Výsledky hledání míst

Dnešní kostel stojí v místě rotundy stejného zasvěcení z 9. stol. Jako farní a hřbitovní uváděn v 11. a 12. století. V 1. pol. 13. století přestaven na kostel s obdélníkovou lodí a pravoúhlým kněžištěm. V roce 1645 švédskými vojsky vypálen. Obnoven 1734, v 30. let. 20. stol. přistavena sakristie.

Původně jednolodní farní kostel z r. 1372, na trojlodní baziliku přestavěn v l. 1450–1470, mohutná věž je pozdně renesanční. Interiér vesměs barokní, ze 17. a 18. stol.

Kostel z konce 12. stol. s románským portálem. Několikrát přestavován a rozšiřován, naposledy na přelomu 15. a 16. stol. Uvnitř byly v období 1430-1695 kaple cechu sv. Anny. Od pol. 16. stol. anglikánský. V 18. a 19. stol. sneseny některé střechy. Tři části patří státu, jedna anglikánské církvi.

Funkcionalistický chrám sv. Augustina dal postavit starobrněnský klášter augustiniánů. Projekt vypracoval arch. Ing. Vladimír Fischer. Chrám byl postaven v l. 1930 - 1934, 5. 5. 1935 vysvěcen. Výzdobu vytvořili brněnští umělci. Od r. 1938 samostatná farnost. Od r. 1958 je národní kulturní památkou.

Kostel sv. Augustina byl postaven v letech 1844-45 v empírovém slohu. Za základ zvonice posloužila starší gotická bašta.

Chátrající novogotický kostel nad obcí na západním úbočí Českého středohoří. Jednolodní stavba s hranolovou věží v západním průčelí a polygonálním odsazeným presbytářem. Na západě plochostropé lodi kruchta. Uvnitř zbytky novogotického zařízení.

Původně pozdně barokní kaple z r. 1775 byla v letech 1862-1863 rozšířena na jednolodní kostel. Nyní římskokatolický farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, chráněná kulturní památka a dominanta obce.

Kostel sv. Barbory v Šakvicích je považován za původně gotický, v r. 2000 však byly objeveny malby a prvky snad z 12. stol., což by naznačovalo původ románský. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Vrcholně barokní kostel sv. Barbory ve Velešovicích pochází z let 1731-1732. Je filiálním kostelem farnosti Rousínov u Vyškova a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Kostelík sv. Barbory v Bytči byl postaven asi na přelomu 16. a 17. století. Později vznikla věž, která byla několikrát upravena. Poslední větší úpravy proběhly v r. 1939.

Kostel byl postaven v r. 1617 v pozdně renesančním slohu s novogotickými prvky. V r. 1643 během třicetileté války byl chrám zničen. K obnově došlo teprve v r. 1670 a od té doby slouží jako hřbitovní. V letech 1804, 1844 a kolem let 1880-1910 byl kostel upravován.

Filiální kostel sv. Barbory je původně gotický, založen snad ve 2. pol. 13. stol. či na počátku 14. století. Do roku 1622 byl farní. Prošel celou řadou stavebních úprav, mohutná věž byla přistavěna až roku 1852. V hřbitovní zdi je zabudovaný smírčí kámen, přenesený sem v 80. letech 20. století.

Barokní kostel byl postaven r. 1753 na tehdejším městském hřbitově, stavební plány vypracoval Anton Scholz. R. 1755 kostel vyzdobil freskami Ignác Oderlický. Za josefínských reforem byl kostel r. 1784 uzavřen; r. 1790 obnoven jako hřbitovní kaple. Opraven v letech 1853 a 1900 (po zásahu bleskem).

Pozdně barokní kostel ve Světlé Hoře pochází z roku 1798. Jde o jednolodní kostel uprostřed hřbitova, uvnitř se nachází původní křížová cesta a kazatelna. Větší opravy proběhly začátkem 21. století. Výmalba kněžiště za svatostánkem je původní. Kostelní varhany pocházejí z roku 1913.

Kostel postavený krátce před r. 1503 na místě poutního místa snad již z 12. století. V 17. stol. za jezuitů významné místní poutní místo. Kostel zrušen za josefínských reforem a prodán ve veřejné dražbě. Dále sloužil jako sklad a chátral. Dnes v soukromém majetku, nepřístupný.