Výsledky hledání míst

Původně gotický farní kostel sv. Jiljí postaven před rokem 1340. Později v 17. a 18. století přestavěn do barokní podoby. Významně přestavován koncem 19. století. V nedávné době zrestaurována fasáda a interiér kostela.

Barokní kostel byl vystavěn na místě staršího kostela (zmiň. r. 1339), který vyhořel r. 1751. V l. 1753–1755 vybudován nový kostel, po požáru r. 1834 opraven a přestavěn. Věž, jejíž základy pocházejí z původního kostela, byla r. 1888 zvýšena o zvonové patro a upravena novorománsky.

Prvně je farní kostel sv. Jiljí ve Studnici zmiňován r. 1342. Po třicetileté válce farnost zanikla a byla obnovena až roku 1731. V té době byl postaven také nový kostel sv. Jiljí, snad v místě původního kostela, z něhož může pocházet i zvon umíráček z r. 1552 umístěný ve věži současné stavby.

Původně tribunový kostel patřil k první tvrzi ve Švihově, doložené ve 12. stol. Ve 2. pol. 13. stol. přistavěna jižní loď, v polovině 14. století nahrazena apsida presbytářem. V 16. stol. přistavena severní a na přel. 17. stol. jižní předsíň. Přestavba v 18. stol. podstatně změnila ráz stavby.

Původně románský kostel z 2. poloviny 12. století byl razantně rozšířen na přelomu 3. a 4. čtvrtiny následujícího věku o transept a presbytář. Úpravy v 18. století přinesly změnu tvaru oken, přístavky na severní straně a jižní předsíň. Obklopen funkčním hřbitovem.

Románsko-gotický kostel z 1. poloviny 13. století je významný prvním doloženým užitím polygonálního závěru v jihočeském prostoru. Střídmá barokní úprava podle plánů Pavla Ignáce Bayera proběhla v letech 1717–1719. Kostel je obklopen funkčním hřbitovem s kamennou ohradní zdí.

Z kostela pocházejícího ze 14. století zůstal zachován presbytář. Loď a věž vznikly za barokní přestavby v 18. století. Kostel stojí na vyvýšeném místě, uprostřed hřbitova, při z. okraji vsi. Stavba – především presbytář – je ohrožována statickými poruchami.

První zmínka o kostele pochází z r. 1582, kdy byl vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským. V letech 1769-1772 vznikl nový barokní jednolodní farní kostel, který navrhl architekt Jan Karel Hromádko. Na vnitřní výzdobě se podíleli sochař Ondřej Schweigl a malíř Martin Johann Schmidt.

Původně gotický jednolodní kostel s pravoúhle ukončeným presbytářem, věží, sakristií a předsíňkou. Doložen r. 1261, oprava po husitských válkách až do r. 1500. Vnitřní zařízení z poč. 19. století. Věž se opakovaně zřítila v r. 1593 a 1845. V r. 1870 opravena chrámová loď a přistavěna sakristie.

Pův. románský kostel z 12. stol. přestavěn r. 1692 barokně. Po 2. svět. válce zchátral a byl vykraden. Po r. 1990 rozsáhle renovován a doplněn na náklady německých rodáků. Od r. 1988 chráněn jako kulturní památka, jednou ročně pamětní mše.

Farní kostel je prvně vzpomínán léta Páně 1284. V průběhu třicetileté války zanikla farnost a kostel byl značně poškozen. V roce 1749 byl kostel přestavěn do současné barokní podoby. Až do roku 1825 jej obklopoval hřbitov. Roku 1859 došlo k obnově farnosti.

Kostel sv. Jiljí v Libyni gotického původu ze 14. stol. po 2. světové válce zchátral. O jeho záchranu se postaral spolek, který ho převzal do vlastnictví a po opravě v něm provozuje unikátní muzeum vitráží.

Farní kostel v Horní Slatině je v jádru pozdně románský, z první poloviny 13. století. Farnost od roku 1392. Barokně byl upraven před rokem 1717, v r. 1833 přistavěna oratoř se sakristií. Věž upravena v 19. století. Kostel je památkově chráněný od května 1958.

Původně gotický kostel z 1. pol. 14. století, přestavěný barokně (1688) a pak po požáru (1754). Jednolodní s obdélnou lodí s užším polygonálním presbytářem, čtvercovou sakristií, obdélnou předsíní a hranolovou věží. Barokní oltáře z 18. století. Areál kostela ohrazen ohradní zdí s branou a křížem.

Gotický orientovaný jednolodní kostel ze 14. století, jako farní zmiňován 1381. V letech 1590 – 94 uváděn jako protestantský. V roce 1609 je již katolický s byl přifařen k Radostínu. Kostel vyhořel v roce 1863, současný vzhled je výsledkem historizující úpravy. Rekonstrukce v letech 1992- 97.