Výsledky hledání míst

Kamenný propustek byl součástí koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec, vybudované v l. 1825–1830, která byla nejdelší (128,7 km) a první veřejnou dráhou v Evropě. Propustek, který je neobvyklé konstrukce málo používaného šikmého křížení, byl r. 2011 staticky zajištěn. Je historickou památkou.

Železniční viadukt postaven r. 1845. R. 1954 vedle kamenného postaven železobetonový viadukt. Betonový viadukt tvoří devět spojitých skořepinových kleneb. Most má 9 oblouků půlkruhového profilu. Rozpětí oblouku je 9 m, šířka 8,9 m. Výška 13 m, délka 125 m. Od r. 2008 prohlášen památkou.

Viadukt překonává údolí potoka. Doklad mostního stavitelství konce 19. stol. Součást železniční tratě z Horní Cerekve do Tábora. Stavěn v letech 1886–1888. Mírně zakřivený kamenný viadukt. Devět klenutých oblouků. Stěny završeny římsou z pískovcových kvádrů.

Železniční most je kamenný dvojitý oblouk, kde jeden oblouk vede nad hlavní silnicí a druhý pak nad potokem. Další částí je plochá ocelová konstrukce. Viadukt v mírném oblouku z let 1902-1903. Zajímavostí je vložený ocelový most do kamenného mostu. Po viaduktu vede trat 212, Posázavský Pacifik.

Desetiobloukový kamenný viadukt postaven z velkých lomových kamenů. Říčka Smutná protéká pod třetí klenbou a pod druhým obloukem vede polní cesta. Viadukt je dlouhý 147,80 m, široký 4,78 m, délka 137,55 m, výška 20,88 m. Opravován v roce 2003.

Železniční viadukt u Pošné vystavěn kolem r. 1888. Most je o třech stažených obloucích. Pilíře vyzděné z lomového kamene. Stavbu mostu prováděli Italové. Zahájení provozu na trati uskutečněno 17. 12. 1888.

Kamenný most o devíti mostních polokruhových obloucích postaven na konci 19. stol. Vybudovali ho italští dělníci. Vede přes údolí Močítka, přes Chýnovský potok. Je jedním z největších kamenných mostů v Čechách. Výška kolem 30 m. Materiál je žula spojovaná vápennou maltou. Technická památka.

Most stojí západně od Dobronic u Chýnova. Nachází se na železniční trati Tábor–Pelhřimov-Horní Cerekev. Vybudován v roce 1883. Viadukt vytvořen podle vzoru antických viaduktů. Most u Dobronic u Chýnova je pětiobloukový. Přemosťuje údolní nivu s Chotovinským potokem.

Karlův most dal postavit císař Karel r. 1357. Stavbu vedl Petr Parléř. Dokončen byl r. 1402. Je 515 m dlouhý a má 16 mostních oblouků. Sochařská výzdoba 31 plastik vznikala v letech 1657-1938.

První labský most na území Ústí nad Labem byl předán do provozu 1. 1. 1874. Šlo o v Česku neobvyklou konstrukci patrového mostu, na jehož horním podlaží vedla železniční trať, zatímco dolní podlaží sloužilo silniční dopravě. Celková délka mostu činila 310,637 m.

Původně dřevěný, od roku 1325 kamenný most přes řeku Geru. Od počátku své existence je v celé délce obestavěn objekty, které se vyvinuly z kramářských bud k obytným domům. Na obou předmostích původně stály kostely, zachoval se pravobřežní, zasvěcený sv. Jiljí (St. Ägidiuskirche).

Unikátní technická památka, krytá lávka přes řeku Svratku, pocházející z roku 1873. Je 22 m dlouhá a spojovala obce Švařec a Koroužné.

Krytý most přes Ohři byl postaven r. 1364 původně jako celodřevěný. Několikrát vyhořel a byl poničen při válkách nebo povodní. V l. 1753 a 1768 byly dřevěné pilíře nahrazeny kamennými. Poté byl most opakovaně opravován. R. 1986 zcela shořel, v l. 2001–2003 byl znovu postaven v původní podobě.

Krytý dřevěný most z roku 1718 na kamenných pilířích přechází řeku Svratku. Plnému provozu sloužil do 60. let 20. stol., od té doby jen pro pěší. V posledních letech postupná rekonstrukce. V okolí bylo podobných mostů několik.

Kubův most byl vybudován na Železné cestě v obd. středověku, kdy se na Šmelcovně těžila železná ruda a po zpevněné cestě se železnicí, po které náklady přepravovaly koňské a volské potahy, se přepravovala k dalšímu zpracování. Její starý název Eisenwerks–Bergstrasse znamená báňská horská cesta.