Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu. Založen Janem z Pilicy ve 40. letech 14. století. Jeho dcera Alžběta přinesla hrad věnem Vincentu z Granowa erbu Leliwa. Hrad držen jejich synem Janem z Pilicy a jeho potomky až do roku 1570, kdy byl prodán biskupovi F. Padniewskiemu. Po r. 1610 neobýván. R. 1655 zpustošen Švédy.

Nikdy nedostavěná pec a základy doprovodných staveb na okraji lesa nad osadou Velký Radkov měly sloužit výrobě kosmetických přípravků z pryskyřic jehličnatých stromů. Výstavba asi těsně před I. světovou válkou, která ji zřejmě předčasně zastavila.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.

V rezidenčním dvoře z 1. pol. 16. stol. vybudován v letech 1668-1732 barokní a klasicistní zámek. Po poškození za 1. svět. války zchátral. Nyní ruina s využívanými hospodářskými budovami. Příležitostné historické slavnosti.

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.

Někdy počátkem 18. stol. bylo starší, pravděpodobně opevněné renesanční sídlo přestavěno a rozšířeno. Později byla přistavěna věž. Do r. 1945 zámek vlastnili Giulajové. V 2. polovině 20. stol. sloužil jako škola, opatrovna a poté psychiatrická léčebna. V současnosti je bez využití a chátrá.

Hrad byl postaven zřejmě před r. 1291 Petrem Kacsicsem. V l. 1310–12 držel hrad Matúš Čák, poté pánové ze Sečan, Országhové a Losonciové. V 2. pol. 16. stol. byl hrad nově opevněn. Okupován Turky v l. 1576–93. Dobyt povstalci v l. 1619 a 1703, násl. pobořen. Na konci 20. a poč. 21. stol. opraven.

Terénní zbytky zaniklého hradu. První zmínka r. 1379, další zpráva až r. 1461 Jana ze Šontálu, záhy na to hrad zpustl a v roce 1544 se hovoří pouze o pusté vsi Šontálu.

Zříceniny hradu. Založen Hückeswageny před r. 1297, poprvé zmíněn r. 1347. Po dobytí za markraběcích válek r. 1404 obnoven, po dobytí husity asi r. 1428 rozbořen, r. 1467 uváděn jako pustý. Od 30. let 20. stol. hrad intenzivně zkoumán a konzervován.

Terénní zbytky šlechtického hradu postaveného pány ze Soustova na konci 14. století. V jejich majetku až do poč. 16. stol., poté patřil koruně a po r. 1520 Janovickým; r. 1539 již uváděn jako pustý. Zachován příkop a nepatrné zbytky zdiva.

Zřícenina opuštěného vodního mlýna, částečně opravena pionýry, kteří zde mají letní tábory a nedaleké sklepení používají jako sklad potravin.

Zřícenina hradu. První budovy pocházejí z 11. stol. Později se hrad neustále rozšiřoval a rostl (prvky románské a gotické architektury). Do 2. pol. 15. stol. byl hrad v držení krále, poté v majetku rodů Zápolských, Habsburků, Turzovců i Csákyovců. R. 1780 hrad vyhořel. R. 1945 převeden na stát.

Románský hrad založil kolem roku 1207 rod von Staatz, který v roce 1250 vymřel. Později babenberská pevnost. V roce 1551 jej získal rod baronů Breunerů von Rabenstein. Opuštěn po třicetileté válce, kdy jej zputošili Švédové.

Jedna z nejzachovalejších kruhových kamenných pevností v Irsku. Postavena asi v době keltské bez použití pojiv. Výška zdí místy až 5 m a šířka až 4 m. Kruh má v průměru 27,4 m. Dochované jsou na severní straně zbytky příkopu přes 8 m širokého a 1,8 m hlubokého.

Hrad byl založen koncem 13. stol. Šternberky. Nevelké jádro na skalním výchozu je obklopeno rozsáhlým předhradím opevněného s využitím několika skalních bloků. Zanikl r. 1423 zřejmě v důsledku tažení husitů. Zachováno je torzo zdi a náznaky opevnění.