Výsledky hledání míst

Skromné terénní pozůstatky dřevěného hrádku v jižní části města Blanska nad říčkou Punkvou. Objeven a zkoumán památkářem J. Štětinou, zveřejněn v r. 2019. Hrádek datován dle keramiky na přelom 13.-14. stol.

Rodový hrad pánů z Klinštejna, jedné z větví Ronovců, existoval od poč. 14. stol. až do jeho poslední třetiny. Snad zanikl za válek husitských, možná však byl opuštěn již dříve, neboť po r. 1375 se o něm prameny již nezmiňují.

Možný skalní hrad zvaný také Předhradí (v souvislosti s Rotštejnem) na dvou pískovcových blocích na okraji Klokočských skal nedaleko stejnojmenné obce, vznikl snad ve 14. století, viditelné draže a žlaby.

Královský hrad z poč. 12. stol. Přestavěn na zač. 14. stol., později letní sídlo královny Philippy. V l. 1372-1399 v držení Jana z Gauntu. V r. 1644 dobyt parlamentním vojskem. V r. 1648 na příkaz parlamentu zbořen. Dnes nadále královský majetek, pronajímán městu. Slouží jako městský park a muzeum.

Zříceniny hradu z konce 13. st., který sloužil jako ochrana zlatých dolů a vstupu na území vratislavského biskupství. Měl obranný příkop široký 15–30 m. Dnes zbylo 9 m vysoké torzo okrouhlé věže. Hrad byl zničen v pol 15. st.

Hrad postavený ve 20. letech 14. století pány z Dubé. V roce 1426 dobyt a pobořen husity. Od roku 1544 uváděn jako pustý. Rozsáhlá romantická rekonstrukce z počátku 20. století jej připravila o středověkou autentičnost.

Zbytky skalního hradu blíže neznámé historie a majitelů, romanticky upravené při založení zámeckého parku. Dochovány tři úrovně ve skále vytesaných světniček a chodby se schodištěm. Odehrává se zde děj Máchova románu Cikáni.

Zbytky zdiva malého, historicky nedoloženého hrádku, který dle archeologických nálezů fungoval v 15. a na poč. 16. st. Zřejmě se jedná o strážní hrádek blízkého Švihova. Dochovány zbytky přízemí dvouprostorové věžovité budovy, příkop a valy.

Zřícenina hradu z 2. pol. 14 století postaveného many třebíčského kláštera. Hrad neměl dlouhého života. Jako pustý se uvádí již roku 1556 v urbáři náměšťského panství. Zničen byl v tažení moravských stavů proti loupeživým rytířům.

Z části dochovaný hrad, který vznikl v letech 1437-1438 na troskách vypáleného kláštera. V letech 1556-1591 za pánů ze Žerotína renesančně přestavěn. V 2. pol. 17 stol. část objektu proměněna v pivovar, který byl v provozu až do 20. stol.

Zřícenina hradu, založeného ve 13 stol. pány z Wallsee. Od roku 1411 v držení významného rodu Hofkirchenů. Hrad byl rozšířen v 15. stol. a renesančně přestavěn kolem r. 1580 za Wolfganga z Hofkirchenu. R. 1620 zkonfiskován, poté časté střídání majitelů. Od r. 1708 nevyužíván a stal se zříceninou.

Zachovalý středověký hrad v obci Kolossi na jižním pobřeží Kypru. Zbudován kolem r. 1210 franckým rodem Lusignanů, který jej předal rytířům sv. Jana z Jeruzaléma. V r. 1454 za velmistra Louise de Magnac přestavěn do současné podoby s mohutnou třípatrovou hlavní obranně obytnou věží.

Pozůstatky hradu založeného před r. 1313. Pobořen husity r. 1420 a obnoven Vilémem z Nečtin. Zřejmě za Gutštejnů r. 1478 při domácí válce vypálen a opuštěn, r. 1558 se uvádí jako pustý. Poté rozebírán na stavbu nedalekého stejnojmenného dvora.

Hrad poprvé připomínán jako pustý r. 1510, založen snad v 1. pol. 14. století. R. 1703 do zřícenin vestavěna kaple. Areál dnes zastavěn obytnými domy, dochovány zbytky zdí paláce, hradeb, valy a příkopy.

Původní pohraniční hrad českého království (první doklad 1233) přešel počátkem 15. století do saských rukou. 1589 zemskou pevností, o dva roky později první státní vězeň. Prvnímu účelu sloužil do roku 1913, druhému do roku 1955. Od té doby přístupný.