
Nedostatečný archeologický výzkum ztěžuje poznání stavebního vývoje hradu. Nejstarší je zřejmě nevelký horní hrad na vrcholu centrálního skaliska. V jeho západním čele stojí okrouhlá věž o průměru cca 7,5 metrů a dochované výšce 16m, na východě pak obdélný palác.
Po obou stranách skály byla vybudována dvě předhradí nepravidelného tvaru, jejichž obvodové hradby jsou zesíleny četnými opěrnými pilíři. V ploše přibližně pětibokého východního předhradí se nedochovaly žádné pozůstatky zástavby. Jeho obranu posilovala čtverhranná bašta se zesílenou čelní zdí na nejvyšším místě v jihovýchodním nároží. Vstup byl dvěma branami v západní a severní hradbě. Z ní vedla podél severního boku centrální skály cesta do další brány v čelní východní zdi předhradí obdélného západního předhradí.
V jeho jižní části byla vykopána studna s kamennou vyzdívkou, v západní části jsou zbytky budov přistavěných zevnitř k obvodové hradbě. Ze severního oblouku hradby vystupuje čtverhranná bašta či budova.
století. Janova dcera Alžběta přinesla hrad věnem svému muži Vincentu z Granowa erbu Leliwa, potomci jejich syna Jana z Pilicy, krakovského vojvody a kastelána drželi hrad až do roku 1570, kdy jej Jan Pilecki prodal krakovskému biskupovi Filipovi Padniewskiemu. Biskupův synovec Vojtěch již nebydlel na hradě ale ve dvorci ve vsi v podhradí. Definitivně hrad opustil po roce 1610, kdy postavil zámek v nedaleké Pilici. Poslední kapkou bylo dobytí zpustošení nevyužívaného hradu Švédy roku 1655.