Výsledky hledání míst

Kostel sv. Barbory v Šakvicích je považován za původně gotický, v r. 2000 však byly objeveny malby a prvky snad z 12. stol., což by naznačovalo původ románský. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Vrcholně barokní kostel sv. Barbory ve Velešovicích pochází z let 1731-1732. Je filiálním kostelem farnosti Rousínov u Vyškova a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Kostel byl postaven v r. 1617 v pozdně renesančním slohu s novogotickými prvky. V r. 1643 během třicetileté války byl chrám zničen. K obnově došlo teprve v r. 1670 a od té doby slouží jako hřbitovní. V letech 1804, 1844 a kolem let 1880-1910 byl kostel upravován.

Kostelík sv. Barbory v Bytči byl postaven asi na přelomu 16. a 17. století. Později vznikla věž, která byla několikrát upravena. Poslední větší úpravy proběhly v r. 1939.

Filiální kostel sv. Barbory je původně gotický, založen snad ve 2. pol. 13. stol. či na počátku 14. století. Do roku 1622 byl farní. Prošel celou řadou stavebních úprav, mohutná věž byla přistavěna až roku 1852. V hřbitovní zdi je zabudovaný smírčí kámen, přenesený sem v 80. letech 20. století.

Barokní kostel byl postaven r. 1753 na tehdejším městském hřbitově, stavební plány vypracoval Anton Scholz. R. 1755 kostel vyzdobil freskami Ignác Oderlický. Za josefínských reforem byl kostel r. 1784 uzavřen; r. 1790 obnoven jako hřbitovní kaple. Opraven v letech 1853 a 1900 (po zásahu bleskem).

Pozdně barokní kostel ve Světlé Hoře pochází z roku 1798. Jde o jednolodní kostel uprostřed hřbitova, uvnitř se nachází původní křížová cesta a kazatelna. Větší opravy proběhly začátkem 21. století. Výmalba kněžiště za svatostánkem je původní. Kostelní varhany pocházejí z roku 1913.

Původní gotická kaple zničena husitskými vojsky. R. 1669 vystavěna kaple sv. Barbory, přestavěná v l. 1745–1748 na barokní kostel. Okolo kostela původně hřbitov, zrušený po r. 1870. Kostel je obdélná jednolodní stavba s půlkruhově uzavřeným neodsazeným závěrem a hranolovou věží v severním průčelí

Původně barokní centrální osmiboká hřbitovní kaple, postavená před rokem 1681. V letech 1681–82 k ní byla přistavena obdélníková loď, z kaple se stal presbytář. V interiéru je hlavní oltář z roku 1681, boční oltář je rokokový, z poloviny 18. století. Ze stejné doby pocházejí i varhany.

Odsvěcený kostel z let 1872-1875 v novogotickém slohu. Stavbu financoval baron Fr. Klein, spolumajitel místních železáren. Po II. světové válce sloužil jako sklad. Po r. 1989 vrácen církvi a od r. 2006 je v majetku obce. Dnes se v něm pořádají svatby, koncerty a jiné kulturní akce.

Kostel a farář je v Komořanech zmiňován již r. 1347. V r. 1804 byl kostel novogoticky přestavěn. Současná budova fary byla postavena r. 1821 v klasicistním slohu. V letech 2006-2010 proběhla rekonstrukce zchátralé fary, kostela a celého okolí do nynější podoby.

Kostel sv. Barbory byl postaven společně s farou, hřbitovem a školou v novogotickém slohu v letech 1855–1857 knížetem Aloisem II. z Liechtensteinu. V interiéru je pozdně gotický Světelský oltář Nanebevzetí Panny Marie z let 1516-1525.

Pozdně barokní kostel sv. Barbory z let 1750-1758 nahradil gotickou stavbu doloženou od r. 1352. Plány zhotovil František Ignác Prée ve službách Valdštejnů a Fürstenbergů na křivoklátském panství. Zařízení z doby stavby. Kostel nyní filiální ve farnosti Rakovník.

Kostel postavený krátce před r. 1503 na místě poutního místa snad již z 12. století. V 17. stol. za jezuitů významné místní poutní místo. Kostel zrušen za josefínských reforem a prodán ve veřejné dražbě. Dále sloužil jako sklad a chátral. Dnes v soukromém majetku, nepřístupný.

Římskokatolický farní kostel svaté Barbory, jehož stavba byla dokončena v r. 1658 v pozdně renesančním slohu, nahradil původní gotický chrám zničený r. 1426 husity. Nynější kostel vznikl barokní přestavbou r. 1742. V roce1829 následovala ještě klasicistní úprava hlavního průčelí.