Výsledky hledání míst

Počátky domoušického kostela jsou nejasné, existoval nejpozději ve 14. století. Současná stavba vznikla (snad s užitím starších konstrukcí) roku 1754 ve formách rustikalizovaného baroka. Z II. poloviny 18. století pochází i vnitřní zařízení. Hlavní objekt kostelního areálu (dále hřbitov a zvonice).

Stáří kostela v obci, poprvé připomínané roku 1381, je nejasné. Technika stavby zdí lodi vede k domněnce o jejím vzniku na přelomu 13. a 14. století. Současný vzhled výsledkem přestavby cca 200 let poté, presbytář a sakristie z 18. století.

Původně farní kostel vsi Stusyně vznikl zřejmě kolem poloviny 12. století. Gotický presbytář z poloviny 14. století, dnešní podoba snad koncem 17. století. Po zániku vsi za třicetileté války slouží jako hřbitovní pro nedaleké Kněžice.

Původně gotický farní kostel klášterního městečka, obklopený hřbitovem, u jehož obvodové zdi (snad původně opevnění) stojí fara. První zmínka 1402. V pol. 18. stol. barokní přestavba, spojená s obrácením orientace. Opraven po požáru 1856–57, další opravy 1888 a 1981–82. Dnes kulturní síň.

Údajně nejstarší vejprtský kostel vznikl zřejmě v polovině 16. století. Později fungoval jako hřbitovní, v době stavby nového farního kostela zastával jeho funkci. Po zrušení hřbitova roku 1908 bez využití, po roce 1945 zchátral. V majetku města, od roku 2000 probíhá oprava na kulturní síň.

Původně gotický svatostánek byl roku 1716 přestavěn barokně. Po polovině 18. století postavena hranolová věž. Jednolodní kostel s pětiboce zakončeným závěrem má na severu mělkou boční loď s emporou, na jihu čtvercovou sakristii, mariánskou a hrobní kapli. Stojí na návsi a je využíván k bohoslužbám.

Románský kostel sv. Martina byl postaven ve 2. čtvrtině 13. století snad Sulislavem z Trnovan. Další přestavby vrcholně gotické, a také po požáru v roce 1790 a 1841. Dnes chátrá. Jednolodní kostel s hranolovou věží v západním průčelí má odsazený trojboce zakončený závěr se sakristií od jihu.

Původně gotický kostel z 15. století založil Jiří z Kravař. Za Žerotínů (po roce 1500) sloužil kostel bratrské církvi. Od r. 1629 sloužil kostel katolické církvi. V l. 1625, 1704 a 1718 vyhořel. a 1720-25 byl přestavěn barokně. Roku 1785 byl zrušen hřbitov kolem kostela.

Gotický kostel ze 14. stol. přestavěn renesančně v pol. 16. stol. Kašparem Gottfriedem ze Žebnice. Dnešní podoba je barokní. Gotická křížová klenba presbytáře, gotické východní okno s ostěním a kružbou. Filiální římskokatolický kostel farnosti Domažlice. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Kostel sv. Martina v Šatově je v jádru pozdně gotický z 15. století, byl přestavován v 17. a poté v 19. století. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Za ním stojí kaple Božího hrobu se zbytky románského a gotického zdiva. Kostel i kaple jsou od r. 1958 památkově chráněny.

Kostel je románská stavba (kol. r. 1200) s raně gotickým (c1250) presbytářem a pozdějšími úpravami, zejména z r. 1763. Je obehnán ohradní zdí s márnicí a opevňovacími valy s příkopy bývalého tvrziště. Kostel je farní s pravidelnými bohoslužbami, který je s okolními valy chráněnou kulturní památkou.

Barokní farní kostel sv. Martina v Rovečném vznikl přestavbou starší svatyně v r. 1721. Je obklopen hřbitovem. Obci však dominuje evangelický kostel zbudovaný po vydání tolerančního patentu.

Kostel sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem je barokní stavba z let 1737-1745 na místě starší, pozdně gotické stavby. Novou stavbu inicioval hrabě Filip Stadion. Přenesena do ní i tzv. Lomikarova hrobka z r. 1696. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Svatostánek, patrně kaple sv. Martina je v Jindřichovicích doložen již ve 14. stol. Raně barokní kostel z let 1658-1661 zničen požárem r. 1802 a obnoven do původní podoby. Opravován ještě r. 1895 a ve 20. stol. Nyní filiální ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Martina ve Věžné je působivě umístěná pozdně gotická stavba s robustní čtyřbokou věží. Je filiálním kostelem ve farnosti Rožná nad Pernštejnem s pravidelnými bohoslužbami a zároveň od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.