Historická budova základní školy v Turnově

Historie budovy základní školy

V roce 1905 bylo vydáno rozhodnutí o stavbě nové školy. O rok později byl položen a vysvěcen základní kámen. Tím začala stavba. Hejtmanství pověřilo provedením stavby architekta Jaroslava Valečku ze Smíchova. Na budování školy se podíleli turnovští živnostníci. Již 5. ledna 1908 byla nová školní budova vysvěcena a začalo se v ní vyučovat. V počátcích vyučovalo ve škole 13 učitelů a školu navštěvovalo více jak 700 dětí. Ve třídě tak bylo běžně i 80 žáků. Ve válečných letech 1914 – 1918 sloužila školní budova jako kasárna a později jako lazaret. Žáci v době první světové války chodili do školy, která byla provizorně zřízena v budově sirotčince, a to pouze 3 dny v týdnu. Chlapci navštěvovali školu v úterý, čtvrtek a sobotu, dívky pak v  pondělí, středu a pátek. V době první republiky se snížil počet žáků ve třídě, maximálně na 60 dětí. V zimě bývala škola opakovaně uzavřena, kvůli nedostatku uhlí na otop, zamrzání topení a kanalizace. Školní rok 1924/1925 byl o jeden měsíc zkrácen kvůli konání krajinské výstavy. V roce 1932 se škola rozdělila na školu obecnou a měšťanskou. O rok déle byly na školu umístěny sochy „Pilnosti“ a „Mravnosti“. Ve školním roce 1936/1937 byla do výuky zavedena branná výchova, žáci se ve výuce připravovali na budoucí možnou válku. V roce 1938 se Turnov stal pohraničním městem a školu navštěvovaly děti uprchlíků. Po vypuknutí světové války odvedlo gestapo ze školy 2 učitele. Byly zavedeny osnovy pro národní školy, zmizela občanská nauka a němčina se stala povinným předmětem. Přestupky proti chování se musely hlásit německé tajné policii. V roce 1944 byla škola zabrána pro účely letectva. Všechny turnovské děti se tehdy vzdělávaly v dívčí škole. Po válce došlo k opravě celé školy. Kvůli nedostatku uhlí byla v následujících letech několikrát v zimních měsících uzavřena. V roce 1949 začala na škole pracovat pionýrská organizace. Od prosince 1950 byla otevřena školní družina. Současně byl zaveden nový školní řád a žáci dostali žákovské knížky. V padesátých a šedesátých letech se žáci účastnili různých brigád a pomáhali v zemědělství. Od září 1962 byla zřízena kuchyně a školní jídelna. V roce 1968 byl zaveden pětidenní pracovní týden s volnými sobotami a v srpnu 1972 se v akci Z začala stavět nová tělocvična. Společně s učiteli pracovali také žáci. Po dvou letech byla tělocvična slavnostně otevřena. Na počátku 80. let navštěvovalo školu 771 žáků, kteří byli rozděleni do 24 tříd. Výuku zajišťovalo 31 stálých pedagogů. Roku 2008 škola oslavila 100 let své existence. Čelní stranu budovy dodnes ve výklencích zdobí sochy Mravnost a Pilnost, které byly dle návrhu sochaře a profesora Josefa Drahoňovského zhotoveny v sochařsko-kamenické škole v Hořicích. Mezi místními je škola označována jako ,,chlapajda". Jde o hnědobílou budovu, která má střechu s věžičkou. Budova má 2 nadzemní podlaží, přízemí a sklepní prostory. Za školou je městský stadion Ludvíka Daňka, vzhledem k tomu, že škola má některé třídy zaměřené na sport, stadion často využívá. Škola se pyšní hned několika významnými absolventy z řad sportovců či zpěváků. Chodil sem například reprezentant České republiky v atletice Adam Sebastian Helcelet a Michal Brož, volejbalistka Michaela Mlejnková, basketbalista Josef Příhonský, zpěvačka Petra Janů a zpěvák Michal Hrůza. 

Použité zdroje: