Výsledky hledání míst

Panský dvůr se zámkem byl vybudován někdy v 17. století a sloužil jako sídlo správy majetku. Později byl areál upravován. Po roce 1945 začal chátrat. V současnosti ze zámečku zůstaly pouze obvodové zdi. V nedávné době byla opravena kaplička a holubník.

Zřícenina rozhledny postavené okrašlovacím spolkem v roce 1907, zanikla po požáru v roce 1940. Byla postavena na místě kde stála první celodřevěná rozhledna z roku 1853 postavené na popud starosty P.E. Leopolda von Löwenthal. Tato rozhledna byla zničena vichřicí v roce 1870.

Zříc. rozlehlého hradu z 2. pol. 14. století post. snad Vokem z Kravař (1372), rozšířen v pol. 15. stol. V majetku Cimburků, hrabat z Pezinku, Kunštátů a Šelmberků. Po poboření za Pernštejnů r. 1539 provizorně opraven a opevněn, opuštěn v 17. stol.

Zřícenina hradu, který byl do konce 15. stol. sídlem majitelů rożnówského panství. Poč. 16. stol. přešlo sídlo sňatkem do rodu Tarnowskich, kteří ho k bydlení nevyužívali. Až v pol. 16. stol. rozhodl Jan Amor Tarnowski o definitivním opuštění hradu nevyhovujícího z hlediska obytného i obranného.

Zřícenina pevnosti, kterou dal stavět v 16. stol. korunní hejtman Jan Amor Tarnowski za účelem obrany výnosného rożnówského panství. Stavba moderně opevněné bastionové pevnosti však z neznámých příčin nikdy nebyla dokončena. V 19. stol. byl uprostřed opevnění postaven klasicistní hospodářský dvůr.

Rundersburg patřil k soustavě hradů románského původu v dolnorakouském Waldviertelu, které chránily území kolem řeky Kamp. Ležel nad pravým břehem řeky a byl opuštěn již po r. 1300. Po 700 letech jsou zachovány jen části hradní věže zarostlé lesem.

Gotický hrad postavený v polovině 14. století pány von Reibnitz, později renesančně přestavěný na zámek. Poškozen za husitských válek, zanikl na počátku 19. století. Zbytky severní části trojpodlažního palace a hranolového rizalitu.

Hrad byl vystavěn v poslední čtvrtině 13. století. V roce 1910 při úpravě zříceniny vznikla vyhlídka a byla zarovnána věž. Zachovala se obvodová hradba, zbytky bergfritu, dvou budov a věžovité brány.

Téměř zaniklý hrad. R. 1371 se po hradu psal Ješek Puška. R. 1375 hrad dobyt oddíly brněn. měšťanů (spory s markr. Janem či nepovolená stavba?). Po Janově smrti (1375) obnoven, r. 1437 maj. Hynek z Ronova a Mitrova. Hrad zanikl v 1. pol. 15. stol.

Zřícenina hradu. Vystaven pravděpodobně králem Kazimírem Velkým v pol. 14. stol. jako součást celé obranné soustavy proti vpádům z tehdy českého Slezska. Archeologický průzkum doložil osídlení na konci 14. stol. a opuštění hrádku někdy v průběhu století následujícího.

Zříceniny gotického hradu z přelomu 13. a 14. stol. na strmém kopci nad řekou Poprad. Královský hrad později v zástavě mocných šlechtických rodů chránil celní stanici při řece. V 16. století zpustnul, roku 1657 vypleněn uherskými vojsky.

Zřícenina gotického hradu založeného na přání Přemysla Otakara II. ve 2. pol. 13. stol. Několikrát přestavován. R. 1641 zpustošen Švédy. V r. 1655 pobořen z nařízení císaře Ferdinanda III., od r. 1676 zříceninou.

Rozsáhlá zřícenina významného hradu postaveného koncem 13. století Borešem Hrabišicem. V průběhu 16. století zcela zpustl.

Zřícenina hradu, založeného před r. 1319 Albertem z Rýzmburka. V držení jeho rodu byl do 1. pol. 15. stol. Dalšími majiteli hradu byli Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka. Po r. 1595 hrad neobýván zpustl. R. 1798 vystavěn altán.

Sabráta původně patřila Féničanům. Největší rozmach byl v 2. až 3. stol., v 4. století došlo k souhře několika událostí, které úplně zničily původní Sabrátu. Silné zemětřesení r. 365 poškodilo stavby. Největší atrakcí je starobylý amfiteátr pro 10 000 diváků.