Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu, postaveného Archlebem z Kunštátu. Prvně zmiň. r. 1384, kdy Archleb hrad postoupil synu Erhardovi a bratru Janovi. R. 1447 hrad získala Erhardova dcera Žofka, r. 1448 jej koupil pernštejnský purkrabí Vaněk. Pro jeho loupeživé chování byl hrad r. 1456 pobořen. Nebyl obnoven a zpustl.

Zřícenina středověkého hradu a renes. kaštiela. Založen před r.1309 magistrem Dončem. Mnohokráte byl goticky a renesančně upravován a přestavován. Od r. 1527 až do pol. 20 stol. v držení Révayovců. Od pol. 18. stol. chátrá. R. 1944 vyhořel kaštiel.

Umělá zřícenina, budovaná po roce 1805 jako společenské centrum lázeňského souměstí s využitím netradičního materiálu. Chátrání po roce 1945 přešlo v devastaci po roce 1990.

Šlapka je záhadné místo udávané na mapě KČT jako zřícenina hradu, ale v literatuře o ní není ani zmínky. Zanikla po roce 1945.

Hrad ze 13.století, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, zůstalo však původní opevnění, doplněné o dělovou baštu. Po vyhoření pustl a během bombardování byl rozsáhle poničen. Dnes je zrekonstruována věž a předzámčí.

Opevnění, založené ve 14. stol. Ronovci a vypálené r. 1639 Švédy. Koncem 17. stol. nedokončená stavba barokního kláštera, která se stala působištěm poustevníků. Po zrušení poustevny Josefem II. upravili Kinští objekt na romantické výletní místo.

Zřícenina hradu. Založen Janem z Pilicy ve 40. letech 14. století. Jeho dcera Alžběta přinesla hrad věnem Vincentu z Granowa erbu Leliwa. Hrad držen jejich synem Janem z Pilicy a jeho potomky až do roku 1570, kdy byl prodán biskupovi F. Padniewskiemu. Po r. 1610 neobýván. R. 1655 zpustošen Švédy.

Nikdy nedostavěná pec a základy doprovodných staveb na okraji lesa nad osadou Velký Radkov měly sloužit výrobě kosmetických přípravků z pryskyřic jehličnatých stromů. Výstavba asi těsně před I. světovou válkou, která ji zřejmě předčasně zastavila.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.

V rezidenčním dvoře z 1. pol. 16. stol. vybudován v letech 1668-1732 barokní a klasicistní zámek. Po poškození za 1. svět. války zchátral. Nyní ruina s využívanými hospodářskými budovami. Příležitostné historické slavnosti.

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.

Někdy počátkem 18. stol. bylo starší, pravděpodobně opevněné renesanční sídlo přestavěno a rozšířeno. Později byla přistavěna věž. Do r. 1945 zámek vlastnili Giulajové. V 2. polovině 20. stol. sloužil jako škola, opatrovna a poté psychiatrická léčebna. V současnosti je bez využití a chátrá.

Hrad byl postaven zřejmě před r. 1291 Petrem Kacsicsem. V l. 1310–12 držel hrad Matúš Čák, poté pánové ze Sečan, Országhové a Losonciové. V 2. pol. 16. stol. byl hrad nově opevněn. Okupován Turky v l. 1576–93. Dobyt povstalci v l. 1619 a 1703, násl. pobořen. Na konci 20. a poč. 21. stol. opraven.

Terénní zbytky zaniklého hradu. První zmínka r. 1379, další zpráva až r. 1461 Jana ze Šontálu, záhy na to hrad zpustl a v roce 1544 se hovoří pouze o pusté vsi Šontálu.

Zříceniny hradu. Založen Hückeswageny před r. 1297, poprvé zmíněn r. 1347. Po dobytí za markraběcích válek r. 1404 obnoven, po dobytí husity asi r. 1428 rozbořen, r. 1467 uváděn jako pustý. Od 30. let 20. stol. hrad intenzivně zkoumán a konzervován.