Výsledky hledání míst

Stavba kostela sv.Ladislava, který dal postavit vojvoda Ctibor I., probíhala v letech 1373-1390.Kamenné hradby vznikly r.1496, r.1680 byl barokně upraven. Faru s kostelem spojuje kamenný most,vedlejší kaple sv.Antona je starší než kostel. Na faře bylo r.1847 dohodnuto uzákonění spisovné slovenštiny.

Kostel ze 14. století s původní gotickou věží, který byl původně opevněn. Po roce 1860 radikálně přestavěn dačickým stavitelem F. Sikou.

Trojlodní bazilika vystavěna před pol. 6. stol., poté poničena Araby, ale opět obnovena. Cenný barokní pozlacený ikonostas pochází z konce 18. stol. V r. 1970 kostel poškozen požárem a následně nákladně opraven. V době oprav byla pod presbyteriem objevena krypta se sarkofágem sv. Lazara.

Špitální kostel byl založen před staroměstskými hradbami snad už na konci 12. století. První písemná zmínka je z roku 1281. Za husitských válek byl špitál zrušen, kostel se dostal do správy cechu řezníků a sloužilo se v něm podobojí. Roku 1788 jej Josef II. zrušil. Zbořen byl v letech 1900–1901.

Gotický dřevěný kostel z konce 15. stol. od r. 2003 na seznamu UNESCO. Obdélná orientovaná stavba srubové konstrukce s polygonálním závěrem krytá doškovou střechou. V interiérech cenné gotické a barokní nástěnné malby, kopie tří triptychových oltářů.

Velký pozdně barokní kostel v Údrči vznikl 1783 na místě starší stavby, z níž zachována sakristie. Po poválečné devastaci, která vyvrcholila vyrabováním vnitřního zařízení, došlo nedávno k obnově pláště a vyčištění okolního bývalého hřbitova.

Barokní kostel vznikl přestavbou pův. kostela (zmiň. r. 1394), provedenou r. 1772, z pův. stavby zachována jen věž (1. pol. 16. stol.). R. 1832 kostel vyhořel, při obnově zvýšena věž. R. 1898 přistavěna sakristie. Barok. vnitřní vybavení (J. M. Scherhauf, J. Korompay, J. K. Handke, J. I. Sattler).

Jednolodní kostel s polygonálním závěrem a hranolovou věží v čele, postaven zřejmě v 16. století, snad před r. 1568 (v místě starší stavby snad již z 15. století). Kostel s hřbitovem je ohrazen ambitem (z r. 1734), zbudovaným na půdorysu protáhlého osmiúhelníka. Před kostelem je kříž z r. 1814.

Původní gotický kostel sv. Václava zničen Švédy při vypálení vsi, v letech 1729-1732 postaven nový kamenný, v r. 1812 upraven klasicistně a zasvěcen sv. Leonardovi. Regotizován r. 1935. Pamětní deska připomíná zrušený hrob vynálezce těsnopisu Jeana F. Coulon-Thévenota (1754-1813).

Kostel, původně zasvěcen sv. Hypolitu, je připomínán po r.1252 jako vlastnictví křížovníků s červenou hvězdou. Roku 1734 kostel vyhořel a obnoven byl r. 1775. R. 1798 byla přistavěna věž. Poslední úpravy proběhly v 70. letech 20. stol.

Barokní kostel byl postaven v l. 1711-1714 díky finančnímu daru Zuzany Kateřiny Liborie z Dietrichsteina zábrdovickému klášteru premonstrátů. Není jisté kdo byl archtektem, mohl jím být Giovanni P. Tencalla či Jan Blažej Santini-Aichl. Klenbu kostela vyzdobil malbami Karel Haringer z Olomouce.

Pozdně gotický dvoulodní kostel, původně opevněný, s pozůstatky hradby kolem hřbitova. Z poslední čtvrtiny 15. století pochází dřevěné patro a krov presbyteria a krov lodi.

Původně románský kostel sv. Linharta vystavěn v druhém desetiletí 13. stol. R. 1753 přestavěn barokně. Rekonstrukcemi a opravami prošel kostel v 19. století a pak roku 1943. Poslední oprava byla vykonána v devadesátých letech 20. stol.

Pozdně barokní kostel sv. Linharta v Pohorské Vsi založen r. 1787, v letech 1856-1945 farní. Po 2. světové válce zchátral, zařízení zničeno a rozkradeno. Počátkem 21. stol. zahájeny částečné opravy. Nyní filiální ve farnosti Benešov nad Černou bez pravidelných bohoslužeb.

Původně románský kostel z počátku 13. století. Později přestavěn goticky. V 18. století barokně upraven a na počátku 20. století regotizován. Kostel stojí na ostrůvku, od 80. let 20. století je celá ves Mušov i její okolí zatopeno Věstonickou nádrží a kostel chátrá.