Důl Mauritius sloužil k těžbě cínu a byl zařazen do národních kulturních památek ČR
11. prosinec 2019 | Jana Dvořáková 1.9 min | Zajímavosti
Roku 1545 zapsal jáchymovský pastor a kronikář Johann Mathesius do své kroniky krátký, ale velmi důležitý záznam „Hengst angangen“. Poznámka, kterou lze přeložit jako „Hengst povstal“, se týká lokality nazývané česky Hřebečná a vedla ke vzniku dvou velmi významných důlních děl.
Založení dolu
Na tzv. Přední Hřebečné byl tehdy založen důl Rote Grube a na Zadní Hřebečné Behrův důl, jenž se později pod názvem důl sv. Mauritia stal největším svého druhu na české straně Krušných hor.
Získával se v něm cín, který se využíval například na výrobu nádobí nebo jako přísada při výrobě mosazi. Po stříbrobílém tavitelném kovu byla na přelomu středověku a novověku obrovská poptávka, která výrazně přispěla k rozmachu důlní činnosti v celém pohoří.
Štola Kryštof
Její rozsah a charakter výborně dokumentuje štola Kryštof, která se stala součástí dolu již v 16. století a dnes slouží jako jedinečná expozice představující historické techniky dolování a prostory, z nichž horníci ve velmi těžkých podmínkách získávali cennou rudu.
Dolovaní cínu ve velkém
Dolování cínu na Hřebečné dosáhlo svého vrcholu v 16. století. Například z roku 1563 se dochovala zmínka o tom, že zde byla vytěžena více než polovina ze 190 tun kovu, které byly na Hřebečné, v Horní Blatné a na Božím daru celkově získány.
Během třicetileté války a po ní se situace výrazně zhoršila, ale v první polovině 18. století byl důl Mauritius opět na vzestupu. Jeho dvě greisenové žíly, pojmenované Mauritius a Führinger, poskytovaly velmi kvalitní cín, jenž pak putoval do zemí celé Evropy. Kolem roku 1878 se majitelem dolu stala britská společnost, která ho vybavila moderní technikou, nicméně o třináct let později musela dolování z finančních důvodů zastavit.
Během druhé světové války bylo při průzkumu zjištěno, že ložiska horniny jsou nedostatečná, a poté byla těžba definitivně ukončena. Až po mnoha desetiletích pak byla roku 2008 opět odkryta vstupní část štoly Kryštof a posléze se důl Mauritius stal roku 1958 chráněnou kulturní památkou a od roku 2014 je jednou z lokalit zařazených do národních kulturních památek České republiky.
Autor: Jana Dvořáková
