Výsledky hledání míst

Římskokatolický farní kostel svaté Barbory, jehož stavba byla dokončena v r. 1658 v pozdně renesančním slohu, nahradil původní gotický chrám zničený r. 1426 husity. Nynější kostel vznikl barokní přestavbou r. 1742. V roce1829 následovala ještě klasicistní úprava hlavního průčelí.

Původní gotická kaple zničena husitskými vojsky. R. 1669 vystavěna kaple sv. Barbory, přestavěná v l. 1745–1748 na barokní kostel. Okolo kostela původně hřbitov, zrušený po r. 1870. Kostel je obdélná jednolodní stavba s půlkruhově uzavřeným neodsazeným závěrem a hranolovou věží v severním průčelí

Původně barokní centrální osmiboká hřbitovní kaple, postavená před rokem 1681. V letech 1681–82 k ní byla přistavena obdélníková loď, z kaple se stal presbytář. V interiéru je hlavní oltář z roku 1681, boční oltář je rokokový, z poloviny 18. století. Ze stejné doby pocházejí i varhany.

Pozdně barokní kostel sv. Barbory z let 1750-1758 nahradil gotickou stavbu doloženou od r. 1352. Plány zhotovil František Ignác Prée ve službách Valdštejnů a Fürstenbergů na křivoklátském panství. Zařízení z doby stavby. Kostel nyní filiální ve farnosti Rakovník.

Odsvěcený kostel z let 1872-1875 v novogotickém slohu. Stavbu financoval baron Fr. Klein, spolumajitel místních železáren. Po II. světové válce sloužil jako sklad. Po r. 1989 vrácen církvi a od r. 2006 je v majetku obce. Dnes se v něm pořádají svatby, koncerty a jiné kulturní akce.

Kostel a farář je v Komořanech zmiňován již r. 1347. V r. 1804 byl kostel novogoticky přestavěn. Současná budova fary byla postavena r. 1821 v klasicistním slohu. V letech 2006-2010 proběhla rekonstrukce zchátralé fary, kostela a celého okolí do nynější podoby.

Kostel sv. Barbory byl postaven společně s farou, hřbitovem a školou v novogotickém slohu v letech 1855–1857 knížetem Aloisem II. z Liechtensteinu. V interiéru je pozdně gotický Světelský oltář Nanebevzetí Panny Marie z let 1516-1525.

Původně gotický, renesančně a barokně upravený kostel ve venkovské části Olomouce.

Barokní hřbitovní kostel z let 1720–1725. Fresky od Josefa Cereghettiho, dřevořezby a kamenické práce od rodiny Morávků. Na hřbitově pohřbena Anežka Hrůzová.

Původně gotický hřbitovní kostel poddanského městečka na východním úbočí Doupovských hor. Postupně rozšiřován a přestavován do dnešní podoby. Hřbitov po roce 1945 zcela zanikl včetně většiny ohradní zdi i vstupní brány.

Mohutný raně barokní hřbitovní kostel stojí na místě gotického předchůdce. Architektem současné stavby byl J. B. Mathey. Kostel sloužil také jako poutní, zasvěcení souvisí s někdejší těžbou zlata v okolí. Současný stav chrámu velmi povážlivý.

Pozdně barokní kostel z roku 1783. Většina vnitřního vybavení – oltáře, kamenná křtitelnice a kazatelna jsou rovněž z 18. století.

Raně gotický kostel z konce 13. století, původní farní kostel Batelova. V roce 1670 přistavěna sakristie, v 19. století nově zaklenuta loď.V interiéru vzácný náhrobník z r. 1765.

Kostel postavený za hradbami města, první zprávy z 2. pol. 15. století (sv. Kříže), zachován gotický presbytář. Později v užívání Jednoty českobratrské, později opět katolický (Navštívení Panny Marie). Po opravě r. 1772 zasvěcen sv. Barboře.

Pozdně gotický kostel z konce 15. století, pravděpodobně dílo Andrease Günthera z Chomutova. Leží u staré obchodní cesty do Lipska. Objekt nikdy nebyl dostaven. Původní záměr svojí rozlehlostí a rozměry zřejmě přesáhl možnosti a význam lokality.