Výsledky hledání míst

Raně barokní kostel s gotickým jádrem a gotickou věží, postaven při zal. města v 2. pol. 13. stol. Mohutná věž patřila pův. městu (uloženy cennosti a listiny). Kostel vyhořel v l. 1513 a 1669, přestavěn v barok. stylu v l. 1669–88. R. 1804 přistavěna sakristie, r. 1843 kryté dvouramenné schodiště.

K plochostropému románskému kostelu (před r. 1328) s hranolovou věží v čele přistavěn (ve 2. třetině 14. stol. či po r. 1446) hluboký polygonálně zakončený závěr klenutý žebrovou klenbou a obdélná sakristie na severu. Ve 2. pol. 17. stol. barokní úpravy, další r. 1853, 1973 a naposledy 1997.

Barokní kostel byl postaven na místě staršího svatostánku, prvně zmiňovaného r. 1360 (není jisté, kdy byl postaven). Dnešní kostel byl postaven r. 1734, roku 1792 byla přistavěna věž. U kostela býval hřbitov, zrušen r. 1913. R. 1938 prošel kostel částečnou rekonstrukcí.

Barokní kostel nahradil v obci dřevěný kostel, postavený zřejmě v 2. pol. 16. stol. Nový kostel byl postaven v l. 1722-32 za fin. přispění knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna. Ve 3. čtvrt. 18. stol. byla postavena zvonice a zřejmě i předsíň, r. 1802 sakristie. Od r. 1958 chráněnou památkou ČR.

Kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově je klasicistní stavba z let 1797–1798, postavená podle návrhu Johanna Grögera, v něm obraz Stětí sv. Barbory od Felixe Ivo Leichera.

Barokní jednolodní kostel sv. Jana Křtitele vystavěný v l. 1740-1746 hrabětem Mikulášem Taafem jako náhrada za starý nevyhovující kostelík zmiňovaný již po pol. 14. stol. Kostelu dominuje vysoká čtvercová věž s bání. Ve věži dochován cenný zvon z 15. století.

Gotický kostel založen před r. 1361 uprostřed hřbitova. V 16. st. přestavěn včetně případného snesení klenby. Křídlový oltář s obrazem Krista z roku 1533. Přestavěn r. 1544 (dřevěná zvonice), r. 1769 (zbořena sakristie), před r. 1840 (předsíň, nová sakristie). Před kostelem kamenný kříž z roku 1876.

Monumentální trojlodní novogotická bazilika sv. Jana Křtitele v Sudicích postavena v letech 1904-1906 z červených cihel a kamene místo staršího dřevěného. Stavěl ji Josef Seyfried z Kravař. Má status římskokatolického farního kostela a slouží se tu pravidelné bohoslužby.

Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1593 na místě starší kaple, snad stejného zasvěcení. Je trojlodní, s trojboce uzavřeným presbytářem. Sakristie na levé straně presbytáře byla pravděpodobně dostavěna v roce 1693. V interiéru chrámu se dochovala dřevěná, bohatě zdobená raně barokní kruchta.

Kostel dostavěn r. 1787. Velkou rekonstrukcí prošel r. 1820. Dalšími rekonstrukcemi prošel r. 1901 a v letech 1925-1929. Svou nynější podobu získal v 70. letech 20. stol. Jednolodní stavba s mírně odsazeným trojbokým závěrem, osovou sakristií a hranolovou věží v průčelí.

Kostel sv. Jana Křtitele je gotického původu ze 14. stol. Byl barokně obnoven r. 1769 a pak novobarokně přestavěn po požáru v letech 1890-1896. Dlouhodobě neudržovaná a církví nevyužívaná stavba v malé osadě je v havarijním stavu a trvale uzavřena. Interiér je poloprázdný.

První písemná zmínka o Bohuňovicích je z r. 1078. Obec tvoří tři části Bohuňovice, Moravské Loděnice a Trusovice, jež byly až do roku 1960 samostatnými obcemy. V severní části obce stojí farní barokní kostel svatého sv. Jana Křtitele postavený koncem 1. poloviny 18. stol.

Románský kostelík z 12. stol. v dnes již zaniklé osadě Pominovec, postaven zřejmě na starším základě. V 18. stol. byla kapacita kostelíka rozšířena dřevěnými tribunami, které zde byly do 1. pol. 19. stol. V r. 1884 a poté znovu r. 1936 byl kostelík opraven. V r. 1965 byl prohlášen kulturní památkou.

Kostel byl postaven v letech 1715-1717 na místě starší románské stavby. Dne 9. září 1760 kostel vyhořel a následně byl opraven a přestavěn do dnešní podoby. V r. 1772 byl osazen i novými zvony. V r. 1851 byly na věž instalovány hodiny. U kostela stojí bývalá fara.

Současný farní kostel byl postaven v letech 1753–1763 z podnětu opata Antonína Haucka, zřejmě na místě původního gotického chrámu z r. 1405. Dne 9. října 1764 jej benedikoval poslední velehradský opat Martin Filip Zury.