Výsledky hledání míst

Kostel byl postaven v letech 1715-1717 na místě starší románské stavby. Dne 9. září 1760 kostel vyhořel a následně byl opraven a přestavěn do dnešní podoby. V r. 1772 byl osazen i novými zvony. V r. 1851 byly na věž instalovány hodiny. U kostela stojí bývalá fara.

Současný farní kostel byl postaven v letech 1753–1763 z podnětu opata Antonína Haucka, zřejmě na místě původního gotického chrámu z r. 1405. Dne 9. října 1764 jej benedikoval poslední velehradský opat Martin Filip Zury.

Současný kostel je již pátým v pořadí. Pochází z let 1755–1758. Poslední opravy proběhly ve druhé polovině 20. století. Je jeden z nejkrásnějších v okolí. Velmi prostorná klenutá kostelní loď. Uvnitř věže se nacházejí čtyři zvony.

Současný farní kostel byl vybudován v raně barokním slohu v r. 1703 pravděpodobně na místě staršího gotického chrámu. Později vyhořel a v roce 1793 byl přestavěn prakticky do současné podoby. V l. 2010-2012 proběhla rekostrukce. Ve věži je nejstarší zvon v okolí, pochází z r. 1530.

Novogotický kostel sv. Jana Křtitele v Janských Lázních postaven r. 1885 v důsledku rostoucí návštěvnosti lázní. Veškeré vnitřní vybavení pochází z doby stavby, varhany z r. 1886. Od r. 2005 kostel povýšen na farní, převzal funkci farnosti Svoboda nad Úpou.

Na místě kostela pocházejícího ze 13. stol v letech 1696–1702 vystavěn ranně barokní kostel. Před kostelem sousoší sv. Trojice pocházející z roku 1764. Kolem kostela se do roku 1812 rozprostíral hřbitov.

Hřbitovní kostel byl postaven v gotickém slohu někdy v 1. pol. 16. stol. Najisto stál r. 1560 (letopočet na zvonu). Je možné, že stojí na základech staršího kostela (zmiň. r. 1371, neznámá lokace). V l. 1686 a 1748 byl stavebně upravován. Interiér zničen přestavbou na smuteční síň v 80. l. 20. stol.

Jako náhrada staršího hřbitovního a špitálního kostela byl roku 1844 postaven klasicistní objekt, orientovaný k severu (arch. Josef Sandner). Dodnes se jihozápadně od něj nachází bývalý starý hřbitov, upravený na park.

Původně raně gotický kostel, přestavěný v letech 1613–16. Tehdy vznikla i hřbitovní kaple a brána. Za třicetileté války byl areál změněn v opevněnou základnu Švédů. Roku 1708 přistavěna západní hranolová věž. Po roce 1945 areál zchátral, kostel nedávno opraven.

Pozdně barokní kostel z l. 1754–63 s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, ke kterému přiléhá hranolová věž. Dřívější dřevěný kostel připomínán již r. 1612. U kostela se nachází hřbitov a márnice. Sochy uvnitř kostela jsou dokladem kultu českých národních světců v poněmčeném pohraničí.

Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.

Barokní kostel nahradil v obci dřevěný kostel, postavený zřejmě v 2. pol. 16. stol. Nový kostel byl postaven v l. 1722-32 za fin. přispění knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna. Ve 3. čtvrt. 18. stol. byla postavena zvonice a zřejmě i předsíň, r. 1802 sakristie. Od r. 1958 chráněnou památkou ČR.

Kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově je klasicistní stavba z let 1797–1798, postavená podle návrhu Johanna Grögera, v něm obraz Stětí sv. Barbory od Felixe Ivo Leichera.

Barokní jednolodní kostel sv. Jana Křtitele vystavěný v l. 1740-1746 hrabětem Mikulášem Taafem jako náhrada za starý nevyhovující kostelík zmiňovaný již po pol. 14. stol. Kostelu dominuje vysoká čtvercová věž s bání. Ve věži dochován cenný zvon z 15. století.

Gotický kostel založen před r. 1361 uprostřed hřbitova. V 16. st. přestavěn včetně případného snesení klenby. Křídlový oltář s obrazem Krista z roku 1533. Přestavěn r. 1544 (dřevěná zvonice), r. 1769 (zbořena sakristie), před r. 1840 (předsíň, nová sakristie). Před kostelem kamenný kříž z roku 1876.