Šikmá věž není jen výsada Itálie, u nás jich najdeme hned několik
9. červenec 2020 | Tereza Marková 6.2 min | Zajímavosti
Pojem „šikmá věž“ je známý po celém světě a každému se ihned vybaví ta nejznámější z nich, jenž stojí v italském městě Pisa. Jenže toto není jediná nakloněná kráska světa. Napočítali bychom jich stovky, a věřte nebo ne, šikmé věže najdeme také u nás a není jich zrovna málo.
Věž kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem
První z nich se nachází v Ústí nad Labem na kostele Panny Marie pocházejícího z 12. století. Je dokonce čtvrtou nejšikmější věží světa a ve střední Evropě si drží prvenství. Svou dnešní podobu získal chrám až po přestavbě začátkem 20. století. Autorem jejího návrhu byl slavný Josef Mocker, který projektoval i dostavbu Katedrály sv. Víta.
Naklonění ovšem v plánu nebylo. Věž byla krásně rovná. Z osy se vychýlila až na konci II. světové války po jednom americkém náletu. Tento svatostánek měl vlastně štěstí v neštěstí, protože část kostela musela být srovnána se zemí. Věž se ale nakonec podařilo zachránit a jedinou „vadou na kráse“ zůstalo odklonění od osy, které v současné době dělá něco přes 2 metry.
Městská věž na náměstí v Domažlicích
Domažličtí občané už si na tuto raritu zvykli. Městská věž tyčící se nad jejich náměstím, je vychýlená již celých 700 let. Okem je to téměř neznatelné, ale ve skutečnosti to dělá celých 59 centimetrů. Záměr při stavbě to nebyl. Náklon je určitou chybou v projekci, je to následek podcenění kvality podloží a nedostatečné hloubky základů. Ty jsou pouhých 45 centimetrů. Původně nepatrné vychylování bylo v polovině stavby už zřetelné a cesta zpět již nevedla. Volbou poslední záchrany byla snaha o určité vyvážení stavby tloušťkou zdiva. Šikmost věži sice už zůstala, ale zdá se, že je pevná a stabilní. Už sedm století drží a nepadá.
Až někdy budete projíždět Domažlicemi, zastavte se na prohlídku této rarity. Výstup nahoru je sice jen pro zdatnější jedince, neboť bude nutno překonat téměř 200 schodů, ale za to pohled do okolí z výšky 60 metrů, je jedinečný.
Věž kostela Narození sv. Jana Křtitele v Plaňanech
Plaňany jsou malý městys poblíž Kolína a v něm stojí novogotický kostel Narození sv. Jana Křtitele, jenž se může „chlubit“ další šikmou věží v naší vlasti. Náklon dělá téměř metr a zřejmě byl dílem lajdáckého stavitele, který škudlil každou korunu, šetřil na materiálu, no a toto je výsledek.
Věž se začala naklánět necelých 20 let po svém dostavění a nebýt záchranných prací při rekonstrukci kostela, asi by hrozilo její zřícení. Naštěstí tragédie byla zažehnána a stavba zpevněna a zafixována. Stalo se tak při rekonstrukci v roce 1932 a od té doby se věž již dále nenaklání. Až budete v Plaňanech hledat onu kostelní věž, vězte, že jen jedna ze tří, je ta pravá. Toto malé městečko má kostely totiž hned tři.
Kostel Nejsvětější trojice v Horních Dunajovicích
I Jižní Morava má svou šikmou věž. Jde o věž Kostela Nejsvětější trojice v Horních Dunajovicích nedaleko Znojma. Rozdíl mezi základnou a nejvyšším bodem dělá téměř jeden metr. Na vině tentokrát byly podmínky, v jakých se kostel nacházel. V jeho podzemí se totiž nachází veliká hrobka a spousta podzemních chodeb a váha stavby způsobila sesednutí půdy.
Kostel pochází z roku 1540. V padesátých letech minulého století se stavitelé pokusili věž podbetonovat, aby se přestala naklánět, ale to samotné nestačilo, proto se přistoupilo ke stahování věže nerezovými dráty a zdá se, že problém bude vyřešen.
Zámek Kratochvíle u Netolic
I věž kaple Narození panny Marie ve státním zámku Kratochvíle se lehce odklání od své osy. Zajímavostí je, že v Netolicích jsou mimo této věže ještě dva další objekty nakloněny mimo svou osu. Je to radniční věž a věž kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Pražské šikmé věže
Ale ani Praha není výjimkou, i ona má svá „šikmá místa“. Prvním z nich je kostel Zvěstování Panny Marie, jejíž věž se naklání o celých 63 cm. Vinu na tom nesou, asi jako i v mnoha jiných případech, mělké základy a nekvalitní podloží.
Dalším místem v Praze je Šítkovská vodárenská věž, zvaná také Hořejší novoměstská. Stojí na pravém břehu Vltavy na jižním konci Slovanského ostrova. Stojí tu už od roku 1588 a předcházely jí ještě dvě další věže, které sice nebyly nakloněny, ale za to obě postihl stejný osud – vyhořely. Tato již měla být dávno zbourána, ale naštěstí k tomu nedošlo a věž se uchovala až do dnešních dnů. Je vysoká 47 metrů a její náklon od osy je 115 cm.
Zajímavostí je, že se v posledním patře této věže, mezi léty 1977 a 1989, nacházela pozorovatelna StB. Byla zde zřízena speciálně pro sledování vchodu jistého domu na Rašínově nábřeží. Asi nebylo čistě náhodné, že to byl dům Václava Havla, v němž se narodil a prožil téměř celý život.
Hrad Putna v Michalovicích
Poslední šikmou věží u nás je věž hradu Michalovice, jenž se nachází asi 3 km od Mladé Boleslavi. Je to zřícenina původního gotického hradu, jakých je u nás mnoho, ale oproti jiným má přece jen jednu zvláštnost. Věž tohoto bývalého hradu je značně nakloněna a svým tvarem připomíná nádobu na přenášení uhlí. Proto se jí říká „Putna“.
Původně pevná, rovná věž se začala naklánět až daleko po tom, co hrad dosloužil. Důvodem byla lidská touha po penězích. A tak na základě různých, rychle se šířících pověstí a fám, že se pod touto věží nachází poklad nesmírné hodnoty, ji začali lidé všelijak podkopávat a okopávat, až se věž začala pomalu naklánět. Bylo to především v dobách Rudolfa II., kdy do naší země proudily zástupy různých alchymistů, kteří se svými amatérskými „pokusy“ o odstřelení věže, snažili dostat k pokladu.
Výsledkem těchto činů bylo prasknutí pláště a sesunutí značné části kamenů k zemi. Legenda říká, že padající balvany zabily všechny, co se u toho tehdy nacházeli. Jejich hamižnost nezůstala bez následků. Chtěli poklad, který jim nepatřil, a tak po své smrti, jsou odsouzeni hlídat poklad, coby mlžní duchové, již navěky.
Ale vraťme se zpátky k Putně. Bylo by škoda, aby se tato památka nedochovala i pro další generace. Proto záchranáři vyvinuli velké úsilí a nakonec se podařilo tuto šikminu stabilizovat, zpevnit a dnes slouží jako zajímavá rozhledna.
