Výsledky hledání míst

Pohraniční hrad zmiňován r. 1180. Sídlo pánů z Röthelsteinu. Ve 13. stol. měnil majitele, r. 1318 prodán rakouskému vévodovi. V pol. 15. stol. sídlo loupeživého rytíře Ledvenka. Loupežníci přemoženi r. 1458. Zpustnul během uherského vpádu. Od r. 1511 majetek města Hainburg a postupně rozebrán.

Kdysi mohutný hrad postaven ve 2. pol. 13. stol. Od r. 1514 pustý. Za třicetileté války zde v dutinách skal budovalo příbytky prchající obyvatelstvo. Nyní zpřístupňován spolkem Ochrana Klokočských skal ve stanovenou dobu a za příznivého počasí - viz stránky hradrotstejn.info/cs

Zříceniny hradu z 13. stol. s unikátní hradní kuchyní. Přestavěn goticky za Něpra z Roupova (1380–93) a za Jana II. (kon. 15. stol.), renesančně za Jana IV. (1595–98). R. 1704 Roupov ztratil rezidenční funkci, začal chátrat a od r. 1817 zřícenina.

Zřícenina hradu a opevnění původního města, založeného ve 3. stol. př. n. l. ilyrským kmenem Ardieanů. V r. 167 př. n. l. zde bylo římské město. Ve 4. stol. město s hradem ovládli Byzantinci. Ti zesílili opevnění a založili biskupství. V letech 1479-1913 město ovládala Osmanská říše.

Panský dvůr se zámkem byl vybudován někdy v 17. století a sloužil jako sídlo správy majetku. Později byl areál upravován. Po roce 1945 začal chátrat. V současnosti ze zámečku zůstaly pouze obvodové zdi. V nedávné době byla opravena kaplička a holubník.

Zřícenina rozhledny postavené okrašlovacím spolkem v roce 1907, zanikla po požáru v roce 1940. Byla postavena na místě kde stála první celodřevěná rozhledna z roku 1853 postavené na popud starosty P.E. Leopolda von Löwenthal. Tato rozhledna byla zničena vichřicí v roce 1870.

Zříc. rozlehlého hradu z 2. pol. 14. století post. snad Vokem z Kravař (1372), rozšířen v pol. 15. stol. V majetku Cimburků, hrabat z Pezinku, Kunštátů a Šelmberků. Po poboření za Pernštejnů r. 1539 provizorně opraven a opevněn, opuštěn v 17. stol.

Zřícenina hradu, který byl do konce 15. stol. sídlem majitelů rożnówského panství. Poč. 16. stol. přešlo sídlo sňatkem do rodu Tarnowskich, kteří ho k bydlení nevyužívali. Až v pol. 16. stol. rozhodl Jan Amor Tarnowski o definitivním opuštění hradu nevyhovujícího z hlediska obytného i obranného.

Zřícenina pevnosti, kterou dal stavět v 16. stol. korunní hejtman Jan Amor Tarnowski za účelem obrany výnosného rożnówského panství. Stavba moderně opevněné bastionové pevnosti však z neznámých příčin nikdy nebyla dokončena. V 19. stol. byl uprostřed opevnění postaven klasicistní hospodářský dvůr.

Renesanční dvoukřídlá tvrz z 60. let 16. století, v 90. letech přistavěno třetí křídlo. V baroku přestavěna na zámek, v 19. století přistavěno čtvrté křídlo. Zámek je třípatrová stavba na čtvercovém půdorysu, dnes v havarijním stavu.

Rundersburg patřil k soustavě hradů románského původu v dolnorakouském Waldviertelu, které chránily území kolem řeky Kamp. Ležel nad pravým břehem řeky a byl opuštěn již po r. 1300. Po 700 letech jsou zachovány jen části hradní věže zarostlé lesem.

Gotický hrad postavený v polovině 14. století pány von Reibnitz, později renesančně přestavěný na zámek. Poškozen za husitských válek, zanikl na počátku 19. století. Zbytky severní části trojpodlažního palace a hranolového rizalitu.

Hrad byl vystavěn v poslední čtvrtině 13. století. V roce 1910 při úpravě zříceniny vznikla vyhlídka a byla zarovnána věž. Zachovala se obvodová hradba, zbytky bergfritu, dvou budov a věžovité brány.

Téměř zaniklý hrad. R. 1371 se po hradu psal Ješek Puška. R. 1375 hrad dobyt oddíly brněn. měšťanů (spory s markr. Janem či nepovolená stavba?). Po Janově smrti (1375) obnoven, r. 1437 maj. Hynek z Ronova a Mitrova. Hrad zanikl v 1. pol. 15. stol.

Zřícenina hradu. Vystaven pravděpodobně králem Kazimírem Velkým v pol. 14. stol. jako součást celé obranné soustavy proti vpádům z tehdy českého Slezska. Archeologický průzkum doložil osídlení na konci 14. stol. a opuštění hrádku někdy v průběhu století následujícího.