Důl Mauritius sloužil k těžbě cínu a byl zařazen do národních kulturních památek ČR

Roku 1545 zapsal jáchymovský pastor a kronikář Johann Mathesius do své kroniky krátký, ale velmi důležitý záznam „Hengst angangen“. Poznámka, kterou lze přeložit jako „Hengst povstal“, se týká lokality nazývané česky Hřebečná a vedla ke vzniku dvou velmi významných důlních děl.

Zdroj: Lubor Ferenc / CC BY-SA 4.0

Založení dolu

Na tzv. Přední Hřebečné byl tehdy založen důl Rote Grube a na Zadní Hřebečné Behrův důl, jenž se později pod názvem důl sv. Mauritia stal největším svého druhu na české straně Krušných hor. 

Získával se v něm cín, který se využíval například na výrobu nádobí nebo jako přísada při výrobě mosazi. Po stříbrobílém tavitelném kovu byla na přelomu středověku a novověku obrovská poptávka, která výrazně přispěla k rozmachu důlní činnosti v celém pohoří.

Štola Kryštof

Zdroj: Lubor Ferenc / CC BY-SA 4.0

Její rozsah a charakter výborně dokumentuje štola Kryštof, která se stala součástí dolu již v 16. století a dnes slouží jako jedinečná expozice představující historické techniky dolování a prostory, z nichž horníci ve velmi těžkých podmínkách získávali cennou rudu.

Dolovaní cínu ve velkém

Dolování cínu na Hřebečné dosáhlo svého vrcholu v 16. století. Například z roku 1563 se dochovala zmínka o tom, že zde byla vytěžena více než polovina ze 190 tun kovu, které byly na Hřebečné, v Horní Blatné a na Božím daru celkově získány.

Během třicetileté války a po ní se situace výrazně zhoršila, ale v první polovině 18. století byl důl Mauritius opět na vzestupu. Jeho dvě greisenové žíly, pojmenované Mauritius a Führinger, poskytovaly velmi kvalitní cín, jenž pak putoval do zemí celé Evropy. Kolem roku 1878 se majitelem dolu stala britská společnost, která ho vybavila moderní technikou, nicméně o třináct let později musela dolování z finančních důvodů zastavit.

Během druhé světové války bylo při průzkumu zjištěno, že ložiska horniny jsou nedostatečná, a poté byla těžba definitivně ukončena. Až po mnoha desetiletích pak byla roku 2008 opět odkryta vstupní část štoly Kryštof a posléze se důl Mauritius stal roku 1958 chráněnou kulturní památkou a od roku 2014 je jednou z lokalit zařazených do národních kulturních památek České republiky.

Autor: Jana Dvořáková

Sdílet

Mohlo by vás zajímat