Výsledky hledání míst

Kostel původně z počátku 13. století byl několikrát upravován v různých stadiích gotiky. Současná podoba je výsledkem tvrdé novogotické obnovy v roce 1870. Původně vlastnický kostel pánů z Prčice (Vítkovců) spravoval od poloviny 13. století s přestávkami vyšebrodský klášter.

Kostel stojící na místě staršího farního kostela ze 14. stol. První zmínka z roku 1355. V l. 1729–36 přestavěn do barokní podoby. Ve věži dva zvony Vavřinec a Maria z původních čtyř zvonů (umíráček "Hodinka" a Sanktusový). Během 19. stol. četné opravy. V letech 2002–2005 byl důkladně opraven.

Kostel sv. Vavřince v Kožlanech stojí na východním okraji, mimo jádro městečka. Byl původně gotický, z této doby se dochoval presbytář, barokní podobu získal po požáru roku 1769. Býval obklopen hřbitovem a dodnes je využíván k duchovním účelům.

Kostel vystavěný v 18. století. Věž přistavěna r. 1792, jejím podvěžím hlavní vstup do kostela. Na oltáři obraz z roku 1866 představující sv. Vavřince. Kostel je podélná jednolodní neorientovaná stavba s trojbokým závěrem, čtyřbokým depozitářem od severu a sakristií od jihu.

Raně gotický kostel byl postaven kolem roku 1300, vypálen poč. husitských válek, obnoven v 16. stol. Roku 1855 byl částečně přestavěn. Jednolodní, s pětibokým presbytářem a křížovou žebrovou klenbou. Zařízen převážně novogoticky. U kostela je samostatně stojící pozdně gotická zvonice.

Gotický farní kostel prvně zmiňován r. 1303. Opravován po požáru v 15. stol. a patrně tehdy doplněn o věž. Opraven a barokně přestavěn r. 1709 po požáru z r. 1675. Dále opravován v r. 1948, archeologický průzkum proveden v letech 2005-2007. Kostel se hřbitovní zdí památkově chráněn od r. 1958.

Hlucký kostel s farou se uvádí od 1. poloviny 16. století. Na přelomu 17. a 18. století opevněn. Do současné podoby byl kostel sv. Vavřince přestavěn v letech 1735-1741 zásluhou knížete Jana Nepomuka Karla z Lichtenštejna. Nová fara byla postavena v r. 1780 zásluhou faráře Františka Stárka.

Kostel v Bystřici vznikl zřejmě již ve 13. století. Současný farní kostel je trojlodní barokní stavba z let 1750-1753 s gotickým jádrem. V r. 1841 stavbu poničil požár. K poslední větší opravě došlo ve 2. polovině 19. století.

Farní kostel sv. Vavřince v Seči je renesančního původu a byl dostavěn kolem r. 1620 za Karla Záruby z Hustiřan. Jeho loď je raně barokní. Zachován bez rušivých pozdějších úprav. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.

Pozdně barokní kostel, jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží, byl postaven v letech 1775-1778 asi 35 m severně od svého předchůdce, který byl následně zbořen. V průběhu 19. století proběhly stavební úpravy kostela.

Zachovalý farní kostel, obklopený ohrazeným hřbitovem, uprostřed návsi. Původně románský, přestavěn goticky v 1. pol. 14. stol., upravován barokně v l. 1683-1686, r. 1701 přistavěna kaple a obnoven po požáru r. 1752. V l. 1765-1766 postavena zděná věž. Přístupný při bohoslužbách.

Jednolodní kostel sv. Vavřince, původně raně gotický z doby kolem roku 1300 (kamenný hrotitý portál), věž z 2. pol. 16. století, v 18. století barokně přestavěn. Zařízení kolem roku 1700. Obklopen hřbitovem s ohradní zdí. Opraven na začátku 21. stol. Přístupný při bohoslužbách. Památkově chráněný.

Svou architekturou poměrně ojedinělý barokní kostel sv. Vavřince vznikl v r. 1717 na místě starší kaple. Současná střecha s lucernou je výsledkem úpravy z r. 1928. V r. 1969 byl částečně vyměněn interiér.

Novorománský římskokatolický kostel sv. Vavřince byl postaven v letech 1893-1894 na místě původního chrámu ze 13. století. Stavbu provedl javornický stavitel Alois Utner ml.

Historie kostela sahá k přelomu 12. a 13. stol. V r. 1356 se poprvé zmiňuje fara. Za třicetileté války kostel vyhořel, ale následně byl obnoven a později několikrát upraven a rozšířen. Poslední velká rekonstrukce proběhla po požáru v r. 1945. Fara byla po válce adaptována pro účely mateřské školy.