Anglický park kolem nového zámku ve Velkém Březně

Popis parku

Zámecký park se rozkládá kolem nového zámku, hlavně však západně a jižně od něho. Zaujímá mírně svažitou plochu na severovýchodním úpatí Zámeckého vrchu na okraji obce. Před severním průčelím nového zámku je k vidění parter s bazénkem podpíraný tarasní zdí, pod níž je rybník. Na východ od zámku, kousek od současného oplocení parku, který stojí u Zámecké ulice, stávala do roku 1966 zámecká kaple Božského Srdce Páně. Dnes ji nahradilo rozárium s lavičkami vysazené na obdélném půdorysu a obehnané dřevěným plotem, zřízené kolem roku 2010. U rozária stojí pomník obětem 1. světové války ve tvaru mohutného hranolu skládajícího se z žulových desek. Nápisy na něm jsou velice špatně čitelné, protože jejich písmena se od okolní leštěné plochy liší pouze tím, že leštěná nejsou.

Park má charakter přírodního krajinářského parku anglického. V těsné blízkosti zámku je doplněn o déle kvetoucí keře (zejména růže) a sestává se také z již zmíněného parteru, který má charakter francouzské zahrady. Cesty v bezprostředním okolí zámku jsou vydlážděné, ve vzdálenějších místech přechází dláždění v povrch, který je zpevněný šotolinou, ta ve vzdálenějších místech zarůstá trávou. Aktuálně je areál zámku vytyčen novodobým ocelovým plotem. Nachází se zde plno zajímavých a mohutných stromů, ale i dřevin nově vysázených. U mnohých z nich jsou cedulky s jejich botanickými názvy. 

Bývalá sušárna ovoce

V zámeckém parku se nachází malá, dnes již zrekonstruovaná, stavba sušárny ovoce. Po druhé světové válce zámek připadl státu a zámecký areál se zmenšil. Dlouho se nevědělo, co s ním bude. Chvíli v něm byla politická škola, potom sloužil jako záchytný dětský domov a v polovině 60. let jej do užívání dostala Československá lidová armáda, která si zde zřídila sklady. Zámek neježe chátral, ale postupně přicházel o veškeré zázemí, které k zámku neodmyslitelně patří a které je pro jejich fungování nezbytné. Zanikly studny, ze kterých byla voda vedena litinovým potrubím do zámku i kašen. Spolu s částí parku byla do soukromého držení prodána budova, v níž byly byty kočího a zahradníků. S ní byla prodána také zámecká kočárovna i ledárna. Na jaře roku 1966 byla zbořena zámecká kaple. A konečně, na materiál pro stavbu rodinného domu byla prodána i původní empírová stáj pro koně a podobný osud měl potkat i bývalou sušárnu ovoce. Stáj byla záhy zbořena a stavební materiál odvezen a znovu použit.

Sušárna ovoce však byla už v tak špatném stavu, že o ni nový majitel ztratil zájem. Dalších čtyřicet let tedy objekt podléhal zubu času a příležitostně sloužil jako stáj a kůlna pro skladování všeho možného. Koncem 70. let 20. století se z hlavní budovy zámku znovu stal zámek prezentovaný veřejnosti, budova byla opět vybavena původním mobiliářem a o celý areál se začalo odborně pečovat. S novým provozem však zanikla potřeba kvalitního zázemí, která malému zámku chyběla. Nebylo kam na zimu ukládat rostliny, chybělo místo na dílnu, scházely skladovací prostory i garáž pro techniku.

Až v roce 2006 se správa zámku rozhodla odkoupit pozemek, na kterém původně stávala konírna a na kterém byla ještě i ruina sušárny ovoce. Po nějaké době byla vypracována projektová dokumentace a když se sehnala první část peněz, začalo se na konci roku 2019 s rekonstrukcí. Při opravě byly striktně dodržovány zásad památkové péče, což znamená, že všechny prvky obnovované stavby, tedy tvar střechy, krokve, střešní krytina, vrata i omítky musí odpovídat vzorům z poloviny 19. století, kdy byla tato zajímavá stavba postavena. Vzorem byla i budova sousední kočárovny, dosud poměrně zachovalé. 

