Výsledky hledání míst

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech zmiňována. Postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol., protože s přídomkem z Podolí se uvádí r. 1378 Havránek a Puzlík, r. 1437 Jan. Další informace o tvrzi nebo o životě na ní nejsou dostupné.

Nedávno objevené tvrziště, dnes částečně porušené.

Renesanční tvrz z r.1551. R.1622 tvrz získal olomoucký biskup František z Ditrichštejna, tvrz změněna v hospodářskou budovu a později v obyčejný obytný dům. Nad bočním vchodem zachovaný kamenný znak zakladatelů tvrze Kobylků z Kobylí a datum 1551.

Původní gotická tvrz ze 14. stol. byla po r. 1564 přestavěna Jiřím Kotulínským na kruhovitý, patrový renesanční zámek. V r. 1756 je zchátralý zámek zbořen a na jeho msítě postaven vrchnostenský dvůr. Později zanikl i dvůr.

Téměř neznatelné stopy po tvrzišti a vsi ze 14. století nedaleko vsi Žákava. Zmiňuje se Aleš z Pokonic, který byl purkrabím na Vlčtejně. Mikuláš Pokonický z Dlouhé Vsi nechává tvrz opuštěnou v 70. letech 15. století. Ves se uvádí jako pustá r. 1587.

Rozpadající se budova goticko-renesanční tvrze, postavené zřejmě jako druhé sídlo Poláneckých v 2. pol. 15. st.; později doplněna o nádvorní arkády a nárožní baštu a v pol. 16. st. za Voračických z Paběnic rozšířena a vyzdobena sgrafity.

Archeologicky nepotvrzená a dnes již zaniklá tvrz vybudovaná pravděpodobně kolem roku 1349 za Čase z Polánky. Písemně doložena v roce 1533, kdy ji Jan z Lipé propustil z manství Hynku Sokolnickému z Bítova. V roce 1560 přechází opět pod moravskokrumlovské panství a z tohoto důvodu poměrně brzy zanikla.

Renesanční tvrz z poč. 17. st., postavená Janem Horčicem z Prostého jako vdovské sídlo jeho manželky Kateřiny roz. Kokořovské. Tvrz sloužila do r. 1682, kdy se ves stala součástí panství Lnáře. Dochovány ozdobné štíty s pilastry, hlavicemi a čučky.

Takřka neznatelné terénní náznaky tvrziště (pahorku jádra a okružního příkopu s valem) ve středu vsi při říčce Luha. Archeologicky je lokalita datovaná do 15. století. Zanikla patrně na počátku 16. století, kdy panství připadlo Pernštejnům.

Renesanční tvrz postavena okolo roku 1587 Zdislavem Abdonem Bezdružickým z Kolovrat. Pozdější vlastník Jan Pavel Leopold z Walderode tvrz přestavět na sýpku. Hospodářským potřebám slouží objekt dodnes.

Zřícenina tvrze. Již r. 1225 se psali bratři Konrád a Berchtold z Markhausen. Ve 14. stol. v majetku kláštera ve Waldsassen, r. 1348 Rüdigera ze Sparnecku. Někdy ve 14. stol. byla stará tvrz nahrazena novou. V pol. 15. stol. koupena Paulsdorfery. R. 1629 koupena městem Cheb a vlastněna do 19. stol.

První písemný pramen potvrzuje tvrz r. 1481, kdy ji vlastní Jan z Ponikve. Zanikla poč. 16. století. Místo sídla je dodnes neznámé.

Zaniklá tvrz na uměle upraveném pahorku, zvaném Mohyla, byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol. V písemných pramenech se uvádí, že ve 14. stol. sídlil ve vsi rozvětvený rod z Popic. R. 1366 ves držel Martin z Popic, r. 1406 Petr Bílý z Popic. Tvrz samotná se zmiňuje až r. 1414 již jako pustá.

Terénní náznaky dvojdílného tvrziště ze 14. století se dvěma trojúhelníkovými pahorky na ostrohu nad hlubokým údolím na severovýchodním okraji obce. Část tvrze hospodářsky využívána.

Pozůstatky tvrze přestavěné na barokní sýpku viditelné od železniční trati Praha-Plzeň. Ve sklepě je poměrně dobře zachované původní přízemí tvrze a dveře mezi původními místnostmi mají kamenné hrotité ostění.