Výsledky hledání míst

Barokní, v jádru gotický kostel, prvně zmiňován r. 1270. Po požáru v r. 1541 renesančně obnoven r. 1549 Václavem z Boskovic. R. 1572 přistavěna věž. R. 1726 vyhořel, barokně přestavěn – arch. Antonio M. N. Beduzzi, částečně dle plánů D. Martinelliho. V interiéru bohatá sochařská a malířská výzdoba.

Kostel vznikl přestavbou pův. kostela nebo kaple v l. 1612–1620 na obj. Bohuše st. Kokorského z Kokor a na Laškově (pamětní deska). R. 1806 byl kostel výraznou přestavbou rozšířen. R. 1929 vyzdobil interiér akad. malíř Jano Köhler. Z mobiliáře je cenná zejm. rokoková varhanní skříň z r. 1740.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v l. 1772–1779. Až r. 1843 byla při kostele zřízena samostatná fara. Zvony byly opakovaně zrekvírovány během světových válek, r. 1973 byly odlity tři nové zvony. V průběhu let byl kostel několikrát opravován, naposledy roku 1972. R. 2000 byl nově omítnut.

Kostel postaven r. 1818 v místě zbořené svatyně zřejmě z 13. století. Jednoduchá stavba s obdélnou lodí, odsazeným obdélným závěrem s přístavky sakristií po stranách, nad západním průčelím nízká hranolová věž. Ke kostelu vedou kryté kamenné schody. Před kostelem sochy sv. Václava a sv. Ludmily.

Původní gotický kostel ze 14. st. Pobořen za třicetileté války. Opraven a přestavěn barokně v l. 1748–1749. Pseudorenesanční přestavba v l. 1889–1892. Generální oprava a elektrifikace r. 1973. Uvnitř původní sochy zcizeny, nyní novodobé kopie.

Drobný klánovický kostelík vznikl v letech 1911-1912 jako novorománská kaple Matky Boží pro tehdejší osadu příslušnou k obci Šestajovice. S pozdějším rozvojem samostatné obce Klánovice se pak změnil na filiální mariánský kostel farnosti Jirny.

Starší gotický kostel vyhořel v r. 1805. Jeho pozůstatkem je stojící mohutná got. věž z konce 15. stol. s erbem Berků z Dubé a Lipé. Nová kostelní loď vystavěna po r. 1807 v jiné orientaci než starší loď. Trojlodní chrámová stavba s cenným interiérem, především hlavní oltář se sochami.

Menší barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v horní části Bukovinky. Spojován se zázračným zjevením Panny Marie v r. 1210. Starší románská stavba ze 13. století byla za husitských válek poničena, ale brzy obnovena. V r. 1772 vyhořela a r. 1773 nahrazena současným barokním kostelem s průčelní věží.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Horních Počaplech je orientovaná stavba gotického původu ze 14. století, zásadně přestavěná novogoticky v letech 1869-1871. Je tvořena podélnou lodí, pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. V současné době není kostel využíván.

Dominantní, vrcholně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z let 1730-1733 a byl postaven nejspíše podle plánů K. I. Dienzenhofera. K obdélné lodi přiléhá čtvercový presbytář se zkosenými rohy a hranolová věž v západním průčelí. Většina vntřního zařízení pochází z doby stavby.

Pozdně barokní kostel byl postaven mistrem Malenovským ze Slavkova v letech 1781-1783 na místě staršího kamenného kostelíka. V r. 1849 byl prodloužen a spojen s dříve samostatnou věží. Někdy v té době byla postavena také fara. V r. 1936 postavena nová sakristie.

Kostel založen oseckým klášterem před r. 1358, barokně přestavěn Fr. M. Kaňkou v letech 1729-1732. Jako poutní opraven r. 1931. Od r. 1953 vojenské skladiště řepky, r. 1966 po úmyslném zapálení vyhořel. Od r. 2003 zřícenina stavebně zajišťována, od r. 2012 provizorně zastřešena a oplocena.

Kostel s farou je v Unkovicích doložen již v 1. polovině 14. stol. Od r. 1633 je kostel filiálním. V r. 1767 byl na popud Jana z Ditrichštejna barokně přestavěn do současné podoby. V 70. letech 20. stol. byly provedeny úpravy interiéru.

Církvický filiální kostel Nanebevzetí P. Marie je poprvé zmiňován r. 1352. Dnešní barokní stavba pochází z r. 1701. Kostel nemá věž, pouze sanktusník. Jde o jednolodní orientovanou stavbu s odsazeným polygonálním presbytářem. Při severním boku je sakristie s emporou. V sousedství stojí zvonice.

Současný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl přestavbou staršího středověkého gotického chrámu v r. 1742. Zřejmě ve stejné době byla postavena i fara. Kostel původně obklopoval hřbitov. Pod podlahou nalezena hrobka vladyky Jana Barského z Baště z r. 1562.