Výsledky hledání míst

Kostel založen kolem r. 1230 vestfálskými obchodníky. Dnešní podobu získal v letech 1405-1420. Od r. 1561 v rukou luteránské církve. Dne 9. března 1944 zasažen během ruského bombardování Tallinu. Opravy dokončeny v roce 1984. Nyní muzeum středověkého umění a koncertní sál.

Na místě nynějšího kostela stával gotický kostel z pol. 14. stol. Postupně kostel procházel řadou oprav. Kostel přesto velice chátral, byl úplně stržen a na jeho místě vystavěn v letech 1880–1881 nový v pseudogotickém slohu. Od roku 1967 se postupně znovu pracuje na jeho opravách.

Současný kostel vznikl přestavbou staršího kostela r. 1700. Z původního kostela se zachovala kostelní loď do výšky asi 6 m a zřejmě zdivo sakristie. R. 1808 vyhořela věž, následně při opravě snížena. U kostela hřbitov a barokní brána se sochou sv. Mikuláše.

Na místě staršího dřevěného kostela vystavěn r. 1807 nový kostel. Na západním průčelí kostela hranolovitá věž, jejímž podvěžím vede hlavní vstup do kostela. Na kamenném ostění portálu letopočet 1807.

Kostel sv. Mikuláše je jednolodní barokní stavba z let 1765–1766 stojící na hřbitově za obcí. Jedná se o drobnou stavbu dobré architektonické úrovně. Kostel je jednou z posledních stavebních památek zaniklého města.

Barokní kostel na místě vyhořelého kostela z r. 1685. Nynější kostel z r. 1773 je jednolodní stavba s čtvercovým presbytářem a sakristií na jihu v místě původní věže. R. 1798 před západní průčelí nad hlavním portálem přistavěna hranolová věž. Interiér klenut valeně, stěny členěny pilastry.

Dřevěný kostelík z r. 1485 nahrazen v letech 1854–55 novorománským kostelem. Kostel je jednolodní, orientovaný k západu. Nad hlavním průčelím stojí hranolovou věž s lucernou a jehlancovou střechou s makovicí a křížem, mírně odsazený závěr oválně zakončený, s čtverhrannou sakristií od jihu.

V místě starších kostelů postavena v l. 1692–94 podélná barokní jednolodní stavba s odsazeným polygonálním závěrem a čtyřbokou sakristií s oratoří v patře. R. 1768 přistavěna věž, v l. 1862–64 rozšířen na dvojnásobek délky. Nad vstupem erb rodu Pruskovských z Pruskova, před vchodem dvě sochy.

Barokní kostel s renesanční věží (barokní zvonice) nahradil původní dřevěný kostel (14. stol.). Renesanční kostel byl vystavěn v 17. stol., barokně přestavěn r. 1757. V 19. stol. přistavěna předsíň. Kostel patří od r. 1958 vč. soch P. Marie a sv. Jana Nepomuckého mezi chráněné památky ČR.

Pozdně secesní kostel postaven v roce 1912 z bílých cihel a železobetonu. Dvoulodní chrám s obdélným polokruhovitě ukončeným presbytářem a přístavkem sakristie. V interiéru se dochovala původní secesní výmalba. Hranolová věž je vysoká 32 m jsou v ní dva zvony od Rudolfa Manouška, z r. 1919 a 1929.

Empírová stavba z let 1804-1805. Jednotná podélná jednolodní stavba orientovaná severojižním směrem. Areál kostela je ohraničen zdí se dvěma branami datovanými do let 1821 a 1845. Současný kostel byl vystavěn na místě staršího.

Barokní farní kostel sv. Mikuláše v Jincích nahradil zásluhou Frant. Karla Wratislava z Mitrovic v 1. pol. 18. stol. starší gotickou stavbu. Chodbou před průčelím spojen s okrouhlou barokní márnicí. Zařízení kostela vesměs barokní.

Kostel sv. Mikuláše gotického původu doložen od r. 1371, upravován v 18. a 19. stol., celkově opravován v r. 1933 a v letech 1992-1995. Při úmyslně založeném požáru r. 1953 zničen barokní hlavní oltář z r. 1719. Nyní filiální kostel ve farnosti Blovice.

Jednolodní barokní kostel byl postaven v. l. 1754-1827 na místě starší stavby. U kostela je samostatně stojící původně gotická zvonice s bedněným patrem pocházející z přelomu 15. a 16. stol. Chrám ze tří stran obklopuje hřbitov. Před areálem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1750.

Barokní kostel sv. Mikuláše postaven v letech 1730-1731 na místě zbořené gotické dřevěné stavby podle plánů Fr. Max. Kaňky. Má pravoúhlý presbytář a věž v záp. průčelí. Hlavní oltář pochází z r. 1736, oltářní obraz namaloval F. D. Barbieri. Boční oltář z r. 1751, empírové varhany z r. 1806.