© Dominik 10/2024
Původně velmi malý kamenný hrad (1294) byl postaven na nejvyšším místě areálu. Hrad byl tvořen stavbou hranolového půdorysu, ze které vyčnívají na povrch zdi okolo dvou zaoblených nároží na západě (8,7 x 12,5 m), patrně části obytné obranné věže nebo paláce o délce zhruba 17 m. Stavba byla zpočátku chráněna zřejmě jen dřevěnou ohradou, která byla nejpozději do konce 14. století nahrazena kamennou hradbou. Zatím blíže nezařaditelný (15.–16. stol.) je vznik širšího parkánu kolem jižních partií a úzkého parkánu při vstupní bráně ve východním průčelí. Archeologický výzkum (P. Roth) potvrdil na východě průběh hradby, parkánové zdi a existenci sekundární zástavby. Vzhledem k pozdějším mohutným přestavbám a devastaci objektu je obtížné bez důkladného průzkumu určit více. Koncem 16. století bylo opevnění hradu doplněno třemi okrouhlými dělovými baštami. Nejlépe se zachovala jižní bašta. Zbylé dvě chránily přístupové sedlo a stoupající terén, odkud hrozilo vedení… číst dále
Kamenný hrad byl postaven zřejmě roku 1294, kdy se prvně zmiňuje v písemných pramenech. V dřevohlinité formě však mohl existovat již od r. 1269, tehdy se poprvé uvádí zdejší panství. Za své jméno hrad vděčí pravděpodobně kmenu Polovců (Plavcov), které uherský král v 11.–12. století zval do pohraničních oblastí Uherska za účelem obrany hranic. Kamenný hrad vznikl z iniciativy krále jako pohraniční pevnost, na vlastní náklady jej postavil šlechtic Ditrich ze Spíše nebo jeho syn Arnold. Roku 1294 král Ondřej III. zrušil užívání hradu šlechtickým rodem, který náhradou obdržel Švábovce. Jako královský hrad jej Karel I. Robert daroval roku 1317 svému věrnému přívrženci Filipovi Drugethovi, po kterém přešel na jeho bratra Viléma. Po smrti Viléma v 2. polovině 14. století hrad připadl opět králi. Okolo roku 1400 dal král Zikmund Lucemburský hrad do držby rodu Bebeků. V 2. polovině 15. století (podle ESH už před polovinou 15. století), v době husitských… číst dále
|
Přihlášení |
