Naučná stezka Netopýřím parkem v Žihobcích

Žihobce

Ves Žihobce je velmi stará. Již roku 1045 ji daroval kníže Břetislav I. břevnovskému klášteru. Prvním světským majitelem se roku 1850 stal Racek ze Žihobce. Panské sídlo, tvrz, zde vzniklo koncem 14. století. Za husitských válek, v době obléhání hradu Rabí Janem Žižkou, byla tvrz vypleněna a její majitel zabit. Obnovená žihobecká tvrz byla znovu vypálena knížetem Jindřichem v roce 1467. Majitel zvaný House se totiž hlásil k zelenohorské jednotě. Roku 1556 koupili zdejší statek Kocové a připojili jej k Dobrši. Teprve po roce 1609 byly Žihobce centrem dominia s deseti vesnicemi a byly opět osamostatněny. Stávající zámek byl vybudován Ferdinandem z Lanau roku 1688. Avšak již v roce 1709 zakoupil statky Žihobce, Žichovice a Strádaly pasovský biskup Jan Filip z Lamberku. Tento rod se zde držel až do roku 1940. Zámecká stavba je střízlivě vyzdobena pilastry a štukovými ornamenty. Rizality v nárožích objektu vybíhají v nízké věže. Na východní straně je renesanční portál a nad ním erb rodu Lanau, na kterém jsou vyobrazeny lilie. 

Netopýří park

V zahradách zámku jsou rozmístěny naučné cedule, které podávají informace o regionální historii, zvířatech, rostlinách či o netopýrech, kteří se usídlili v zámeckém parku. Socha netopýra je zde vyřezána ze dřeva. Zámecký park navrhl žihobecký rodák a sušický středoškolský profesor František Procházka, vnuk zahradníka Procházky, který pro Gustava Jáchyma ve 40. letech 19. století park navrhl a pak provedl i výsadbu současných dřevin. Park svým založením odpovídá stylu romantizujících krajinářských parků, které měly v 19. století téměř vždy vazbu na okolní přírodní nebo člověkem vytvořené dominanty. Architekti romantismu vytvářeli zajímavé pohledy do krajiny a spojovali v ní různé body. První parky vznikaly při zámcích již v 16. století rozšířením ohrazené zahrady. Od 2. poloviny 17. století byly zakládány větší francouzské parky s pravidelným půdorysem a různými ornamenty. Na přelomu 17. a 18. století přišel do módy tzv. anglický park, který charakterizuje umělá přirozenost a druhová pestrost rostlin. V období romantismu byly parky doplňovány například umělými ruinami, čínskými pavilónky či můstky. Pozůstatkem takových parkových doplňků je v žihobeckém parku tzv. Lamberské lože, což je kamenná lavice osazená pod nejvyšším místem parku. Odtud byl výhled na celý park a zároveň to bylo klidné místo stranou jako stvořené pro schůzky Gustava Jáchyma s Kateřinou. Lavici si návštěvníci mohou vyzkoušet u jednoho ze zastavení. František Procházka musel před založením parku vykoupit další selské pozemky, které byly ve svahu nad zámkem. Při sázení byly používány již vzrostlé stromy převážně domácí provenience. Mnohé z nich stojí v parku dodnes a dosahují pozoruhodných rozměrů. V 19. století se na okraji parku nacházela zámecká konírna, která byla ve 20. století přeměněna na tělocvičnu. Nechyběl zde ani skleník, postavený po roce 1800, ten byl zase začátkem 20. století upraven na divadelní scénu zdejšího ochotnického souboru s názvem Tyl. O divadelní představení byl velký zájem, a tak byl objekt někdejšího skleníku rozšířen o přístavbu, pod jejíž základní kámen, položený roku 1930, byly uloženy dobové dokumenty. Po 2. světové válce upadl zájem o divadlo, obec objekt upravila na kino. Uprostřed parku byl postaven taneční parket. Stejně jako zámek i park je zapsán od roku 1958 v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Od roku 1996 je park evidován jako významný krajinný prvek a spolu se zámkem tvoří  evropsky významnou lokalitu.  V roce 2014 obec parku navrátila jeho původní podobu.

Původní lavička Autor: © Dana Kaiserová 7/2023

Stromy v parku

Park není příliš floristicky zajímavý. Tvoří ho prostorné palouky obklopené převážně domácími dřevinami. Keřové patro je jen málo zastoupeno, ojediněle se zde vyskytují skupiny pustorylů. Rostou zde běžné jehličnany jako smrky, jedle, borovice, douglasky a modříny. Nachází se zde 31 druhů listnáčů, z nichž vyniká především vzácný převislý dub letní. Za zmínku také stojí topol bílý, javor tatarský a převislý jasan. U přírodního parketu roste, mohutná a státem chráněná, lípa srdčitá. Vysoká je 29 metrů a obvod kmene měří 448 centimetrů.

Staré mezníky

Na okrajích v parku můžete v trávě či v křovinách spatřit ukryté staré kamenné mezníky. Sloužily k určování hranic panského pozemku. Kolem jednoho z nich projdete při cestě ke 4. zastavení naučné stezky, které se nachází již na mezi za parkem. Odtud se vám naskytne krásný výhled do šumavské krajiny.

Socha netopýra Autor: © Dana Kaiserová 7/2023

Netopýři v zámeckém areálu

Rozlehlá zámecká půda a letité stromy v parku poskytují úkryt několika druhům netopýrů. Nejpočetnější je letní mateřská kolonie (samice a mláďaty) kriticky ohroženého vrápence malého. Bývá zde kolem 80 jedinců. Park pak představuje významné loviště tohoto druhu. Druhou nejpočetnější kolonií zde vytvořil rovněž kriticky ohrožený netopýr velký.  A co do počtu jedinců je zde na třetím místě zastoupen silně ohrožený netopýr řasnatý. V parku se vyskytuje až 13 druhů netopýrů, jsou vázány na zdejší stavby a porost. Objevuje se zde například netopýr vodní, netopýr pozdní, severní, ušatý, hvízdavý, stromový a další druhy. 

Použité zdroje: