Brána v bastionovém opevnění severně od Nového hradu.
© Pavel Semple 05/2022
Novověké bastionové opevnění Bayonnu v délce 3,5 km najdeme na západní, jižní a východní straně starého města. Patří k němu také citadela na návrší nad protějším pravým břehem řeky L’Adour severně od města. Dále se dochovalo osm flankovacích věží římského města Lapurdum s několika krátkými úseky hradeb. Středověké opevnění představuje dvojice městských hradů, Starý hrad ve Velikém Bayonnu a Nový hrad v Malém Bayonnu. U řeky LaNive/Errobi stojí ve Velikém Bayonnu nakloněná čtverhranná středověká věž Skok (La Tour de Sault), jedna ze dvou věží, mezi nimiž byl přes řeku natažen řetěz ke kontrole říčního provozu. Věž byla postavena v říčních naplaveninách, které její váhu neudržely. Opevnění z různých období historie města je dnes jedním z nejlépe dochovaných v Evropě. Římské město Lapurdum stálo v dnešním Velikém Bayonnu. Opevnění mělo v pravidelném rozestupu asi 31 půlkruhových flankovacích věží. Na hlavních světových… číst dále
Ve 4. století zde stálo na levém břehu řeky LaNive/Errobi římské město Lapurdum, které bylo důležitým opěrným bodem při kontrole říční a námořní dopravy na řece L’Adour a pozemní dopravy přes Pyreneje mezi Gálií a Hispánií. Původní jméno města Lapurdum se ve středověku přeneslo na zdejší provincii Labourd a město samotné dostalo jméno Bayonne. Římské opevnění města sloužilo svému účelu i ve středověku. Do severozápadního rohu opevnění byl na konci 11. století vestavěn hrad, dnes známý jako Starý hrad. Od roku 1152 patřila zdejší provincie Labourd vévodkyni Eleonoře Akvitánské, která se v tom roce provdala za (budoucího) anglického krále Jindřicha II. (1154-1189). Až do roku 1451 proto patřil Labourd anglickým králům. Ve středověku byly bahnité břehy řeky LaNive/Errobi vysušovány. Na jejich místě vznikly nové ulice. V 1. polovině 12. století postavili vikomti z Labourdu na jižní straně města na obou březích řeky dvojici rozměrných čtverhranných… číst dále
|
Přihlášení |
