Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu, který byl do konce 15. stol. sídlem majitelů rożnówského panství. Poč. 16. stol. přešlo sídlo sňatkem do rodu Tarnowskich, kteří ho k bydlení nevyužívali. Až v pol. 16. stol. rozhodl Jan Amor Tarnowski o definitivním opuštění hradu nevyhovujícího z hlediska obytného i obranného.

Zřícenina pevnosti, kterou dal stavět v 16. stol. korunní hejtman Jan Amor Tarnowski za účelem obrany výnosného rożnówského panství. Stavba moderně opevněné bastionové pevnosti však z neznámých příčin nikdy nebyla dokončena. V 19. stol. byl uprostřed opevnění postaven klasicistní hospodářský dvůr.

Rundersburg patřil k soustavě hradů románského původu v dolnorakouském Waldviertelu, které chránily území kolem řeky Kamp. Ležel nad pravým břehem řeky a byl opuštěn již po r. 1300. Po 700 letech jsou zachovány jen části hradní věže zarostlé lesem.

Gotický hrad postavený v polovině 14. století pány von Reibnitz, později renesančně přestavěný na zámek. Poškozen za husitských válek, zanikl na počátku 19. století. Zbytky severní části trojpodlažního palace a hranolového rizalitu.

Hrad byl vystavěn v poslední čtvrtině 13. století. V roce 1910 při úpravě zříceniny vznikla vyhlídka a byla zarovnána věž. Zachovala se obvodová hradba, zbytky bergfritu, dvou budov a věžovité brány.

Téměř zaniklý hrad. R. 1371 se po hradu psal Ješek Puška. R. 1375 hrad dobyt oddíly brněn. měšťanů (spory s markr. Janem či nepovolená stavba?). Po Janově smrti (1375) obnoven, r. 1437 maj. Hynek z Ronova a Mitrova. Hrad zanikl v 1. pol. 15. stol.

Zřícenina hradu. Vystaven pravděpodobně králem Kazimírem Velkým v pol. 14. stol. jako součást celé obranné soustavy proti vpádům z tehdy českého Slezska. Archeologický průzkum doložil osídlení na konci 14. stol. a opuštění hrádku někdy v průběhu století následujícího.

Zříceniny gotického hradu z přelomu 13. a 14. stol. na strmém kopci nad řekou Poprad. Královský hrad později v zástavě mocných šlechtických rodů chránil celní stanici při řece. V 16. století zpustnul, roku 1657 vypleněn uherskými vojsky.

Zřícenina gotického hradu založeného na přání Přemysla Otakara II. ve 2. pol. 13. stol. Několikrát přestavován. R. 1641 zpustošen Švédy. V r. 1655 pobořen z nařízení císaře Ferdinanda III., od r. 1676 zříceninou.

Rozsáhlá zřícenina významného hradu postaveného koncem 13. století Borešem Hrabišicem. V průběhu 16. století zcela zpustl.

Zřícenina hradu, založeného před r. 1319 Albertem z Rýzmburka. V držení jeho rodu byl do 1. pol. 15. stol. Dalšími majiteli hradu byli Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka. Po r. 1595 hrad neobýván zpustl. R. 1798 vystavěn altán.

Sabráta původně patřila Féničanům. Největší rozmach byl v 2. až 3. stol., v 4. století došlo k souhře několika událostí, které úplně zničily původní Sabrátu. Silné zemětřesení r. 365 poškodilo stavby. Největší atrakcí je starobylý amfiteátr pro 10 000 diváků.

Alsaská zřícenina z 11. stol. patří k nejrozsáhlejším ze tří hradů nad městečkem Ribeauvillé. Od 11. do 16. století v držení pánů z Ribeaupierre. Hrad obléhán v l. 1287 a 1293. R. 1435 vystavena kaple a zasvěcena sv. Ulrichovi z Augsburgu – od toho dnešní název hradu. Zničen během třicetieté války.

Hrad prvně doložený r. 1348 založil zřejmě po polovině 13. století rod Kačić (Kacsics). V letech 1450-1460 v rukou husitů. V 1. polovině 16. století rozšířen. V letech 1554-1594 obsazen Turky. Následně ztratil význam a stal se zříceninou.

Hrad byl založen před r. 1245. V l. 1441-1460 jej obsadil Jan Jiskra z Brandýsa. Poté hrad obsadilo vojsko krále Matyáše Korvína. V 15. stol. rozšířeno opevnění. V r. 1537 jej dobylo císařské vojsko. V r. 1660 jej poškodil výbuch prachárny a v r. 1687 požár, po němž již nebyl obnoven.