Do konce roku 2020 vyšla rekonstrukce na 676 000 korun. V roce 2022 byla rekonstrukce dokončena. Dnes slouží jako zázemí zámku a nutný sklad pro zahradní techniku. Do budoucna je v plánu ještě na místě bývalé konírny u vjezdové brány z parku postavit nový objekt, do kterého bude umístěno další zázemí nezbytné pro hladký provoz zámku.

Bazén

Obdélníkový bazén s kamennou profilovanou obrubou a kovovými přístupovými schůdky byl postaven nejspíše ve 30. letech 20. století na přání posledního majitele zámku z rodu Chotků Karla Maria, který byl vášnivým plavcem. Bazén odráží dobovou moderní tendenci šlechty, kdy šlo o udržení si zdraví a tělesné zdatnosti. Bazén má obdélný půdorys o velikosti asi 17 x 5,5 metrů, hluboký je na jedné straně asi 1 metr, a na protější straně asi 2 metry. Jeho velmi mírně šikmé stěny a dno jsou vybetonovány. Vrchní část stěn je kryta pískovcovými deskami. V bazénu byla osazena kolem do kola dřevěná madla, která dnes již nejsou všechna zachována. Uprostřed mělčí strany je do bazénu postaveno zděné schodiště o šesti schodech, v jednom koutě je osazen novodobý žebřík. Vedle severní strany bazénu je v trávníku osazena na čtvercovém podstavci pískovcová koule. V současné době je bazén vypuštěn.

Tarasní zídka s fontánkou

Tarasní zídka s fontánkou byla postavena v zámeckém parku při jižní straně bazénu, pravděpodobně spolu s ním. Tarasní zídka je asi 60 cm vysoká, postavená z hrubě opracovaných znělcových kvádříků. Její koruna není ničím kryta. V polovině své délky je přerušena schodištěm o pěti pískovcových stupních, z nichž tři dolní jsou na stranách v půdorysu zakulaceny. Na krajích tohoto přerušení je zídka na obou stranách rozšířena k jihu a na těchto rozšířeních jsou osazeny pískovcové koule se čtvercovými podstavci. Schodištěm se vystoupá na plochu na jihu půlkruhem zakončenou, vydlážděnou pískovcovými deskami a lemovanou znělcovými kvádříky. V jejím středu je fontánka tvořená z pískovce vytesanou kruhovou mísou o průměru asi necelých 2 metrů, v jejímž středu býval nejspíše vodotrysk.

Kuželník

Kuželník nechal pravděpodobně postavit někdy po roce 1926 poslední majitel zámku z rodu Chotků Karel Maria. Kuželník stojí v zámeckého parku jižně od hlavní budovy. Jedná se o přízemní nepodsklepený hrázděný objekt postavený na obdélném půdorysu pod sedlovou střechou, krytou šablonami z živičné lepenky, s přístavbou kuželníkové dráhy. Objekt je postaven na podezdívce. Kuželník je nedílnou součástí areálu nového zámku ve Velkém Březně. Objekt tvoří osobitý inventář zámecké zahrady a je působivým pramenem dokládajícím proměnu volnočasové aktivity majetných vrstev první poloviny 20. století. 

Rybník

Rybník nepravidelného tvaru je pod parterem zahrady vymezen kamennými a betonovými obrubníky, jejichž hrana je částečně chráněna tepaným zábradlím. Rybník představuje přechodný prvek mezi anglickým a francouzským parkem zámku. Protože současnou podobu získal park na přelomu 19. a 20. století podle návrhu arch. M. Bertrama, zdá se, že rybník byl součástí tohoto návrhu a vznikl v této době, tuto domněnku nepřímo podporuje absence rybníka na mapě stabilního katastru z roku 1843.

Rybník má značně protáhlý a členitý tvar. Z jeho největší plochy vybíhá jeho plocha hlavně k západu, kde se za terénním předělem mění v potok, či dále spíše ve strouhu, která ho napájí z poměrně vzdáleného Olešnického potoka. V terénním předělu je rybník s potokem dnes spojen betonovou rourou. Na východ vybíhá pouze nedlouhým korytem, které končí u stavidla, jehož některé části jsou odlity z litiny někdy kolem roku 1900. Břehy jsou dnes betonové. Nad jižním břehem, pod tarasní zdí parteru, je z lomového kamene do oblouku postavena asi 2 metry vysoká opěrná zeď. V největší šířce rybníka, tedy pod parterem, roste na hladině několik ostrůvků leknínů.

Použité zdroje:

Galerie