Budeč je starobylé centrum vzdělanosti, školu navštěvovala i kněžna Libuše
7. prosinec 2019 | Jana Dvořáková 2.6 min | Zajímavosti
Severozápadně od Prahy se nad jedním ze zákrutů Zákolanského potoka nachází poutní místo spojené se svatým Václavem, patronem naší vlasti. Toto místo sehrálo významnou roli v našich nejstarších dějinách.
První kamenné opevnění
Archeologické nálezy prozrazují, že lidé zde měli své sídlo již v době bronzové, kdy zde také vzniklo první kamenné opevnění. Právě na jeho zbytcích vyrostly v 9. století, snad za knížete Bořivoje, hradby prvního slovanského hradiště. Nejpozději v 10. století pak patřila Budeč k důležitým opěrným bodům Přemyslovců. Někdy po roce 895 nechal kníže Spytihněv v areálu hradiště postavit rotundu zasvěcenou svatému Petrovi.
V průběhu 10. století přibyl ještě kostelík Narození Panny Marie a areál obehnala v pořadí druhá hradba. Nedaleko hradiště se zřejmě odehrálo významnější vojenské střetnutí, po němž zůstal v lokalitě Na Týnici hromadný hrob asi šesti desítek padlých. To se odehrálo v době po zavraždění knížete Václava a po nástupu vlád jeho bratra Boleslava.
Posílení opevnění
Počátkem 11. století byla obranyschopnost hradiště posílena třetím a nejmohutnějším opevněním a příkopem, nicméně to již jeho vojenská funkce upadala a koncem téhož století zcela zanikla.
Kronika česká
Vedle archeologických průzkumů se o dávné historii Budče dovídáme také z písemných pramenů, které však často nehovoří zcela jasně a svádějí k nepřesným interpretacím. Svou obrazotvorností se nechal unést například známý kronikář Václav Hájek z Libočan. Ten ve své Kronice české, roku 1541 označil za zakladatele budečského hradiště bájného soudce Kroka, jenž se v jeho podání zasloužil také o vznik tamní pohanské školy.
Údajně ji podle pověsti měla navštěvovat i kněžna Libuše se svým spolužákem a budoucím manželem Přemyslem. Škola však na Budči skutečně fungovala a vzdělával se v ní mimo jiné i pozdější kníže Václav, jak se uvádí v různých historických pramenech.
Škola v Budči
A jak škola vlastně vypadala? Podle líčení různých autorů zejména z období národního obrození to s nadsázkou vypadá, jako by se kdysi žáci na Budči učili v klasických učebnách, opisovali z tabule a o velké přestávce si pochutnávali na svačině od rodičů.
Raně středověká škola však měla jiný vzdělávací systém než dnes a také předměty byly odlišné.
Vyučování
Vyučovalo se sedmero svobodných umění, k nimž patřila gramatika, rétorika, logika, aritmetika, geometrie, astronomie a musica, tedy nauka o harmonii. Na Budči bylo v osnovách zřejmě jen čtení, psaní a žaltář. V devadesátých letech minulého století bylo u rotundy dokonce objeveno deset pisátek, jedno kostěné a devět kovových.
Autor: Jana Dvořáková
