Výsledky hledání míst

Kostel sv. Jakuba Staršího v obci Černín je ojediněle dochovanou románskou stavbou z 12. stol., rozšířenou v 13. a 14. stol. a upravenou v 17. a 18. stol. Je filiálním kostelem ve farnosti Jevišovice a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Jakuba Staršího v Jakubově je románská stavba s gotickými a barokními úpravami a rekonstruovaná v 19. Století. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 společně s ohradní zdí také chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Jakuba Většího (Staršího) ve Velké Losenici je gotického původu s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Kostel je v rámci areálu spolu s kostnicí a průchozí zvonicí v obvodní zdi chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel sv. Jakuba Většího je v jádru gotická stavba, barokně přestavěná v 18. stol. Presbytář v podvěží ukrývá cenné nástěnné malby z doby kolem r. 1380. Kostel je farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Původně románský vlastnický kostel, připomínaný po roce 1235. Později zde zřízen špitál. Zrušen 1784, přestavba na obytný dům. Obnova kostela 1935 a po povodni 2002. Do areálu lokalisována řada místních pověstí.

Jediným pozůstatkem středověké vsi Krteň je původně vlastnický kostel, postavený ve II. polovině 13. století v pozdně románském slohu. Roku 1575 získal boční loď, 1699 sakristii, 1732–34 byla zvýšena věž. Současná podoba je výsledkem novorománské přestavby roku 1890. Uvnitř gotické malby.

Barokní farní kostel s rokokovým interiérem. Postaven v l. 1763-67 na místě 24 vyhořelých stodol zdejším stavitelem N. Orlíčkem. Je na půdorysu kříže, ramena tvoří sakristie a kaple sv. Inocence.V r. 1775 kolem kostela postavena zeď s výklenkovými kaplemi křížové cesty a pilířovými branami.

V letech 1791-1792 byl postaven kostel, fara a církevní škola. K posvěcení chrámu došlo 23. května 1802. V letech 1946-1947 byl chrám upraven a dne 3. července 1947 znovu posvěcen. V roce 2015 došlo k demolice historické fary. Současná farní budova vznikla v letech 2011-2015.

Římskokatolický kostel sv. Jana a Pavla v Rájově u Mar. Lázní byl postaven v letech 1787-1789 klášterem Teplá. Pozdně barokní kostel není od 50. let 20. stol. využíván k bohoslužebným účelům a chátrá. Zdejší farnost byla r. 2005 sloučena s farností tepelskou.

Pozdně barokní římskokatolický farní kostel sv. Jana a Pavla byl postaven v letech 1768-1769. V r. 1824 byla přistavěna věž, r. 1870 sakristie a téhož roku vznikla nadačním listem také fara.

Pozdně románský kostel byl vybudován v 1. polovině 13. století. Ve 2. polovině 16. století areál opevněn. V r. 1590 proběhla rozsáhlá goticko–renesanční přestavba. V 17. století byla románská věž zvýšena a v polovině 18. století opatřena novou kopulí.

Gotický farní kostel z 2. poloviny 14. století, později upravený renesančně, barokně a novogiticky. V interiéru kostela se nachází jedinečná studna a renesanční oltář z jediného kusu pískovce.

Barokní farní kostel je přestavbou gotické svatyně ze 14. st. či novostavbou, která ji v l. 1760-67 nahradila. Stavbu inicioval hrabě Prokop Krakowský z Kolowrat. Při přestavbě r. 1845 umístěno do průčelí 6 soch českých patronů od E. Maxe. U kostela zřízena r. 1833 rodová hrobka Kolowratů a Pálffyů.

Jednolodní barokně-klasicistní římskokatolický farní kostel sv. Jana Evangelisty byl dokončen v r. 1854. O jeho výstavbu se zasloužil místní šlechtic, nitranský biskup Imrich Palúcký. Součástí areálu kostela je i fara.

Kostel sv. Jana se špitálem zmiňován roku 1342. Kolem roku 1504 přestaven Půtou Švihovským. Roku 1770 opraven a nově vybaven. V roce 1788 zrušen, prodán měšťanu Tomáši Maršálkovi a přeměněn na obytný dům. Budova dodnes slouží k bydlení, přes četné adaptace si uchovala cenné fragmenty gotické stavby.