Výsledky hledání míst

Původní gotická kaple přestavěna roku 1701 v ranně barokním stylu a povýšen na kostel farní. Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu, s věží vystavěnou nad presbytářem.

Původně románský kostel z 2. poloviny 12. století. Pozdně renesanční presbytář byl zaklenut v roce 1603 a věž zvýšena pseudorománským patrem. Zachovala se románská loď s emporou i spodní část věže.

Na místě původního gotického kostela v l. 1770–1780 postaven nový pozdně barokní kostel přestavěný r. 1856. V průčelí hranolovitá věž, jejímž podvěžím je veden hlavní vchod. Generální oprava v l. 1903–1904. Poslední opravy koncem 20. století.

Areál kostela, zděné zvonice a hřbitova, ohrazeného kamennou zdí na pahorku nad levým břehem Labe. Kostel z počátku 14. století, barokně upraven kolem roku 1700. Zvonice z roku 1833. Na hřbitově hrobka rodu Palackých, kde je pohřben zakladatel moderní české historiografie.

Původně gotický kostel ze 14. století. Poté byl roku 1555 renesančně přestavěn. Roku 1729 byl znovu přestavěn a to barokně, včetně rozšíření presbyteria a přistavění věže. V nice presbytáře socha Panny Marie, patrně od J. F. Pacáka.

Původní mariánský kostel postavený pravděpodobně v druhé pol.13. stol. První zmínka je z r. 1349. V r. 1618 byl Dobříkovským z Malejova rozšířen. V r. 1719 vyhořel i se zvonicí a byl přestavěn do dnešní podoby. V kostelu jsou fragmenty gotických kreseb z první pol. 14. stol.

Gotický kostel upravený ve III. čtvrti 14. století byl těžce poškozen za třicetileté války (oprava 1664) a zejména požárem 1874. Při obnově 1885–86 byl výrazně upraven. Následky poválečného chátrání odstranila amatérská oprava 1970–97. Obklopen hřbitovem, v jehož obvodové zdi zvonice (viz heslo).

Vrcholně gotický kostel byl v Bavorově postaven v 60.–80. letech 14. století na místě starší svatyně. Roku 1604 přistavěna velká věž, po požáru 1649 nově zaklenut (1652–54). Podle plánů J. Mockera regotizován v letech 1905–08, roku 2007 provedena velká oprava.

Jeden ze dvou netolických kostelů má pravděpodobně pozdně románské jádro z I. poloviny 13. století. Presbytář pochází z I. třetiny následujícího věku, gotický původ má kaple sv. Barbory jižně od presbytáře a krov lodi. Poničen požárem 1619, obnoven po roce 1648. Další úpravy v 18. a 19. století.

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bošáci byl vybudován v letech 1729-1733 v pozdně barokním slohu. V r. 1776 byla dokončena fara. Dne 23. srpna 1789 byl kostel po klasicistní úpravě posvěcen nitranským biskupem Františkem Xaverem Fuchsem.

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v barokním slohu v letech 1681-1712. Slavnostně posvěcen r. 1740 biskupem Jakubem Arnoštem z Liechtensteinu. Následně mnohokrát upravován. U kostela stojí fara.

Děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie v Mar. Lázních postaven na místě starší kaple v novobyzantském slohu v polovině 19. stol. z iniciativy opata tepelského kláštera. Vysvěcen r. 1850. Má neobvyklý osmiúhelníkový půdorys. Od r. 1958 stavba kulturní památkou ČR.

Jednolodní neorientovaný filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl mezi lety 1946 a 1948 přestavbou bývalé sýpky velkostatku. Snaha postavit v Puklicích kostel sahá do počátku 40. let 20. století, k realizaci stavby však došlo až po roce 1945, kdy byl konfiskován majetek majitele velkostatku.

Jednolodní barokní kostel byl postaven roku 1755. V průčelí je vestavěná čtverhranná věž s dvěma zvony. Fasády zdobí pilastry s římsovými hlavicemi. Bohatě členěný interiér. Před kostelem kamenný kříž z roku 1859 s Kristem. Na severní straně empírové sousoší Kalvárie z roku 1808.

Novogotický kostel vznikl přestavbou gotického kostela (středověké jádro). R. 1605 byl pův. kostel renesančně upraven. R. 1643 byl zpustošen Švédy, opraven r. 1661. V l. 1859-62 novogoticky přestavěn (V. Vodička). V interiéru socha Madony z 15. stol., náhrobníky ze 16. stol. Zvony z l.1526 a 1547.