Turistické cíle v okolí obce Chudobín

Vyhledání a výpis turistických míst podle krajů a okresů. Chcete-li získat výpis míst v okolí některé obce, můžete v levém menu hledat podle části názvu obce nebo přímým výběrem kraje a poté okresu.

Na úvod výběru kraje
Hledání měst a obcí
Hledání obcí podle klíčového slova.


Seznam míst ve vabrané obci

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 356 záznamů, 1 / 30 stran, vyhledáno za 0.04 sec
 arboretum
278.0 m. n.m.
ostatní - botanická zahrada, arboretum, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Bílá Lhota
Park byl založen r. 1700 při renovaci zámečku. Vysázeny byly domácí dřeviny, dodnes jsou některé původní. Panství vlastnili von Ostheimové, později Riedlové. R. 1926 dendrolog Quido Riedl park přetvořil okrasnými dřevinami.
 arboretum
350.0 m. n.m.
ostatní - botanická zahrada, arboretum, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Paseka
Soukromé arboretum v Pasece u Šternberka bylo otevřeno v roce 2008 ing. Radimem Slabým na místě bývalé skládky v lomu. Najdete zde skalky, jezírka, umělý kaňon a spoustu rostlin – skalničky, traviny, kaktusy, palmy, okrasné keře a spoustu dalších.
 Bílá Lhota
277.0 m. n.m.
zámek - tvrz přestavěná na zámek, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Bílá Lhota
Zámek přestavěný z tvrze. Tvrz byla založena koncem 15. století, přestavěna renesančně a kol. r. 1660 Kobylky z Kobylího na čtyřkřídlý barokní zámek. Ten dnes slouží jako obecní úřad, pošta, knihovna a zdravotní středisko.
 Bílá Lhota
281.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, přístupno v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Bílá Lhota
Valy zaniklé tvrze v zámeckém arboretu. Kdy a kým byla tvrz založena není známo, nevíme ani kdy a jak zanikla. Do dnešních dní zůstal pouze čtverhran valů později využívaný jako jízdárna.
 Bohuslavice
409.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Olomoucký kraj, Bohuslavice
Jediná písemná zmínka o tvrzi pochází ze zápisu do zemských desek markraběte Jošta roku 1384. Přestože je místo známo, doposud nebylo zkoumáno archeology a nejsou ani známy jeho dějiny.
 Bouzov
hrad, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Bouzov
Hrad založený na počátku 14. století rodem pánů z Bouzova. Za třicetileté války císařským vojskem opuštěn. V roce 1645 Švédy pobořen. V letech 1895–1909 novogotická přestavba provedená velmistrem řádu německých rytířů Eugenem Habsburským.
 boží muka
261.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Slavonín
Na kopci při hlavní silnici z obce Nedvězí na Slavonín stojí čtyřboká zděná boží muka se sedlovou stříškou. Byla postavena v polovině 19. století. Je od nich nádherný výhledy na Olomouc, Nízký Jeseník a Svatý Kopeček.
 boží muka
230.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Vojnice
Novodobá boží muka nechala v r. 2018 postavit rodina Pospíšilova z Vojnic. V nice na čelní straně je kovová tabulka s vyobrazením Panny Marie Svatokopecké a nápisem.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Krakovec
Hodnotná čtyřboká zděná barokní boží muka v Krakovci byla vystavěna v r. 1697, jak dokládá tabulka s latinským nápisem na čelní straně stavby. Od r. 1958 kulturní památkou ČR.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olbramice
Čtyřboká zděná boží muka stojící u polní cesty nedaleko Olbramic, pocházející zřejmě z 18. stol., jsou prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1834.
 boží muka
350.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Krakovec
Boží muka u Krakovce jsou drobnou sakrální lidovou stavbou snad z poloviny 19. století s dožívající trojbokou barokní dispozicí. Stavba je kulturní památkou ČR.
 boží muka
240.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Slatinice
Čtyřboká zděná hranolová boží muka na výrazném soklu čtvercového půdorysu snad z 18. století jsou v tomto místě prvně prokazatelně doložena na císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.