Výsledky hledání míst

Pravoslavný (původně řeckokatolický) kostel z přel. 17. a 18.stol. zasvěcený sv. Arch. Michaelu. Do ČR převezen za 1. rep. ze Zakarpatské Rusi. R. 1931 opraven do dnešní podoby. Nově zasvěcen sv. Prokopovi a sv. Barboře - jejich obrazy ukradeny r.1994.

Kostel již z počátku 13. století (raně gotický presbytář a sakristie, portál ve věži) na místě původní osady Budivojovice. Jeho nynější podoba je však výsledkem pozdně gotické přestavby kolem r. 1461 a pozdějších úprav. Nástěnné malby z konce 16. století. Empírové náhrobky. Přístupný příležitostně.

Zděný pozdně barokní kostel v Jablonci nad Jizerou nahradil r. 1777 dřevěnou stavbu, připomínanou poprvé r. 1547. V r. 1893 byl rozšířen a upraven novorenesančně. Opraven r. 1983, varhany z r. 1787 restaurovány r. 1999. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel stojí na místě, kde byl postaven r. 1352 románský kostelík a přibl. od r. 1735 barokní kostel. Současný kostel (arch. K. Scheiner) dal postavit v novorománském stylu r. 1875 Filip Schoeller, majitel čakovického zámku. R. 1904 přistavěna boční kaple (arch. K. Hilbert). Výzdoba K. Klusáček.

Na místě starší kaple nechal Rudolf II. v od roku 1603 stavět jako poděkování za přečkání morové rány roku 1599 votivní kapli, zasvěcenou sv. Rochovi. Stavba se vlekla, dokončena byla až roku 1630. Do roku 1784 farní, poté různá utilitární využití. Od 70. let 20. století s přestávkami výstavní síň.

Centrální barokní hřbitovní kostel z 18. století. Vybavení kostela rovněž z 18. století. Na hřbitově je řada zajímavých empírových litinových náhrobníků z nedalekých hořovických železáren.

Raně barokní centrální kostel, původně kaple nejstarší části Olšanských hřbitovů.

Jednolodní obdélný klasicistní kostel s mírně odsazeným obdélným kněžištěm byl postaven v letech 1826–1830. V letech 2012–2013 byl opraven. Zdejší farnost je součásti římskokatolického děkanátu Krnov, spravuje jej administrátor excurrendo. Kostel je památkově chráněný od roku 2006.

Hřbitovní kostel z let 1643–49 postavený podle projektu Carla Luraga jako raně barokní centrála se třemi apsidami a štíhlou věží. Dosud slouží potřebám několikrát rozšiřovaného městského hřbitova, na kterém najdeme řadu pozoruhodných náhrobků.

Bezslohový kostel sv. Rocha pochází z r. 1857. Obdélníková hladká stavba s půlkruhovým závěrem. Věž na západní straně, sakristie na severní straně. Zařízení kostela jednoduché z doby výstavby kostela. Oltář ve stylu druhého rokoka. Před kostelem kamenné sousoší Kalvárie z roku 1862.

Kostel byl postaven v letech 1886-1887 v novogotickém stylu. Postaven místním stavitelem Jakobem Stabernakem. Interiér vyzdoben v beuronském stylu podle návrhu benediktina Gislena Béthunema. Přístupný při bohoslužbách pro potřeby přilehlého biskupského gymnázia.

Klasicistní kostel sv. Rodiny vznikl v letech 1858-1861 jako součást kláštera Kongregace mil. sester sv. Karla Boromejského, v letech 1933-1934 vyzdoben malbami v beuronském stylu. V letech 1950-1990 sloužil jako garáž, po restituci nákladně obnoven jako farní společně s kostelem sv. Martina.

Původní kaple z let 1860-1862 byla roku 1908 opravena a přestavěna do podoby kostela. Nynější stavba je filiálním římskokatolickým kostelem sv. Rodiny ve farnosti Nové Město nad Metují bez pravidelných bohoslužeb.

Pozdně barokní kostel sv. Rozálie s farou byl postaven ve třetí čtvrtině 18. stol. Autorem stavby byl nejspíše stavitel a architekt Jan Karel Hromádko. Kostel slouží římskokatolické církvi jako kostel farní. Fara je nyní využívána jako penzion.