Výsledky hledání míst

Barokní lázeňský zámeček z l. 1716-1720 podle P. I. Bayera pro Adama Frant. ze Schwarzenbergu. V l. 1761-1770 přistavěno východní křídlo a r. 1765 samostatně stojící tzv. Židovna. V 19. stol. parkově upraveno okolí (tzv. Adolfův háj). V l. 1995-1996 prodlouženo pravé křídlo. Nyní domov seniorů.

Václav Karel Schroll ze Schrollenbergu dal zbourat starou tvrz a na jejím místě postavil r. 1770 barokní zámek. Pak majetek továrníka Jana Münzberga a od roku 1925 František Weinhardt, v jehož vlastnictví zámek byl až do roku 1954.

V roce 1767 získal Tučapy v dražbě Vavřinec z Escherichu a přestavěl původní tvrz z pol. 16. století na zámek. Později klasicistně a romanticky upraven. Jednopatrová budova o dvou křídlech se třemi nárožními věžičkami, malý park.

Raně barokní zámek byl gotickou tvrzí. Zpustla a v r. 1560 byla přestavěná na zámek. Po vyhoření znovu obnoven v letech 1683–90 stavitelem A. della Porta pod dohledem majitele Gundakara z Ditrichštejna. Zámek obnovován v letech 1900 až 1914.

Zámek vznikl přestavbou tvrze, prvně připomínané r. 1489. R. 1750 dal tvrz Jan Michal Althan přestavět na zámek. Po r. 1923 v majetku A. Bauera sloužil jako hospodářská budova, po r. 1950 byl v majetku JZD (kanceláře a byty). R. 2009 byl koupen L. Nerušilovou s úmyslem vybudovat zde dům pro seniory.

František Josef Šlik r.1737 přestavěl starou tvrz na barokní zámek. Po r.1780 Václav z Klebersberku provedl úpravy. Další úpravy v r.1924, barokní ráz zachován na průčelí.

Renesanční hospodářský dvůr s obytnou částí – tvrzí, později nazývanou zámek, byl založen ve 2. pol. 16. stol. za Gyntera z Bynu (Güntera z Bünau). Renesanční dvoukřídlý zámek s věží tvoří severozápadní část poplužního dvora. Od léta 2016 po obnově zpřístupněn veřejnosti.

Barokní zámek postavil r.1690 Václav Malovec z Malovic. V r.1767 se uvádí, že zámek je kamenný a má 7 pokojů. Po požáru r.1801 nebyl plně obnoven. Sloužil hospodářským potřebám. Dnes je v soukromém vlastnictví a prochází rekonstrukcí.

Lovecký zámeček postavil v pozdně barokním slohu stavitel J. M. Ryttig pro Emanuela Filiberta z Valdštejna v l. 1761–1767. Neobvyklý název zámku je složeninou jmen dvou rodů: Lichtenštejnů a Valdštejnů. Dnes patří Lesům České republiky.

V zámek byl přestaven starší hrad v 16. stol., pravděpodobně rodem Hrobčických. Zámek je koncem 18. stol. používán jako pivovar, lihovar, cikorkárna, skladiště a objekt pustne. V r. 1992 je zámek vrácen paní Marii Brázdové, která zámek obnovila.

Barokní zámek, který kolem r. 1720 nechal vystavět Bernard Ferdinand Šmerovský z Lidkovic. Ve 20. století jej vlastnili manželé Schwarzovi, kteří sem zvali tehdejší kulturní elitu. Po válce postupně chátral, dnes prochází rekonstrukcí.

Zámek (kaštieľ) nechal postavit v r. 1700 István Korlatkoy. Později jej vlastnil Štefan Motešický a kníže Alfred Windischgrätz. Od r. 1948 sloužil jako zemědělské učiliště, později jako dětský domov a klášter. Dnes slouží jako charitativní domov sester Svatého Kříže.

Původně vodní tvrz postavená snad až po r. 1377 na jejíž základech byl ve 30. letech 16. stol. postaven za Fulštejnských renesanční zámek, který byl za Sedlnických barokně upraven ve druhé polovině 17. stol. Okolo zámku park zasahující až do Polska.

Pozdně gotický, raně novorománský a renesanční královský zámek na místě staršího hradu nad jezerem. Čtyřkřídlá čtvercová dispozice s nádvořím a zasunutými čtverhrannými věžemi v nárožích vznikla postupně v l. 1425-1542. Renesanční kašna na nádvoří. Vyhořel r. 1746, od té doby pustý. Od r. 1853 v rukou skotské památkové péče.

Tvrz byla prvně zmiňována r. 1303, kdy byl majitelem vladyka Prošík. V 15 stol. v držení mj. Kustošů ze Zubří, v pol. 16. stol. byla Janem Kustošem renesančně přestavěna. R. 1754 v majetku J. A. Auersperga jenž zadal další stavební úpravy. Po r. 1989 vrácena dědicům a prodána do soukr. vlastnictví.