Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1070 v maj. pánů z Besalu, od r. 1140 Ramona Berenguer z Barcelony. Za kříž. výprav proti katarům jejich význ. útočištěm, r. 1217 obsazen Simonem Montfortem, r. 1240 Jeanem z Beaumontu, poté král. majetkem. Význ. přestavěn 1240–51. Do r. 1659 důležitým král. hradem.

Zřícenina selské usedlosti na skalním ostrohu v jižní části náhorní plošiny Hrada. Doložen roku 1554 jako samota Hrada. Od roku 1716 usedlost vlastnil rod Píčů. Roku 1952 byl poslední hospodář z rodu Píčů, Vladimír, rozkulačen a statek zanikl.

Zříceniny skalního hradu pod vrcholem Góry Zamkowe (799m) v polské části Pieninského národního parku. Založen ve 13. stol. Boleslavem Stydlivým pro manželku sv. Kingu. V r. 1287 odolal nájezdu Tatarů. Na počátku 15. století zničen husitskými vojsky.

Původně gotický hrad založený v první polovině 14. století Jindřichem z Lipé. Pak přešel do majetku pánů z Pirkenštejna. Roku 1447 vyhořel. Dále se majitelé střídali. V letech 1713–1724 byl upraven na faru a zvonici.

Nejstarší části pivovaru v Roudnici pocházejí ze 70. let 17. století. Velkými přestavbami prošel ve II. polovině 19. století, výroba zastavena 1975, poté sklady. Od března 2010 zřejmě postupně demolován.

Postaven křižáky v místě staršího byzantského opevnění z 10. století v l. 1204–1222. V r. 1386 krátce obsazen Turky. Za II. sv. války poničen bombardováním. V r. 1995 arch. vykopávky odhalily starší helénistické zdivo a potvrzují tak dřívější domněnku, že zde stávalo starověké město.

renesanční řemeslnický dům plátenického rodu Střížků. Po dlouhých letetech chátrání dnes upravován na penzion

Zřícenina hradu, postav. patrně r. 1294 Ditrichem nebo Arnoldem ze Spíše. Ve 14. stol. v majetku Drugethů. V pol. 15. stol. obsazen bratříky Petra Aksamita z Ostrova, r. 1458 dobyt Imrichem Zápolským. V l. 1505–1857 v majetku Harváthů, v 16. stol. a r. 1830 přestavěn. R. 1856 vyhořel, poté zpustl.

Zřícenina hradu. Postaven v l. 1256 – 1273 jako král. pevnost. R. 1398 v majetku Stibora ze Stibořic, do 16. stol. pánů ze Sv. Jura a Pezinka. V 2 pol. 16. stol. provedeny renesanční úpravy. Dalšími majiteli byli Szerédiovci, Salmovci, Fuggerovci. Od r. 1641 pak Pálffyovci. R. 1707 byl hrad pobořen.

V písemných pramenech se hrad nevyskytuje, ani jeho jméno tedy nemusí být původní. Podle nálezů lze existenci hradu zařadit do 14. a první poloviny 15. století, z historických souvislostí lze uvažovat o jeho založení mezi lety 1320-35.

Dnes zaniklý zámek postavili Zedwitzové v polovině 18. stol. na zbytcích starší budovy. Pravděpodobně v první polovině 19. stol. byla přistavěna dvě křídla. Později budova chátrala, a kolem roku 1965 byla zbořena.

Zámek byl postaven na přelomu 16.-17.stol. jako náhrada za hrad Neuberk. Po požáru v roce 1902 byl opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. Dnes stojí pouze trosky obvodových zdí.

Zbytky kamenného gotického hradu postaveného na skalním hřbítku v 2. pol. 14. století Talkenbergy, v roce 1476 dobyt a zbořen pro zbojnictví Bernarda Talkenberga.

V l. 1838-49 postavil pražský arcibiskup Alois Josef Schrenk na severním vrcholu Pohradické hory rozhlednu, na jižním vrcholu pak altán. PO jeho smrti zanedbaná rozhledna zpustla, dnes je zde jen zřícenina.

Pravděpodobně středověký mlýn majitelů zdejší tvrze zachytila poprvé mapa 1. voj. mapování 1764-1768. Poslední mlynář Alfred Wallisch. Po roce 1946 mlýn opuštěn a chátral. Na snímcích vojenského leteckého mapování z padesátých let jsou mlýnské budovy bez střech a brzo na to se proměnily v ruiny.