Výsledky hledání míst

Trojlodní bazilika ve stylu strohé katalánské gotiky vystavěná v l. 1329 - 83 na místě staršího románského kostela z 10. stol. Původně zde byl římský hřbitov. Strohé stavbě dominuje členitý vstupní portál, dvě štíhlé zvonice a velké rozetové okno průčelí. Mohutný interiér členěn vysokými sloupy.

Jednolodní římskokatolický farní kostel Seslání Ducha svatého byl vybudován v klasicistním slohu v r. 1817, snad na místě staršího chrámu, z něhož se zachoval epitaf, zazděný nad vchodem do krypty. Před schodištěm je vyřezávaný pařez se soškou papeže Jana Pavla II. a šindelovou stříškou.

Kostel na samém pomezí Frýdlantska a dnes polské části Horní Lužice je v mezích výběžku zcela atypický z hlediska církevní příslušnosti (již ve 14. století pražská arcidiecéze, od 16. století do roku 1945 protestantský) i stavebního uspořádání (velký pravoúhlý presbytář, velká klasicistní loď).

Pozdně gotický kostel, postavený na místě starší svatyně, připomínané poprvé roku 1290. Současný vzhled stavby je výsledkem pozdně barokní přestavby po požáru roku 1794. Nejvýraznějším prvkem exteriéru je jižní portál, pravděpodobně dílo huti košického dómu.

Farní kostel v Českém Dubu je poprvé připomínán roku 1291. Současná podoba pochází převážně z úprav po požárech v 17. století. Stavba pozoruhodné délky prorostla i hradební zdí města. Dnes obtížně přístupná v uzamčeném dvoře děkanství.

Kostel slezské církve evangelické augsburského vyznání v ulici Na Nivách. Stavba s novogotickými rysy podle projektu Edwarda Davida z roku 1932.

Novogotický evangelický kostel z režných cihel z let 1900–01 podle projektu arch. Julia Leischiga. Stavitelem byl místní Josef Berger.

Současnému evangelickému kostelu z r. 1937 předcházela dřevěná kaple z r. 1872, přestavěná r. 1924 na zděnou kapli. V r. 1949 tvoří samostatnou farnost. V důsledku poddolování poklesl o 17 m. V r. 2001 proběhla oprava interiéru.

Původní gotický kostel sv. Markéty v Malšíně byl přestavěn roku 1593 (dochovány renesanční prvky věže) a koncem 17. století. Při úpravě koncem 19. století (zejména horní část věže) došlo ke změně zasvěcení.

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století. V letech 1733–36 upraven presbytář, v roce 1859 věž. Hlavní oltář z roku 1710, oltářní obraz od J. Hellicha z roku 1875, sochy V. Levého a J. V. Myslbeka.

Původně románský kostel z počátku 13. století prošel během staletí mnoha přestavbami, které mu daly dnešní podobu. Z původního vzhledu se dochovala zejména sdružená zvonová okna horní části věže. Jižně od kostela stojí mohutná barokní fara.

Původně gotický jednolodní kostel s mírně šířkově a výškově odsazeným presbytářem orientovaným k východu a hranolovou věží v jihozápadním rohu lodi. Poprvé připomínán 1363, kolem roku 1550 přestavěn, 1936 přistavěna západní předsíň.

Původně raně gotický johanitský špitální kostel. Přestavby 1452, 1710–8, 1772–4 a 1812–3, vždy po požárech. Původní zdivo dochováno v presbytáři, interiér i exteriér dnes barokní. Bez pravidelných bohoslužeb.

Pozdně barokní kostel z let 1780–81 patrně od Františka Jedličky na místě starších předchůdců (románského a gotického z roku 1339). Poškozen požárem 1834, opraven 1905 a 2009. Sousední barokní kostnice demolována 1960.

Původně románský kostel z poloviny 13. století. Jediným detailem této doby je románské střílnové okénko. Na přelomu 18. a 19. století klasicistně upravený. V 19. století prošel puristickými stavebními úpravami.