody U Šmelce. Ten byl pravděpodobně zničen při terénních úpravách. Další kříž stojí u lesní cesty vysoko nad Chlumcem kousek od Chlumecké lesní kaple.
Použité zdroje:
- Wikipedia.org
- Pamatkovykatalog.cz
- Turistika.cz