Výsledky hledání míst

Původně gotický kostel z 1. pol. 14. století (nejstarší záznam v pamětní knize fary k r. 1345). Upraven barokně a přistavěna průčelní věž (1719 -20 - arch. Pavel Ignác Bayer). V r. 1897 rozšířen a restaurován, pak ještě počátkem 21. stol. Přístupný při bohoslužbách.

Kostel se v dnešní vsi Miedziana (do roku 1945 Küpper) připomíná poprvé roku 1346 jako filiální k Zawidowu (Seidenbergu). Od 16. století byl luterský, původní snad dřevěná stavba zanikla za třicetileté války. Dnešní kostel z let 1725–30, od roku 1945 opět katolický.

Stavba z II. poloviny 13. století, spolu s arnoltickým jediný z venkovských kostelíků Frýdlantska s doloženou středověkou kamennou věží, zvýšenou roku 1560. Úpravy v 18. století přinesly zvětšení oken, počátkem 20. století definitivní úprava věže. Po roce 1945 zchátral, dnes bez využití.

Dům čp. 117/II vznikl z ruiny středověkého kostela sv. Petra a Pavla, připomínaného roku 1409. V pohusitské době byl jediným katolickým chrámem v Rokycanech. V roce 1784 vyhořel a roku 1789 byl zrušen. Obytný klasicistní dům na jeho místě využil zachovalých kostelních zdí. Dnes je užíván k bydlení.

Současný kostel sv. Petra a Pavla je barokní stavba z let 1739-1741, kterou zbudoval tehdejší majitel panství František Karel Kolowrat Liebsteinský. Stavba byla umístěna jihozápadně od staršího dřevěného kostela, zbořeného počátkem 18. stol. Nyní je filiální ve farnosti při děkanství Dobruška.

Kostelík náležející někdejší vsi, vzniklé ještě před rozmachem krušnohorského hornictví. Stavba zřejmě z I. třetiny 14. století, pozdější úpravy (zejména 1765) ji změnily jen nepatrně. Od roku 1997 terčem soustředěných vandalských nájezdů, jejich následky se snaží odstranit spolek pro jeho obnovu.

Barokní kostel byl postaven na místě původního dřevěného kostela, který vyhořel v 18. stol. V l. 1798–1799 byl postaven nový kostel, vysvěcen byl r. 1799. Kostelní zvony jsou z roku 1499 a 1654. V kostele byl r. 1822 pokřtěn Johann Gregor Mendel, místní rodák, světově uznávaný zakladatel genetiky.

Obec založena Janem Lucemburským r. 1325, kostel je prvně připomínán k r. 1352. Původně gotická stavba byla později barokně přestavěna, přesto si zachovala gotický vzhled. Orientovaný jednolodní kostel s mírně odsazeným obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem a mohutnou věží v západním průčelí.

Raně gotický kostel byl postaven r. 1278 vladyckým rodem Dubanských z Duban. Ve 14. stol. nově sklenut presbytář, v obd. pozdní gotiky doplněn věží a gotickým portálem. Pův. farní kostel, od r. 1570 filiální. Kostel obnoven v l. 1740 a 1863 (zvenku pseudogot. upraven). Vnitřní zařízení 16.-19. stol.

Barokní kostel postavený v letech 1719–1725 stavitelem Braunbarkem z Teplé na místě původního kostela z roku 1320. Kostel jednolodní s hranolovou věží na jižní straně a obdélníkovou sakristií na severní straně. V podzemní kryptě mumie měšťanů Mnichova.

Současný klasicistní římskokatolický farní kostel sv. Petra a Pavla byl dokončen v r. 1793. Později byla přistavěna kamenná věž. Stavba vznikla na místě staršího románského kostela z 12. stol. Pod kostelem je hrobka rodu Apponyiů, v níž je pochováno několik desítek příslušníků tohoto rodu.

Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu z 1. poloviny 14. stol., přestavěn barokně v 1. polovině 18. stol. a novorománsky r. 1897. V presbytáři rozsáhlá moderní freska Vojmíra Vokolka ze 70. let 20. stol. Rekonstruován r. 2002. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol., připomínán r. 1350 jako farní. Stojí na návrší na hřbitově, obklopen původně hradními valy s příkopy. Měl staršího, románského předchůdce, což prokázaly vykopávky. Regotizován r. 1898. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Pozdně barokní neorientovaný obdélný kostel s půlkruhovým závěrem z let 1755–1760. Vystavěn Wolfgangem Filserem na náklady baronů de Klee. V roce 1836 klasicistně přestavěn, tehdy získal dvouvěžové průčelí i nové trojramenné schodiště. Mobiliář z přelomu 18. a 19. stol. Chráněn od roku 1958.

Gotický kostel sv. Petra a Pavla pochází z roku 1336. V roce 1864 byly objeveny malby s přijímáním pod obojí (dnes již nedochovány). Při kostele je hřbitov, kde leží jeden z vynálezců ruchadla Václav Veverka (+1849)