Výsledky hledání míst

Opevnění bylo budováno za Pernštejnů v 15. století. 1643 švédy pobořeno. 1840 byly na zbořeny brány a některé bašty. Vlastní hradby se do dnešních dní zachovaly v délce 1137 m.

V roce 59 př. n. l. zde Římané založili opevněnou kolonii. V 6.,10. a 11. století město nově opevněno. Druhý okruh opevnění vznikl v letech 1173–1175 a třetí v letech 1284–1333. Počátkem 16. století došlo k zesílení obrany. V 19. století byla velká část městských hradeb zbořena.

Augustův oblouk je městská brána v podobě vítězného oblouku. Je to hlavní vstup do města. Druhým důležitým vstupem do města je Porta Maggiore. Stojí před Augustovým obloukem. Probíhají zde restaurátorské práce.

Hradby najdeme na Staroměstské ulici v Bratislavě. Do města vedly tři brány. Brány opevněny po invazi husitů. Opevnění posíleno před tureckými nájezdy. V r. 1775 byla velká část zbourána. Zachovány jen Michalská brána a část hradeb podél Staroměstské ulice.

Zděné gotické hradby vznikly někdy ve 14. století. V století 15. a 16. bylo opevnění upravováno. V 19. století došlo k zasypání příkopu a demolici části opevnění. Později byly hradby zrekostruovány a část je přístupná veřejnosti.

Gotické městské opevnění z 2. pol. 13. století, nejstarší šlechtické dílo svého druhu u nás; nebylo obvyklé, aby poddanské město bylo obehnáno kamennými hradbami. Dochovaly se různé úseky hradeb a bašt; z bran je to nejlépe kompletní Pražská brána; části prácheňské brány a jižní branky (fortny).

Opevnění z různých období je jedním z nejlépe dochovaných v Evropě. Dosud stojí osm věží římského města Lapurdum ze 4. stol. a dva městské hrady z 11. a 15. stol. Rozsáhlé bastionové opevnění z konce 16. stol. s pozdějšími úpravami sloužilo do r. 1907. Dnes městské parky.

Vodňany byly založeny za vlády Přemysla Otakara II. Město bylo zřejmě opevněno od počátku, zachovalé části hradeb však pocházejí až z doby po povýšení na královské město kolem roku 1400. Okruh se dvěma až třemi pásy hradeb se zachoval i s řadou hranolových bašt, zanikly všechny čtyři brány.

Z městského opevnění budovaného od 13. do 17. století se kromě půdorysných stop ve městě (především okružní ulice a přilehlých sadů) dochovaly především dvě bašty: Řeznická (Fleischerbastei) a Malá (Kleine Bastei). Opevnění, doplněné za třicetileté války o zemní bastiony, zaniklo během 19. stol.

Městské opevnění dal vybudovat kolem r. 1500 Jan Černčický z Kácova. Místy až šestimetrové hradby byly doplněny pěti baštami se střílnami. Součástí byly věž Zázvorka a od r. 1532 pětiboká dělová bašta. Vstup do města byl možný dvěma branami, Krajskou (zbořena r. 1874) a Horskou (zbořena r. 1905).

Městské opevnění ve Vysokém Mýtě převážně ze 14. století se zachovalo v poměrně dlouhých úsecích na dvou stranách města. Zachovány zůstaly i dvě hradební věže. Kolem hradeb se nacházejí parky. V jedné z hradebních zdí jsou vsazeny pamětní desky.

Zbytky kamenných městských hradeb v královském městě Litovli. Povolení ke stavbě vydal 3. 2. 1327 král Jan Lucemburský. Délka činila asi 1300 m, před hradbami byl vodní příkop, mokřiny, četná ramena řeky Moravy a dva rybníky. Dochováno torzo v jižní části města a několik drobných artefaktů.

Původní opevnění ze 13. stol. doplněno po husitských válkách parkánem a prvky aktivní obrany. Po třicetileté válce opouštěno, 1831 stržena Prunéřovská brána. Do 1905 průrazy a demolice dalších bran či jejich částí. Oprava v 70.–90. letech 20. stol.

Z rozsáhlého opevnění města Strážnice a přilehlého hradu zbyly mohutné válcové dvoupatrové bašty dvou hlavních městských bran. Zchátralé zbytky opevnění města byly zbořeny v průběhu 19. století.

Opevnění Litoměřic se vyvíjelo s rozšiřováním středověkého města a zdokonalováním jeho obrany od 13. do 15. století. Od konce třicetileté války hradby ztrácely význam, postupně zanikaly od první třetiny 19. století. Přesto zachovány významné úseky.