Výsledky hledání míst

Frederiksborg je největším renesančním zámkem ve Skandinávii, postaven králem Kristiánem IV. v l. 1602–20 jako královské sídlo (arch. Hans a Lorenzo van Steenwinckelovi). K zámku patří rozlehlá barokní zahrada (1720–25). R. 1859 zámek vyhořel, po obnově (od r. 1878) je zde Muzeum národní historie.

Původně gotický hrad vazalů pánů z Hardeggu byl zřejmě v 17. století přestavěn na renesanční zámek. Po opuštění hradu Hardegg sem přesídlila správa panství a zemský soud. V 18. století přestavěn barokně a mezi lety 1886-1887 v historizujícím slohu. Dnes slouží jako rodinné sídlo.

Zámek přestavěný z gotického hradu, založeného ve 14. st. Renesanční přestavbu provedl Bartoloměj Bruntálský z Vrbna koncem 16. st. Po požáru v roce 1668 několikrát upravován. Roku 1797 koupili panství Habsburkové. Od roku 1923 patří zámek státu.

Renesanční zámek přestavěný ze středověkého hradu. 1. fáze úprav se před pol. 16. st. soustředila na horní hrad. Mezi léty 1580-90 nechali Redernové postavit Dolní zámek na místě někdejšího předhradí. Později upravován barokně a novorenesančně.

Výrazně přestavěný bývalý klasicistní zámeček ze 40. let 19. stol. sloužil majiteli frýdlantských železáren - olomouckému arcibiskupovi - k pobytu při jeho návštěvách. Po r. 1919 předán společnosti Ferrum, po r. 1945 znárodněn. Dnes výrazně účelově přestavěná budova slouží k soukromému podnikání.

Pozdně renesanční zámeček postavený po r. 1589. Obdélná stavba s nárožními věžemi a arkýři zdobená atikami a sgrafity necitlivě opravena r. 1910.

V r. 1511 vybudoval Kazimír II. na místě středověké tvrze nový goticko-renes. zámek. Po požáru r.1781 jej Larisch-Mönnichové upravili do současné empírové podoby s přilehlým křídlem zv. Lottyhaus. Dnes zámecká expozice a výstavní síň.

Původně gotický hrad. V 16. st. přestavěn na dvoupatrový renesanční zámek. Za třicetileté války zpustošen. Za pánů z Vrbna opraven a rozšířen o tzv. dolní zámek. Po požáru v roce 1801 přestavěn do dnešní podoby.

Bývalá lovecká chata Bedřicha Habsburského, pojmenovaná po jeho dceři Gabriele. Vystavěna na západním svahu Lysé hory po roce 1895. Původní roubený objekt na kamenném základě byl později přestavěn a dispozičně upraven. Dnes v soukromých rukou.

Neogotický kaštieľ v parku, ktorého stavba sa datuje do roku 1633. Dnešnú neogotickú podobu získal kaštieľ prestavbou v roku 1861. Schátraný kaštieľ sa už niekoľko rokov rekonštruuje a postupne sa sprístupňuje návštevníkom. Opravené severné krídlo a južná veža sú prístupne verejnosti.

Renesančný kaštieľ v Galante dal postaviť František Esterházy pravdepodobne medzi rokmi 1590 až 1600. Kaštieľ bol vybudovaný s fortifikačnými prvkami. Štefan Esterházy kaštieľ v rokoch 1681 až 1714 prestaval v ranobarokovom slohu. Od roku 1992 je kaštieľ prístupný verejnosti.

Barokní kaštěl (zámek) z pol.18. stol. se prvně zmiňuje v r. 1756. Jeho vlastníci byli Serényiové, od r. 1812 Nyáryové ze Sučian, poté Zayové a od r. 1883 Majláthové, kteří jej vlastnili až do r. 1945. Poté zámek sloužil jako škola a sídlo správy NP Malá Fatra. Dnes hotel.

Kúria (skromnější sídlo šlechty na Slovensku {zámek}) v Gbeľanech je typickou klasicistní stavbou s vysunutým středovým portikem, kterou vybudovali zřejmě Nyáryové ze Sučian v první třetině 19. století. V současnosti je v soukromém vlastnictví a probíhá její rekonstrukce.

Barokně-klasicistní zámeček (kúria) vznikl zřejmě počátkem 19. století, snad přestavbou staršího sídla. V současnosti je nově zrekonstruovaná stavba využívána jako lovecká restaurace.

Původně sklářská huť, později zemědělský dvůr. V poslední čtvrtině 19. století byly hlavní budovy přebudovány na rodinné sídlo, jež spolu s přistavěnou hranolovou věží připomíná venkovský zámeček. Soukromý majetek.