Výsledky hledání míst

Zaniklý hrad z počátku 14. století postavený pány z Ervěnice. Byl však zničen již v 15. století za křižácké výpravy proti Žatci. Na místě bývalých základů věže stojí dnes rozhledna.

Zříceniny hradu. Poprvé se připomíná k r. 1369. Nalezená keramika však dokládá jeho existenci již ve 13. stol. R. 1441 dobýván Tábority. Zanikl na přelomu 15. a 16. stol., r. 1541 se uvádí poprvé jako "zámek pustý".

Zříceniny hradu poprvé zmiňovaného r. 1318. Ve 2. pol. 15. st. připojen k blízkému Konopišti. Zanikl patrně v době poděbradských válek. Ještě r. 1495 se však připomíná jako tvrz.

Fragmenty rozsáhlého skalního hradu z 14. století, založeného možná Zdeňkem z Valdštejna. Zpustl poté co bylo panství připojeno k hradu Valdštejnu.

Po vybudovaném hradu Kozlov v r. 1310 zbyly jen nepatrné pozůstatky. Hrad náležel třebíčskému benediktinskému klášteru. Byl zničen v 2. pol. 15. století za válek česko-uherských. V roce 1490 se již uvádí jako pustý.

Pozůstatky hradu s plášťovou zdí s dochovanými příkopy, valy a fragmenty zdiva, jehož vznik se předpokládá během první poloviny 14. století. V roce 1462 se uvádí jako pustý, jiné písemné zmínky nejsou známy.

Zřícenina hradu, dolní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla zatím neobjasněn, možná bylo opevnění jednoho místa rozděleno členitým terénem.

Zaniklý hrad, horní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla neobjasněn, pravd. šlo o opevnění jednoho místa rozděleného členitým terénem.

Hrad vystavěn kolem roku 1383. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.

Zbytky hradu, obehnané příkopem na východě a západě, na vrcholu kopce Králova Hora ve 602 m. n. m. Občasné zbytky zdiva hradu, dnes na některých místech silně zarostlé.

Hrad založený Přemyslem Otakarem II., který ho na čas udělil v léno pánům z Plavna. V r. 1412 byl dobyt a pobořen chebským landfrídem. Jindřich II. z Plavna hrad po konfliktu s Jiřím z Poděbrad sám zapálil. Na jižním svahu je dochován zbytek bašty.

Hrad vznikl zřejmě na přelomu 13.-14. stol. První zmínka pochází z r. 1322. Později jej získali Bebekovci, kteří zde sídlili do r. 1566, kdy hrad obsadilo císařské vojsko. Poté ho vlastnil až do r. 1945 rod Andrássy. Dne 10.3.2012 zachvátil hrad rozsáhlý požár.

Zřícenina gotického hradu založeného pány z Krašova v r. 1232. V 15. stol. přistavěno rozsáhlé předhradí. Koncem 17. stol. barokně upraven na letní sídlo řeholníků. Po zrušení kláštera v r. 1785 byl hrad ponechán svému osudu.

Zbytky hradu založeného r. 1360. Vlastníkem byl Ješek z Náchoda, prodán byl Šelmberkům. Vstup byl chráněn stavbou neznámé podoby s hláskou. Dochovány jsou obvodové hradby, příkop, prohlubeň po studni, 5 m torzo hlásky. R. 1494 byl uveden jako pustý.

Zříceniny malého hradu, doloženého k r. 1338 za rytíře Racka. R. 1421 dobyt křižáky, po r. 1482 upraven Vřesovci, r. 1543 uváděn jako pustý. Dochováno zarostlé předhradí s příkopy a malé čtvercové jádro se zbytky zdiva brány, hradeb a obytné věže.