Výsledky hledání míst

Zřícenina rozsáhlého hradu ze 13. stol. v raně gotickém slohu. Vlastnil ho Filip mladší z Pernštejna, poté markrabě Jan. Z majetku Lomnických přešel na Jana z Pernštejna. V 2. pol. 15. stol. rozbořen za česko-uherských válek.

Zřícenina hradu, prvně zmíněného r. 1021 v majetku hrabat z Besalú. Poté byl do r. 1255 v majetku pánů z Barcelony součástí aragonského království. Jako útočiště katarů byl r. 1255 dobyt křížáckým vojskem. Do r. 1659 byl důležitým hraničním hradem Francie, posunutím hranice pozbyl významu.

Anglonormanský invazní hrad založil kolem r. 1280 Tomáš z Clare. Čtvercový francouzský kastel s rohovými věžemi. Irové jej r. 1285 dobyli a vypálili, od té doby pustý. V 15. stol. byl na jeho místě postaven františkánský klášter. Dnes skromné zbytky hradu.

Skromné zbytky hradu Quinburk z přelomu 13. a 14. století postaveného k ochraně zemské stezky mezi Zlatými Horami a Vrbnem. V průběhu 14. století byl opuštěn a od té doby je pustý.

Zachovalý mohutný hrad založený v 11. stol. je prvně vzpomínán v Kosmově kronice. V r. 1252 jej získal Přemysl Otakar II. a přidělil ho pánům z Hardeggu. V r. 1260 hrad dostal Vok I. z Rožmberka a později po dobu téměř 350 let patřil rodu Puchheimů. Dnes v soukromém vlastnictví.

Zřícenina nevelkého, strážního hrádku bez sídelní funkce založeného ve 12. stol. Hrad se psal Weyssensteyn v souvislosti s loupežníkem Ulmanem z Linavy.

Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách založeného pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po třicetileté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.

Dochovaná zeď hradu dvoupalácové dispozice. Hrad postavili páni z Janovic. Prvně byl zmíněn r. 1358, majiteli byli markrabě Jan Jindřich, v 15. st. loupeživý rytíř Hynek Jevišovský, za husitských válek Pernštejnové. R. 1476 uveden jako rozbořený.

Zřícenina hradu, zal. na přel. 13.–14. stol. R. 1318 dobyt biskupem Konrádem na odbojném Jindřichovi z Lipé; navrácen a Pertoldem z Lipé prodán r. 1355 markr. Janovi. Často zastavován. V moci kališníků za husit. válek. Opuštěn po pol. 16. stol.

Zříceniny nevelkého hrádku z 14. stol. majitele Matyáše z Rabštejna. Po opuštění Bohuslavem Mazancem z Frymburka v 1585 se uvádí jako pustý. Po romantických přestavbách na počátku 19. stol. byl upraven a dostavěn palác se dvěma místnostmi.

Zřícenina hradu, založeného snad Kazimírem Velikým. Prvně zmiň. koncem 14. stol., kdy byl v zástavě Spytka z Melsztyna. Po r. 1441 přešel na Tęczyńské kteří zesílili opevnění. Po r. 1509 časté střídání majitelů. Zač. 17. stol. význ. renesanční přestavba (Zikmund Myszkowski). R. 1655 vypleněn Švédy.

Příkopy a valy zaniklého hrádku asi z 14. stol. O hradu samotném je zmínka až v 16. století, když se uvádí jako pustý. Kameny z hradu byly použity na stavbu zámečku Neuberk.

Terénní pozůstatky a příkopy po nejspíše dřevěném hrádku blíže neznámé historie, osídleném ve 13.–15. stol. Možné sídlo Zbuda z Radče, připomínaného v l. 1318–23 při sporech s Vokem z Rotštejna.

Téměř zaniklý hrad, dle archeologických nálezů (Václav Krolmus) spadá jeho existence do 14. stol. V pramenech připomínán již jako pustý hrad; v urbáři r. 1652. Malý hrad patrně nebyl rezidenčním sídlem, ale sloužil jako mocenský opěrný bod.

Zřícenina hradu, v pís. pramenech se nevyskytuje a hrad zanikl před dokončením. Z historického hlediska mohl být majitelem Boreš z Oseka (13. stol.). Pozůstatky neobvykle rozlehlého sídla patří k několika „tajemným“ středověkým objektům Moravy.