Knaresborough

Hradní donjon při pohledu od JZ.

© Pavel Semple 06/2013

Hrad zaujímá výběžek náhorního terénu nad severním (levým) břehem řeky Nidd. Na západní, jižní a částečně i severní straně jej chránily strmé svahy nad řekou. Pouze na severovýchodní straně je výběžek spojen s náhorním terénem, na kterém stojí město. Hlavní stavbou hradu je dosud z větší části stojící nepravidelně šestistranný donjon (obranná a obytná věž). Ten stojí na severním okraji hradního prostoru. Zbylý oválný areál hradu vymezovala dnes již zaniklá obvodová hradba. Vnitřní prostor byl rozdělen na dvě nádvoří či předhradí. Vstupní brána stála na východě, na straně města. Měla podobu dvouvěžového branského domu (twin-towered gatehouse). Tento ve své době velmi oblíbený typ brány měl dvě věže, které mezi sebou svíraly portál brány. Věže bývaly většinou půlkruhové a obytné, v případě tohoto hradu šlo ale jen o dvě plné zaoblené věžice. Ty dnes stojí zcela o samotě, hradba totiž zanikla. Podobně groteskní jsou i další dvě plné…  číst dále

Knaresborough je zmiňován jako Chenaresburg (Cenheardův hrad) v roce 1086 v zemském soupisu nemovitostí zvaném Domesday Book. Jméno je tedy saského původu a poukazuje na anglosaský původ opevnění. Německé slovo burg je přitom v Británii vyslovováno jako bura (např. Edinburg je Edinbura). Normanský hrad byl založen někdy kolem roku 1100, jen několik desetiletí po normanském obsazení Anglie v roce 1066. Prvním známým držitelem je od roku 1115 Serlo de Burgh. V období 1158-1173 byl správcem hradu Hugh de Morville, který v roce 1170 spolu se třemi komplici zavraždil arcibiskupa sv. Tomáše Becketa. Od roku 1173 jej držel rod Stuteville. Hrad byl střídavě královským majetkem. Je zmiňován v roce 1130 v souvislosti se stavebními pracemi, které tu prováděl král Jindřich I. Anglický. V roce 1205, po vymření rodu Stuteville, se hradu ujal král Jan Bezzemek (1199-1216). Ten jej označil za důležitou pevnost na severu Anglie. Prostavěl na něm 1290…  číst dále