Výsledky hledání míst

Kostel sv. Vavřince pochází z r. 1655 a stojí na místě starší stavby. Vybudován byl zábrdovickým klášterem, pravděpodobně na podnět šlechtice Lva z Klobouk. Uvnitř např. dvojdílný oltář z pol. 18. stol., původně z kostela v Litenčicích.

Stavba současného barokního farního kostela svatého Vavřince byla zahájena v r. 1652, na místě staršího chrámu zničeného požárem. V r. 1847 byla hroutící se kostelní věž podepřena masivním kamenným pilířem. U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739 a socha sv. Floriana z r. 1775.

Současný kostel z roku 1907 je novorománský, interiér v neogotickém stylu. Zařízení kostela soudobé, na bočních oltářích sousoší Kalvárie a sochy sv. Vavřince a sv. Bartoloměje. Na kostelní věži bývaly tři zvony, zůstal pouze nejstarší zvon z roku 1461. V letech 2013–2014 rekonstrukce kostela.

Renesanční kostel byl postaven r. 1605. R. 1678 zdejší příhoda s hostií rozpoutala řadu čarodějnických procesů. V l. 1780-92 přistavěna věž. Opravy v l. 1845, 1937, 1964 a 1994. Kostel je obklopen hřbitovem, chráněným zdí s edikulami a klasicistní kostnicí s márnicí. Od r. 1958 chráněná památka ČR.

Bohoslužby jsou v tomto kostele slouženy v 15 hodin každou sobotu. v Postním období se modlí od 14:30 Křížová cesta.

Barokní kostel vznikl přestavbou staršího, zřejmě gotického kostela (středověké jádro), která byla provedena v l. 1710-1712. R. 1798 nahrazen pův. prkenný strop cihlovou klenbou. Od r. 1958 patří kostel mezi chráněné památky ČR. V l. 2002 - 2006 prošel jeho interiér kompletní rekonstrukcí.

Kostel sv. Vavřince v Tasnovicích postaven jako gotický ve 14. stol. na základech starší románské stavby. V 18. stol. barokně přestavěn a bohatě vybaven. Vzhledem ke statické poruše krovu stavba chátrá. Z iniciativy občanského sdružení probíhají postupně záchranné práce. Využíván jen příležitostně.

Na místě starší svatyně byl r. 1494 postaven v pozdně gotickém slohu jednolodní kostel s pravoúhlým závěrem a mohutnou hranolovou věží, V letech 1758 - 1782 rozšíření a barokní úprava. Cenná gotická socha Madony s Ježíškem v náručí stojící na měsíci je uložena v muzeu v Chebu.

Kostel zmiňován jako farní již v roce 1263. V pol. 14. stol. přestavěn goticky. Barokní přestavba po požáru z roku 1600. V 2. pol. 17. stol. přistavěna sakristie a zaklenut presbytář. R. 1700 přistavěna věž a r. 1748 kaple svatého Františka Xaverského. R. 2009 byla odkryta původní renesanční omítka.

Kostel v jedné z nejstarších obcí Frýdlantska pochází zřejmě z konce 13. století, nelze vyloučit staršího předchůdce. Pozdně gotická přestavba z počátku 16. století (zaklenutí lodi) znamenala poslední větší zásah do jeho vzhledu. Dochována řada renesančních náhrobníků místní šlechty.

Rozlehlý chrám postavený uprostřed ronovského náměstí v letech 1847–57 na místě staršího, původně gotického kostela (před 1358) kolínským stavitelem Františkem Palečkem v barokních formách. Roku 1996 byla stavba stažena ocelovými pásy.

Původní románský kostel nejprve přestavěn goticky a poté roku 1733 barokně. R. 1749 poprvé opravován a poslední oprava provedena r. 2005. Z původního románského kostela pochází věž, ovšem barokně přestavěná. Kostel je jednolodní, obdélníková stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem

Románsko-gotický kostelík z I. poloviny 13. století sloužil osadě rýžovníků zlata nad Ostružnou (Pstružnou). V I. polovině následujícího věku původní apsidu nahradil gotický presbytář a sakristie, přiložená k jeho jižní stěně. Loď sklenuta 1691, další úpravy nevýznamné.

Pozdně barokní kostel nahradil ve vsi původní gotický kostel z r. 1350. Současný římskokatolický kostel byl postaven v l. 1752–1755 podle návrhu architekta Františka Kermera. Zařízení kostela je také barokní, hlavní oltář pochází z r. 1759. R. 2001 proběhla velká oprava střechy věže.

Kostel byl postaven jako pozdně barokní stavba patrně na místě staršího, dřevěného kostela. Neorientovaný jednolodní kostel má v průčelí hranolovou věž, na polokruhem zakončený závěr navazuje osově umístěná sakristie. Kostel je obklopen ohrazeným hřbitovem s branou.