Výsledky hledání míst

Kamenný most přes Svratku vystavěn r. 1856 v místě dřevěného předchůdce. Most ze tří oblouků, 17 m dlouhý, 5 m široký a 4 m nad hladinou řeky. Pilíře z pískovce, oblouky a parapety z lomového kamene, parapety kryty kamennými deskami. U mostu kámen označující hranici mezi Čechami a Moravou.

Jednoobloukový kamenný most přes potok Bystrý, též se nazývá Konopišťský. Pochází z let 1857 - 1858. Most postavený ze žulových kvádrů. Most dlouhý 26 m a široký 7m.

Trojobloukový kamenný most z 18. století přes Zlatý potok spojuje dvě opočenská historická přadměstí: starší Podkostelí na pravém břehu a mladší Švamberk (původně Schweinberg) na levém. Pravé předmostí zdobí malá socha sv. Jana Nepomuckého, současná s mostem.

Jednoobloukový kamenný most přes Rokytku pod kostelním areálem nahradil zřejmě starší objekt někdy po roce 1843. Z něj byla přenesena socha sv. Jana Nepomuckého, odcizená někdy počátkem 90. let 20. století. V letech 1998–2004 zde stála její kopie, po jejímž odcizení zbyl reliefně zdobený podstavec.

Kamenný silniční most minimálně z 16. stol. přes říčku Brodečku. Osazen sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera z 1. pol. 18. stol.

Dvojpolový kamenný silniční most přes výtok Lomnice ze zámeckého rybníka byl postaven zřejmě počátkem 19. století. Původní dřevěná stavidla nahradila v období I. republiky betonová konstrukce. Při poslední opravě most rozšířen o vykonsolovaný chodník. Na návodní straně středního pilíře krucifix.

Kamenný pětiobloukový most přes rybník Vítek (dříve součást Rožmberka) na staré silnici Třeboň - Jindřichův Hradec. Postaven 1781 snad Ing. Rosenauerem. Dopravě sloužil do roku 1988, roku 2002 ho poškodila povodeň.

Kamenný propustek byl součástí koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec, vybudované v l. 1825–1830, která byla nejdelší (128,7 km) a první veřejnou dráhou v Evropě. Propustek byl r. 2011 staticky zajištěn. Můstek patří mezi nemovité národní kulturní památky.

Kamenný propustek byl součástí koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec, vybudované v l. 1825–1830, která byla nejdelší (128,7 km) a první veřejnou dráhou v Evropě. Propustek, který je neobvyklé konstrukce málo používaného šikmého křížení, byl r. 2011 staticky zajištěn. Je historickou památkou.

Viadukt překonává údolí potoka. Doklad mostního stavitelství konce 19. stol. Součást železniční tratě z Horní Cerekve do Tábora. Stavěn v letech 1886–1888. Mírně zakřivený kamenný viadukt. Devět klenutých oblouků. Stěny završeny římsou z pískovcových kvádrů.

Železniční viadukt u Pošné vystavěn kolem r. 1888. Most je o třech stažených obloucích. Pilíře vyzděné z lomového kamene. Stavbu mostu prováděli Italové. Zahájení provozu na trati uskutečněno 17. 12. 1888.

Most stojí západně od Dobronic u Chýnova. Nachází se na železniční trati Tábor–Pelhřimov-Horní Cerekev. Vybudován v roce 1883. Viadukt vytvořen podle vzoru antických viaduktů. Most u Dobronic u Chýnova je pětiobloukový. Přemosťuje údolní nivu s Chotovinským potokem.

Desetiobloukový kamenný viadukt postaven z velkých lomových kamenů. Říčka Smutná protéká pod třetí klenbou a pod druhým obloukem vede polní cesta. Viadukt je dlouhý 147,80 m, široký 4,78 m, délka 137,55 m, výška 20,88 m. Opravován v roce 2003.

Kamenný most o devíti mostních polokruhových obloucích postaven na konci 19. stol. Vybudovali ho italští dělníci. Vede přes údolí Močítka, přes Chýnovský potok. Je jedním z největších kamenných mostů v Čechách. Výška kolem 30 m. Materiál je žula spojovaná vápennou maltou. Technická památka.

Železniční viadukt postaven r. 1845. R. 1954 vedle kamenného postaven železobetonový viadukt. Betonový viadukt tvoří devět spojitých skořepinových kleneb. Most má 9 oblouků půlkruhového profilu. Rozpětí oblouku je 9 m, šířka 8,9 m. Výška 13 m, délka 125 m. Od r. 2008 prohlášen památkou.